Tato strana jest od svatých, od devietníka počnúc k každému svátku.[103]marginálně nečitelné slovo
Pomni, aby den odpočinutie svat učinil. Toto slovo vyřekl jest Pán Bóh, abychom duchovně tomu rozumějíc, svój pokoj, své odpočinutie, když koho tiem daruje Pán Hospodin, ež móž s menší prací svú potřebu jmieti, světě […]text doplněný editorem {aby[104]}marginální přípisek mladší rukou; * ovšem nevhodná oprava zvedli, k marnosti toho neobráceli[105]„neobraaczely“ neobvyklá kvantita, ale v službě boží, v šlechetnosti, slyšiec neb čtúc slovo božie, mluviec o Bohu takové řeči, ješto slušejí k chvále boží a ješto by rozum k duchovným věcem osvěcovali, milost k Bohu rozněcovali a v pamět přivedli Hospodina. Neb takové řeči jsú jako pila, ješto rez s železa snímá; takež duši čistie dobré pomluvy. A to jest řekl i sám Kristus: Již jste vy čísti pro mé řeči, ješto jsem vám mluvil. A když svatý Petr mluvil k lidu slovo božie, padl na všecky Duch svatý, ješto jeho poslúcháchu. Má také člověk, když sám již bude v svém pokoji, pílně o takových věcech v svém srdci přemietati a jako přežívati slovo božie, ješto j’ je četl nebo slyšal. Toť nás odivně vieže s Bohem v milost a drží v ní. Protož Pán Bóh, abychom to v pamět vzeli, řekl to velmi znamenitě: Pomni, aby den odpočinutie svat učinil.
Židovsky jest řečeno: Pomni, aby den soboty svat učinil. Protož i dnes židé sobotu světie. Ale ež nám jest odkryt již v Písmě vnitřní rozum, máme duchovně […]text doplněný editorem[106]vynecháno slovo, snad „rozuměti“, co j’ Písmo v podobnosti a v zásloně ukázalo. Protož nezleť řku, ež máme své odpočinutie, kdyžkolivěk je jmieti móžem, svato učiniti, neřku na zlost, ale ani na marnost pokoje, když dá jej Bóh komu, neobraceti. Neb die Buoh: Pomni, aby den soboty svat učinil. Sobota tolik jest
