[povídka o Štilfrídovi]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XI B 4, 197v–203r. Editor Černá, Alena M. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

velmi rubati, že počechu s něho růže pršeti. Prudkými jej ranami rubáše: „Žibřide, již li z tebe ruože prší?“, tak říkáše, „již li vidíš, žeť mohu roven býti? Věziž, žeť tobě nelze smrti zbýti.“ Všecko z něho oděnie obrubal bieše a Žibřid vešken krvavý bieše. Žibřid vece: „Ach, nastojte, toho mi se nikdy nepřihodilo, co mi se kdy s kým bíti událo. Již tomu nelze jinak býti, prosím, Štilfride, rač mě živiti.“ Tu knížata k tomu přiskočichu a všickni Štilfrida prosichu, řkúc: „Poněvadž se dává tobě, přijmiž jej na milost sobě.“ Štilfrid vece: „Králové a kniežata veliká, i vy, rozličná zběř všeliká, pro vaši prozbu to chci učiniti a k vaší vuoli jeho živiti. Než pro hrdú řeč jeho neslušelo by mi živiti jeho. A, Žibřide, vstaň, již tě chci pustiti a milost svú s tebú učiniti.“

A když se tak všecko dokonalo, Štilfrid klek na svá kolena, poděkova pánu buohu i také svatému Václavu. Tepruv kázal svú korúhev českú rozvinúti, na niež bieše kotel z jedné strany v ohněvém poli. Vidúce to kniežata a králové, tepruv poznají, že jest Štilfrid kniežetem českým. Tu s velikú poctivostí vedechu jej z šraňkuov pod jeho korúhev. I vece král Astronomus: „Štilfride, pane veliký, ohlašuji jméno tvé přede všemi kniežaty, že jsa pánem velikým, nedav se znáti, i postúpil s věci veliké s reky velikými dvanácti a šecky s přemohl a mně jsi tiem dobře pomohl a tú velikú nesnadností mně si učinil mnoho dobrého svú statečností. Tohoť sem napřed převelmi vděčen, než totoť pravím: bychť byl věděl, že jsi knieže české, bych byl měl všecko své královstvie ztratiti, pro nic bychť se byl nedal bíti. A poněvadž se již tak stalo, cožkoli požádáš, málo nebo mnoho, máť býti tvá vuole, nebo si pro mě nevážil sobě i hrdla svého.“ I ujev jej za ruku, radoštěmi plakáše, na poli posadi jej na své stolici. V ty doby rúcho drahé kniežecí přinesechu jemu a velicí páni a kniežata veliká, dary a klénoty nesúc, jemu se oznamují a druzí v službu se poddávají.

V tu dobu král englický pod svú korunú pojide před krále Astronoma, a před Štilfridem vzev korunu s své hlavy, poctivě před nimi klečíše a všecko

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 12 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).