ondeno, neroďte věřiti. Mt24,24 Neboť vstanú falešní kristové a falešní proroci a dadie znamenie veliká a zázraky, tak aby v blud uvedeni byli, by to mohlo býti, také vyvolení. Mt24,25 Aj, předpovědělť sem vám. Mt24,26 Protož budú li vám řéci: Aj, na púštiť jest, neroďte vycházěti. Aj, v jeskyniechť jest, neroďte věřiti. Mt24,27 Neb jakožto blesk vychodí ot východa slunce a zjěvuje se až na západ, tak bude příštie syna člověka. Mt24,28 Kdež kolivěk bude tělo, tu sě shromaždie i orlicě.“

Mt24,29 „A ihned po zamúcení dnóv těch slunce se zatmí a měsiec nedá světla svého a hvězdy padati budú s nebe a moci nebeské hýbati sě budú. Mt24,30 A tehdy ukáže sě znamenie syna člověka v nebi. A tehdy kvieliti budú všěcka pokolenie zemská i uzřie syna člověka jdúcieho v oblaciech nebeských s mocí mnohú a velebností. Mt24,31 A pošle anděly své s trubú a s hlasem velikým i shromaždie vyvolené jeho ode čtyř větróv, ot svrchkóv nebeských až do mezí jich.“

Mt24,32 „A ot dřěva fíkového naučte sě podobenství: Když již ratolest jeho tenká bude a listie sě vypučilo, viete, že blízko jest léto. Mt24,33 Takež i vy, když uzříte tyto věci všěcky, vězte, že blízko jest a ve dveřiech. Mt24,34 Věrně pravi vám, že nepomine pokolenie toto, až sě všěcky věci tyto stanú. Mt24,35 Nebe i země pominú, ale slova má neminú.“

Mt24,36 „Ale o tom dni a hodině nižádný nevie, ani andělé nebeští, jediné sám otec. Mt24,37 A jakož bylo ve dnech Noe, [tak]text doplněný editorem[104]tak] ita lat. bude příchod syna člověka. Mt24,38 Neb jakož biechu ve dnech před potopú, jedúce a pijíce, pojímajíce sě a vdávajíce až do toho dne, kteréhož jest všel do korábu Noe, Mt24,39 a nepoznali sú, až přišla potopa a pobrala všěcky; tak bude i příchod syna člověka. Mt24,40 Tehdy dva budú na poli, jeden bude vzat a druhý ostaven. Mt24,41 Dvě mlečce na žrnovu, jedna bude vzata a druhá opuštěna. Dva na loži, jeden bude vzat a druhý opuštěn.“

Mt24,42 „Protož bděte, neb neviete, kterú hodinu pán váš má přijíti. Mt24,43 Ale toto vězte, že by věděl hospodář, kterú by hodinu zloděj měl přijíti, bděl by zajisté a nedal by podkopati domu svého. Mt24,44 Protož i vy buďte hotovi, neb neviete, kterú hodinu syn člověka přijíti má. Mt24,45 Ktoť sě zdá, jest věrný sluha a opatrný, jehožto ustavil pán jeho nad čeledí svú, aby jim dal pokrm v času? Mt24,46 Blahoslavený ten sluha, kteréhožto když přijde pán jeho, nalezne, an tak činí. Mt24,47 Věrně pravi vám, že nade všěmi dobrými věcmi svými ustaví jeho. Mt24,48 Pakli die zlý sluha ten v srdci svém: Mešká pán mój přijíti, Mt24,49 i počne bíti spolusluhy své a jiesti bude a píti s opilci, Mt24,50 přijde pán sluhy toho v den, který se nenaděje, a v hodinu, kterú nevie, Mt24,51 i rozdělí jej a diel jeho položí s pokrytci; tu bude pláč a škřehot zubóv.“

XXV.

Mt25,1 „Tehdy podobno bude královstvie nebeské desěti pannám, kteréžto vzemše lampy své, vyšly sú v cěstu ženichovi a nevěstě. Mt25,2 A pět z nich biechu bláznivých a pět múdrých. Mt25,3 Ale pět bláznivých vzemše lampy své, nevzěli sú oleje s sebú. Mt25,4 Ale múdré vzěly sú olej v orudích svých s lampami. Mt25,5 A když meškánie činieše ženich, zdřiemaly sú sě všěcky a zesnuly sú. Mt25,6 A o pólnoci stal sě jest pokřik: Aj, ženich jde, vyjděte v cestu jemu! Mt25,7 Tehdy vstaly sú všěcky panny ty a okráslily sú lampy své. Mt25,8 Ale bláznivé múdrým sú řekly: Dajte nám z oleje vašeho, nebť lampy našě hasnú. Mt25,9 Otpověděly sú múdré řkúce: Aby snad nestatčilo nám i vám, jděte radějše k prodavačóm a kupte sobě. Mt25,10 A když jidechu kupovat, přišel jest ženich, a kteréž hotovy biechu, vešly sú s ním na svatbu, i zavřěna jest brána. Mt25,11 A naposledy přišly sú i ostatnie panny řkúce: Pane, pane, otevři nám! Mt25,12 A on otpověděv, vecě: Věrně pravi vám, neviem vás. Mt25,13 Protož bděte, neb neviete dne ani hodiny.“

Mt25,14 „Neb jakožto člověk na cěstu sě bera, povolal jest sluh svých a dal jim dobré věci své. Mt25,15 A jednomu dal pět hřiven a jinému dvě a jinému jednu, jednomu každému podlé vlastnie moci, i bral se jest ihned. Mt25,16 A otšel jest ten, jenž bieše vzal pět hřiven, i těžal jest v nich a získal jest jiných pět. Mt25,17 Též, kterýžto dvě bieše vzal, získal jest jiné dvě. Mt25,18 Ale ten, jenžto jednu bieše vzal, otšed pokopal ji v zemi a skryl peniezě pána svého. Mt25,19 A po mnohém času přišel jest pán sluh těch a položil počet s nimi. Mt25,20 A přistúpiv, kterýž pět hřiven bieše vzal, podal jest jiných pět hřiven řka: Pane, pět hřiven dal si mi, aj, jiných pět nad to získal sem. Mt25,21 Vece jemu pán jeho: Měhodiek, sluho dobrý a věrný, že jsi nad nemnohými věcmi byl věrný, nad mnohými tě ustavím; vejdi v radost pána tvého. Mt25,22 A přistúpil jest, i který dvě hřivně bieše vzal, i vecě: Pane, dvě hřivně dal si mi, aj, jiné dvě získal sem. Mt25,23 Vecě jemu pán jeho: Měhodiek, sluho dobrý a věrný, žes nad nemnohými věcmi byl věrný, nad mnohými tě ustavím; vejdi v radost pána tvého. Mt25,24 A přistúpiv, i kterýž jednu bieše vzal, vecě: Pane, viem, žes člověk tvrdý, žněš, kde si nesál, a sbieráš, kde si nerozsieval. Mt25,25 A boje sě, otšel sem a skryl sem hřivnu tvú v zemi: aj, máš, co tvého jest. Mt25,26 A otpověděv