[257v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcektož nenie proti nám[264]nám] vos lat., s námi[265]námi] vobis lat. jest.“
L9,51 I stalo sě jest, když sě dokonachu dnové přijětie jeho, a on bieše utvrdil tvář svú, aby šel do Jeruzaléma. L9,52 I posla posly před obličejem svým a jdúce vešli sú do města samaritánského, aby jemu připravili potřebu[266]potřebu] navíc oproti lat.. L9,53 I nepřijeli sú ho, neb tvář jeho bieše jdúcieho do Jeruzaléma. L9,54 To když uzřěchu[267]uzřěchu] + autem lat., nemá var. jeho učedlníci Jakub a Jan, řekli sú: „Pane, chceš li, ať dieme, ať by oheň stúpil s nebe a spálil je, jako jest Eliáš učinil[268]jako jest Eliáš učinil] navíc oproti lat. + sicut Helias fecit var.?“ L9,55 A obrátiv se, žehra jim řka: „Neviete, čieho ste duchu. L9,56 Neb[269]Neb] navíc oproti lat., + quia var. syn člověčí nepřišel jest duší lidských[270]lidských] navíc oproti lat., + hominum var. zatratiti, ale spasiti.“ I odjidechu do jiného kastelu.
L9,57 A stalo sě jest, když jdiechu na cestě, vece jeden k němu: „Pójdu za tebú, kam kolivěk vejdeš.“ L9,58 I[271]I] navíc oproti lat., + Et var. vece jemu Ježíš: „Lišky dúpata mají a ptáci nebeští hniezda, ale syn člověka nemá, kde by svú[272]svú] navíc oproti lat., + suum var. hlavu schýlil.“ L9,59 Pak vece jinému: „Poď po mně!“ A on vece: „Pane, přepusť mi dřieve jíti a pochovati otce mého.“ L9,60 I vecě jemu Ježíš: „Nechať mrtví pochovávají mrtvé své, ale ty jdi a zvěstuj královstvie božie.“ L9,61 I vecě jiný: „Pójdu po tobě, pane, ale přepusť mi prvé odpověděti těm, kteříž doma jsú.“ L9,62 Vecě k němu Ježíš: „Nižádný přičině ruku svú k pluhu a ohlédaje[273]ohlédaje] ohleda rkp. sě za sě, zpósoben jest k království božiemu.“
Kapitola X.
L10,1 A potom znamena pán Ježíš[274]Ježíš] navíc oproti lat. i jiných dva a sedmdesáte a posla je po dvú před tváří svú do každého města i miestečka[275]miestečka] locum lat., kamž on mějieše přijíti. L10,2 A pravieše jim: „Žen zajisté mnohá jest[276]jest] navíc oproti lat., ale dělníkóv málo. Protož proste pána žně, ať [b]označení sloupcepošle dělníky na žen svú. L10,3 Jdětež, aj, já posielám vás jako berany mezi vlky. L10,4 Neroďte nositi pytlíka ani mošny ani obuvi a ižádného na cestě nepozdravujte. L10,5 Do kteréhož kolivěk domu vejdete, najprvé řcěte: Pokoj tomuto domu, L10,6 a bude li tu syn pokoje, odpočine nad ním pokoj váš. Pakli nebude, k vám sě obrátí. L10,7 A v témž domu ostaňte jedúce a pijíce to, co u nich jest, nebo hoden jest dělník mzdy své. Neroďte choditi z domu do domu. L10,8 A do kteréhož kolivěk města vejdete a přijmú vás, jezte, co před vy položie, L10,9 a uzdravujte[277]uzdravujte] uzdrawgte rkp. nemocné, kteříž v něm jsú, a řcěte jim: Přiblíži se mezi vy králevstvie nebeské, božie[278]nebeské, božie] Dei lat.. L10,10 Do kteréhož kolivěk města vejdete a nepřijmú vás, vyjdúce na ulice toho města[279]toho města] eius lat., řcětež: L10,11 Také prach, který sě přijal nás z města vašeho[280]vašeho] waſieho rkp., vytieráme na vás, však to vězte, že se přiblíži královstvie božie. L10,12 Zajisté[281]Zajisté] navíc oproti lat., + autem var. pravi vám, že Sodomským lehčejie bude v onen den než tomu městu.“
L10,13 „Běda tobě, Korozaim, běda tobě, Bethsaida! Nebo by, v Tyru a v Sidonu učiněny byly ty moci, které u vás učiněny sú, někdy [by]text doplněný editorem v žíni a v prachu sediece, káli sě[282]<by> … káli sě] poeniterent lat.. L10,14 Ale však Tyru a Sidonu lehčejie bude v súdný den[283]v súdný den] in iudicio lat., in die iudicii var. nežli vám. L10,15 A ty, Kafarnaum, až do nebe vzdvihlo si sě[284]vzdvihlo si sě] exaltata lat., exaltata es var., až do pekla budeš pohřízeno. L10,16 Kto vás slyší, mě slyší, a kto vámi hrdá, mnú hrdá, a ktož mnú hrdá, hrdá tiem, jenž mě jest poslal.“
L10,17 I vrátili sú sě dva a sedmdesát s radostí řkúce: „Pane, také diáblové poddávají sě nám ve jméno tvé.“ L10,18 I vece jim: „Viděl sem šatana jako blesk s nebe, an padá. L10,19 A aj[285]A aj] Ecce lat., et ecce var., dal sem vám moc tlačiti na hady a na štíry a na kaž[258r]číslo strany rukopisudú
