Apokalypsi: Ktož svítězí, nebude uražen od druhé smrti. V Písmě smrt druhá věčné slove zatracenie a spravedlivě vítězóm, ješto svět přemáhají, slíbeno jest, ež budú prázdni druhé smrti. Neb ktož chce svět přemoci, ten umře světu, aby netbal naň svět. A ktož sě tak umrtví pro boží milost, hodné jest, aby prázden byl oné druhé smrti. Pátým vítězóm, ješto svítězie nad svým tělem, vzdy v týchž knihách slíbeno j’ duchovnie utěšenie. Neb tak sě die tu: Ktož svítězí, dám jemu skrytú mannu, ješto jie nevie jiný, jen ten, ktož vezme. A slušné jest, ktož pro Bóh nechají utěšenie tělesného, aby sladkostí duchovné pochotnosti jměli vláštie utěšenie, jehož nevědie jiní, jen ti, ktož berú. Protož svatý Bernart praví věda, co j’ to: Nechtěj člověk utěšenie jmieti v jiných věcech, ktož chce v božiem sě kochati utěšení. Neb čímž plnějí bude jedněch, tiem druhých prázdnějí bude. Šestým vítězóm, ješto sě sami přemáhají, držiec svú vóli, aby mysl k světu nevelnula, po ďábelskéj radě nepostúpila, ani tělesnéj žádosti povolila, slíbeno jest vláštie povýšenie, když jest řečeno: Ktož svítězí, učiním jej slúpem v mém chrámu. Chrám boží jest i zde na tomto světě věrné křesťanstvo i ščastný onen již nebeský sbor, a slúpi chrámoví jako vešken chrám držie na sobě. Protož, kohož učiní slúpem chrámovým Pán Hospodin, veliký jest, a znamenitým učinil jej tak na tomto světě, jako na onom. A ta zřědlná odplata a veliká a jako zvláštie podobně j’ slíbena těm vítězóm, ješto sě sami přěmáhají, v svéj žádosti nepovoléc sobě, neb jest to také nemalá věc nad svú myslí panovati a žádosti nehodné, ano mysl trží, nepovoliti. Takéhoť jest pochválil Šalomún řka: Ktož panuje nad svú myslí, lepí jest nežli