a z ducha svatého, nemóže vjíti do královstvie božieho. J3,6 Což narozeno jest z těla, tělo jest. A což narozeno jest z duchu, duch jest. J3,7 Nediv se, že já řekl sem tobě: Musíte se roditi znovu. J3,8 Duch, kdež chce, dychá a hlas jeho slyšíš, ale nevieš, odkud přišel by anebo kam šel by. Tak jest každý, ktož narozen jest z duchu.“ J3,9 Odpovědě Nikodemus a vece jemu: „Kterak mohú tyto státi se?“ J3,10 Odpovědě Ježíš a vece jemu: „Ty jsi mistr v Izraheli, a tohoto nevieš? J3,11 Jistě, jistě pravím tobě, že my, což vieme, mluvíme, a což vidíme, svědčíme, a svědečstvie našeho nepřijímáte. J3,12 Ač zemské řekl sem vám, a nevěříte, kterak když řekl bych vám, uvěříte? J3,13 A žádný nevstúpil v nebe, jediné kterýž s nebe sstúpil jest, syn člověka, kterýž jest v nebi. J3,14 A jakožto Mojžíš povýšil jest hada na púšti, tak musí povýšen býti syn člověka, J3,15 aby každý, ktož věří v něho, nezahynul, ale měl by život věčný. J3,16 Nebo tak buoh miloval jest svět, aby syna svého jednorozeného dal, aby každý, ktož věří v něho, nezahynul, ale měl by život věčný. J3,17 Nebo neposlal jest buoh syna svého na svět, aby súdil svět, ale aby spasen byl svět skrze něho. J3,18 Ktož věří v něho, nebývá súzen, ktož pak nevěří, již súzen jest, nebo nevěřil jest ve jméno jednorozeného syna. J3,19 Tentoť jest pak súd, nebo světlo přišlo jest na svět, a milovali sú lidé viece temnosti nežli světlo, nebo biechu zlí jich skutkové. J3,20 Nebo každý, [kto]text doplněný editorem[49]kto] qui lat. zle činí, nenávidí světla a nepřicházie k světlu, aby nebyli tresktáni skutkové jeho. J3,21 Ktož pak činí pravdu, přicházie na světlo, aby zjevni byli skutkové jeho, že v boze učiněni sú.“

J3,22 Potom přišel jest Ježíš a učedlníci jeho do židovské země a tu bydléše s nimi a křstieše. J3,23 Bieše pak Jan křstě v Ennon podlé Salim, nebo vody mnohé biechu tudy, a přicháziechu a křstiechu se. J3,24 Nebo ještě vsazen nebieše Jan do žaláře. J3,25 Stala se jest pak otázka z učedlníkóv Janových s Židy o očiščování. J3,26 A přišli sú k Janovi a pověděli sú jemu: „Mistře, kterýž bieše s tebú za Jordánem, kterémuž ty svědečstvie vydával si, aj, ten křstí a všickni přicházejí k němu.“ J3,27 A odpovědě Jan a vece: „Nemóže člověk vzieti ničehož, leč dáno bylo by jemu z nebe. J3,28 Sami vy mně svědečstvie vydáváte, že řekl bych: Nejsem já Kristus, ale že poslán sem před ním. J3,29 Ktož má nevěstu, ženich jest, přietel pak ženichóv, ktož stojí a poslúchá jeho a radostí raduje se pro hlas ženichóv. V tom radost má naplněna jest. J3,30 On musí ruosti, mně pak umenšiti se. J3,31 Ktož shóry přišel jest, nade všecky jest, ktož z země jest, z země mluví. Ktož z nebe přišel jest, nade všecky jest, J3,32 a což viděl jest a slyšel jest, to svědčí, a svědečstvie jeho žádný nepřijímá. J3,33 Ktož pak přijal by svědečstvie jeho, znamenal jest, že buoh pravotný jest. J3,34 Nebo kohož poslal jest buoh, slova božie mluví, nebo ne v mieru dává buoh ducha. J3,35 Otec miluje syna a všecko dal jest v ruku jeho. J3,36 Ktož věří v syna, má život věčný, ktož pak nevěřící jest synovi, neuzří života věčného, ale hněv boží zóstává na něm.“

IIII.

J4,1 Když pak poznal jest Ježíš, že uslyšeli sú zákonníci, že Ježíš viece učedlníkóv činí a křstí nežli Jan J4,2 (ač Ježíš nekřstil by, ale učedlníci jeho), J4,3 opustil jest Židovstvo a odšel jest opět do Galilee. J4,4 Musil jest pak jíti skrze prostřed Samarie.

J4,5 Protož přišel jest do města samařského, kteréž slove Sichar, podlé poplužie, kteréž dal jest Jákob Josefovi, synu svému. J4,6 Bieše pak tu studnice Jákobova. Ježíš pak ustav s cesty, sedieše tak na studnici. Hodina pak bieše jakožto šestá. J4,7 Přišla jest žena z Samarie vážiti vody. Vece jie Ježíš: „Daj mi píti.“ J4,8 (Učedlníci pak jeho odešli sú do města, aby pokrmóv kúpili.) J4,9 Vece pak jemu žena ta samarská: „Kterak ty, Žid když byl by, píti ode mne žádáš, jenž sem žena samarská?“ Však neužívají Židé Samarských. J4,10 Odpovědě Ježíš a vece jie: „By věděla dar boží, a kto jest, jenž die tobě: Daj mi píti, ty snad prosila by od něho a dal by tobě