vši[168r]číslo strany rukopisucku světlost osvěciješ a zachováváš u věčnéj světlosti tisíc tisícóv světlostí, ješto svietie od počátka světa před stolicí božstvie tvého! Ó věčný, ó nikdy nepřestávající a sladký potóčku studnice skryté od očí všech smrtedlných, jejiež voda bez počátka j’, hlubokost beze dna, výsost bez dosěženie, čistota bez zakalenie! Vypustilo tě srdce vysokého Boha z své převeliké hlubokosti, a z tvé plnosti nabrali jsme všichni. Neb s’ ty přeščedrá studnice všeho dobrého, z svých pokladóv vypúštieš drahý potok sedmerých daróv Ducha svatého, jehož sladkostí hořkost tohoto moře, na němž plaváme, rač osladiti! Potoku oleje veselé a vína přečistého, jenž plamenné moci! Duch svatý od tebe a od Otce pochodí, vše naplnije, všecko v svéj moci drže. Toť jest potok rozkoši, jímž ty ono rozkošné město a slavné, Jeruzalem nebeský, ustavičně napojiješ, aby tobě chválu vzdávali bez přěstánie. Tuť tvój lid přěžádúcími tvými krópěmi žádá nasycen býti. É, připusť, aby ščeňátka mohla sě napiti krópek, ješto padají s tvého stola! Ó Hospodine, těmi ohennými krópěmi očisť, obnov, osvěť, rozněť, obvesel, potvrď a sjednaj srdce, ješto v tě věřie, aby jedno byli, jedno činili, jednoho hledali, jednoho viděli tě Boha najvyššieho v nebeském království! Amen.
U velikú sobotu etc.cizojazyčný text
Dnes počínáme zpievati alleluja. Jakž jest Kristus, na svatém kříži umřěv za ny, duši pustil, tak ta duše slavná, jsúc jedno s božstvím, tu jest vešla v ty pekelné krajiny, kdež jsú svatých Otcóv duše byly. Tu j’ naplněno to proročstvie, ješto praví: Těm, ješto jsú seděli v stieni smrti, vzešlo j’ světlo. A tu jsú inhed zpievali alleluja. Tu j’ jim byl inhed ráj rozkoši, ješto j’ jej slíbil onomu lotru, pně na kříži řka: Dnes se mnú budeš v ráji. Neb lotr duši pustil a tam přišla duše jeho, kdež
