[povídka o Štilfrídovi]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XI B 4, 197v–203r. Editor Černá, Alena M. Ediční poznámka
<<<<<200v201r201v202r202v203r>>10>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

královstvie jim zdáváše.

Tehdy král nápulský, uradiv se s Štilfridem, i vráti jemu královstvie pod takovým zápisem, aby proti němu nikdy nebýval a jeho se rady dokládal a také, kdyby bylo třeba, aby třiceti tisícuov lidu vydal na pomoc, koní tisíce dva, aby to zbožie pobral.

I vece Štilfrid: „Králi, pomni na to, žes mi, králi, volení dal, abych prosil za dar. Za zbožie neprosím, než za čest svého jazyka českého a syna mého Bruncvíka jediného. Prosím, aby mi dal erb krále englického, totiž orla červeného v zlatém poli za tento kotel, kterýž na svém ščítu nesu.“ I vece jemu nápulský král: „Věru, Štilfride, neřku orla, kteréhož jsem dobře mocen dáti, ale královstvie svého polovici tohoť mocně dávám, ráčíš li. A tiem buď dobře jist, zač prosíš, že to míti budeš a máš.“ A hnedky kázal kotel zetříti a orla červeného v zlatém poli kázal malovati na své korúhvi i na svých všech praporcích. Štilfrid z toho poděkoval, na pospěch do své země posla, v kteréž jest již tři léta nebyl, aby proti němu vyjeli, připravivše se. A když již biechu v nápulské zemi, Astronomus král ve všech městech přikázal, aby plnú potřebu jim vydávali. A páni zvěděvše, že jejich knieže dobyl jest české země veliké cti i sobě také, počechu radost velikú míti a jemu děkovati jako pánu svému milostivému.

A když kázal se připravovati, chtě do své země jeti, vida to nápulský král, poče tiem smuten býti a vece Štilfridovi: „Pane milý, muožeš li svú mysl přemoci, ostaň se mnú. Cožť sem řekl, puol královstvie tohoť chci postúpiti a po mé smrti všeckoť mocně dávám.“ Štilfrid vece: „Děkuji, milý králi, než prosím, nerač mi toho přieti, abych svú ženu opustil a syna svého, a protož již déle nemohu ostati.“ A vida to král, že nechce ostati, kázal své koně také sedlati a vzhůru trúbiti a oněch dva tisíce koní přivésti se vším zbožím a Štilfridovi dáti. A tak sedavši, i jeli do své země české a král Astronomus životně s ním jel jest.

Tu se stala veliká radost české země, nebo Štilfrid jí dobyl veliké cti. A pak po všech městech na všech branách kázal malovati orla v zlatém poli a kázal zvoniti a spievati Te Deum laudamuscizojazyčný text. Pražané daleko byli proti pánu svému vyjeli a vyšli [s]text doplněný editorem svátostmi, starý i mladý, dávajíce jemu milé vítanie. I krále nápulského převelice ctili

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety a 23 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).