Hemming, Mikuláš: Mikuláše Hemminga umění kazatelské

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII F 40, 1r–51v. Editor Fuková, Irena. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

[40r]číslo strany rukopisuSyna, pro tebe umrtveného, tebe k slyšení svého hlasu ponoukajícího, nedbáš? Kdo si, kterýž na mocný rozkaz Ducha svatého nedáš? (Potřeba povolání:) I na toť sme se zapomenuli, od koho a k čemu sme povoláni, zdaž skrze slovo z temností Satanových nejsme uvedení v předivné boží světlo. To slovo nás zavolalo. To slovo nás křesťany učinilo a my pak mezi tím na tak důstojné a slavné jméno zapomínáme se, spasitedlné tajemství zanedbáváme. (Užitkové.) Jestli že to důstojné nás povolání nemůže námi pohnouti, ale měliť by při nás to učiniti vlastní užitkové nám odtud pocházející, an němá hovada častokrát to rozpomínají na užitek, k tomu i k onomu vede. Ale kdo může kterým koli způsobem, nedím lidským, ale andělským, vyčísti takových užitků třebas maličké ostatky, zvlášť když svatý Pavel po Izaiášovi proroku připomínaje dí, že oko lidské nevidělo ani ucho neslýchalo ani tanutí na srdce lidské vstoupilo, což Bůh těm, jenž ho milují, připravil. Nemáť se pak žádný domnívati, by Boha miloval, kdož slova jeho neslyší, o něm nepřemyšluje, sobě ho v srdci neskládá, aby tajemství v něm složenému pomaličku srozuměti se učil. Neb sám Kri[40v]číslo strany rukopisustus věčné slovo věčného Otce dí: Kdož mne miluje, mé řeči bude zachovávati. A Otec můj bude ho milovati. K tomu milování Otce i Syna ještě i jiné věci dobré sou připojeny, větší, nežli mohou rozumem lidským býti pochopeny. Ačkoli svatý Pavel summu té věci v těchto slovích zavřel. Evangelium jest moc boží k spasení každému věřícímu. Ó bláznivějšího člověka, ó kamenné srdce takové, kteréž takového podaného sobě spasení bráti nechce, jím pohrzí a od sebe strká. Abychom břicho opatřili, čeho před sebe nebéřeme? Čemu se neučíme? Zdaž se přes moře mnozí neplaví? Zdaž se kdo ženy bojí? Aneb před horkem skrývá? Avšak ten čas téměř na tom strávíme, abychme život opatřili. Těmi pomíjejícími věcmi býváme sem i tam pohybováni a mezi tím spasení opatře spíme. Taková jest nemoudrost náše, taková převrácenost a zlost, neb tak hluboce jedem tím sme prošli, že radče sobě oblibujeme v nešlechetnostech svých zemříti než podané nám boží ruky se chopiti, abychme zachováni byli. Ješto nějaká práce přílišná, náramná náše se nevzkládá, než abychme

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 1 dnem; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).