a[245r]číslo strany rukopisuvšak ta jednota nesmiesí, jako v hromadu slijíc, tří podstaty – vzdy budú tři –, ani ty tři podstaty rozdělé v osobě jednoty – vzdy také jen jedna osoba bude. A ať by snad nezdála sě méně vzácná tak nová věc, ješto j’ sě jako dnes stala, kdyby užitka z toho neobmyslili: Vizte, kterého j’ užitka to poselstvie a tak nových věcí zvěstovánie! Řečiť jsú toto svatého Bernarta: Kto by mohl čísto učiniti, ješto j’ sě počalo z semene nečistého, nežli ten, ješto j’ jediný sám bez nečisté počal sě žádosti? Tenť odlúčí od svého lidu hanbu početie našeho nečistého, v němž jsme od počátka v svém kořenu porušeni, v němž jsme také i porozeni. Ó, jistě novina a s užitkem zvěstována j’ neslýchaná! Dievka počne, ducha svatého shóry přijmúc, počne synem a porodí, a vzdy dievkú ostane. A to svaté, ješto z nie bude narozeno, bude slúti Syn boží, a spasitelem bude nazván: neb on svój lid spasí. Bezpečně móžem slíbené čakati chvály a v neporušenie opravenie těla našeho skrze toho, skrzeňž zachováno jest neporušenie v jeho matce, když jím počala, i když jej jest porodila, skrzeňž jest matka jeho celosti panenské a čistoty počínajíc a rodiec nepotratila. Snadno jest jemu toto naše tělo porušené v neporušenie obléci a smrtelné v nesmrtelnost. Protož poselstvie tak veliké věci divné, nové i užitečné máť nás k veselí a k chvále boží vzbuditi.
Móžem také čtveru věc znamenati z dnešnieho čtenie: Najprvé poselstvie andělovo, druhé rozmysl dievky svaté, třetie jejie povolenie a čtvrté, že j’ počala Synem božím. Nebyla by počala, by nebyla povolila; a byla by neopatrně povolila, by sě nebyla rozmyslila; a nebyla by věděla, oč sě rozmysliti, kdyby nebyla poselstvie slyšala. Pro[245v]číslo strany rukopisutož