„Pane, aby sě otevřěly oči našě.“ Mt20,34 A slitovav sě nad nimi Ježíš, dotče sě očí jich, a ihned sú viděli a šli sú za ním.

XXI.

Mt21,1 A když sě přiblížichu k Jeruzalému a přijidechu k Bethfage k hořě Olivetské, tehdy Ježíš poslal jest dva učedlníky svá Mt21,2 řka jim: „Jděte do hrádku, kterýž proti vám jest, a ihned naleznete oslici přivázanú a oslátko s ní. Otvěžte a přiveďte mi. Mt21,3 A die li vám kto co, řcěte, že pán jich potřebie má, a ihned propustí jě.“ Mt21,4 A to stalo sě jest, aby sě naplnilo, což řečeno jest skrzě proroka řkúcieho: Mt21,5 Povězte dceři sionské: Aj, král tvój jde tobě tichý a sedě na oslici a na oslátku, synu poddané. Mt21,6 A šedše učedlníci, učinili sú, jakož jim přikázal Ježíš, Mt21,7 a přivedli sú oslici a oslátko i vzložili sú na ně rúcha svá a jemu svrchu seděti kázali sú. Mt21,8 A mnohý zástup stlali sú rúcha svá na cěstě. A jiní rúbáchu ratolesti s dřievie a stláchu na cěstě. Mt21,9 A zástupové, kteříž předcháziechu i kteříž po něm jdiechu, voláchu řkúce: „Spas ny, synu Davidóv, požehnaný, jenž jest přišel ve jméno páně! Spas ny na výsostech!“ Mt21,10 A když vjide do Jeruzaléma, hnulo sě jest všecko město řka: „Kto jest tento?“ Mt21,11 Ale lidé praviechu: „Tento jest Ježíš, prorok ot Nazaretha galilejského.“ Mt21,12 I všel jest Ježíš do chrámu božieho a vymietáše všěcky prodavače a kupce v chrámu a stoly penězoměncóv a stolice prodávajících holubice převracěl jest Mt21,13 a die jim: „Psáno jest: Dóm mój dóm modlitebný nazván bude, ale vy ste jej učinili peleší lotrovskú.“ Mt21,14 I přistúpili sú k němu slepí a kulhaví v chrámě a uzdravil jest jě. Mt21,15 A vidúce kniežata kněžská a mistři divy, kteréž jest učinil, a dietky volajíce v chrámě a řkúce: „Spas nás, synu Davidóv!“, rozhněvali sú sě Mt21,16 a řekli sú jemu: „Slyšíš li, co tito pravie?“ A Ježíš řekl jest jim: „Ovšem. Nikdy ste nečtli, že z úst nemluvňátek a ssancóv dokonal si chválu?“ Mt21,17 A opustiv jě, otšel jest ven z města do Betanie a tu jest zóstal.

Mt21,18 Ale ráno vracuje sě do města, zlačněl jest. Mt21,19 A vida fíkové dřěvo jedno podlé cěsty, přišel jest k němu, a nic jest nenalezl na něm, jediné listie toliko. I vecě jemu: „Nikdy z tebe ovotce sě nenarozuj na věky!“ I uschlo jest ihned dřěvo fíkové. Mt21,20 A vidúce učedlníci, divili sú sě řkúce: „Kterak jest ihned uschlo?“ Mt21,21 [A]text doplněný editorem[88]A] autem lat. otpověděv Ježíš, vecě jim: „Věrně pravi vám, budete li mieti vieru a nebudete pochybovati, netoliko o fíkovém dřěvě učiníte, ale byšte i této hořě řekli: Vzdvihni sě a vrz sě do moře, stane sě. Mt21,22 A všěcky věci, za kteréž koli prositi budete na modlitbě věřiece, vezmete.“

Mt21,23 A když přijide do chrámu, přistúpili sú k němu, když učieše, kniežata kněžská a starší lidu řkúce: „V které moci tyto věci činíš? A kto jest dal tobě tu moc?“ Mt21,24 Otpověděv Ježíš řekl jest jim: „Otieži vás i já jedné řěči, kterúžto poviete li mi, i já vám poviem, v které moci tyto věci činím. Mt21,25 Křest Janóv otkud bieše: z nebe li, čili z lidí?“ A oni mysléchu mezi sebú řkúce: Mt21,26 „Dieme li: Z nebe, die nám: Proč ste tehdy nevěřili jemu? Pakli dieme: Z lidí, bojíme sě zástupu, neb všickni mají Jana jako proroka.“ Mt21,27 A otpověděvše Ježíšovi, řekli sú: „Nevieme.“ Vecě jim i on: „Aniž já vám poviem, v které moci tyto věci činím.“

Mt21,28 „I co sě vám zdá? Člověk jeden mějieše dva syny, a přistúpiv k prvniemu řekl jest: Synu, jdi dnes, dělaj u vinnici mé. Mt21,29 A on otpověděv, vecě: Nechci. A potom pokáním jsa hnut, šel jest. Mt21,30 A přistúpiv k druhému řekl jest též. A on otpověděv, vecě: Jdu, pane. A nešel jest. Mt21,31 Který jest ze dvú učinil vóli otcovu?“ Řkú jemu: „První.“ Vecě jim Ježíš: „Věrně pravi vám, že zjěvní hřiešníci a nevěstky předejdú vás v království božiem. Mt21,32 Neb přišel jest k vám Jan v cěstě spravedlnosti, a nevěřili ste jemu. Ale zjěvní hřiešníci a nevěstky věřili sú jemu. Vy pak vidúce, ani ste potom pokánie měli, abyšte věřili jemu.“

Mt21,33 „Jiné podobenstvie slyšte: Člověk bieše otec čelední, jenž jest štiepil vinnici a plotem ji opletl a vkopal v nie lisici a vzdělal věži, a poručil ji vinařóm a cěstú bral sě jest. Mt21,34 A když sě přiblíži čas užitkóv, poslal jest sluhy své k vinařóm, aby vzěli užitky jejie. Mt21,35 A vinaři popadše sluhy jeho, jiného sú zmrskali, jiného zabili a jiného ukamenovali. Mt21,36 Opět jest poslal jiné sluhy, viece prvních, a učinili sú jim též. Mt21,37 A najposléze poslal jest k nim syna svého řka: Stydětiť sě budú syna mého. Mt21,38 A vinaři uzřevše syna řekli sú mezi sebú: Tentoť jest dědic, poďte, zabíme jeho, a budeme mieti dědictvie jeho. Mt21,39 A popadše jej, vyvrhli sú z vinnice a zabili sú. Mt21,40 Protož kdy přijde pán vinnice, co učiní vinařóm těm?“ Mt21,41 Vecěchu jemu: „Zlé zle zatratí a vinnici svú poručí jiným vinařóm, kteříž by dali jemu užitek časy svými.“ Mt21,42 Vecě jim Ježíš: „Nikdy ste nečtli v písmách: Kámen, kterýž sú zavrhli stavitelé, ten učiněn jest v hlavu úhelní; ot pána učiněno jest toto a jest divné v očí našich? Mt21,43 Protož pravi vám, že otjato bude ot vás královstvie božie a bude dáno lidu činíciemu užitky jeho. Mt21,44 A ktož padne na kámen tento, zlámá sě, a na kohož padne, zetře jej.“ Mt21,45 A když uslyšěchu kniežata kněžská