poklad v nebi. A poď, následuj mne.“ L18,23 A když on ty věci uslyše, smútil se jest, neb bohatý bieše velmě. L18,24 A uzřev Ježíš jeho smutna [učiněna]text doplněný editorem[463]učiněna] facta lat., vece: „Velmě nesnadně ti, ješto penieze mají, v královstvie božie vejdú! L18,25 Nebo snáze jest velblúdovi skrzě dieru jehelnú projíti nežli bohatému vjíti v královstvie božie.“ L18,26 I řekli sú ti, ješto ty věci slyšiechu: „A kto móž spasen býti?“ L18,27 I vece jim: „Které věci nepodobné sú u lidí, podobné sú u boha.“ L18,28 I vecě Petr: „Aj, my opustili sme všěcky věci a šli sme po tobě.“ L18,29 A on vece jemu: „Věrně pravi vám, žádný nenie, jenž by opustil dóm nebo starosty své neb bratří neb ženu aneb syny pro královstvie božie, L18,30 a nevzal mnoho viece v tomto času a v budúciem času život věčný.“
L18,31 I pojal jest Ježíš dvanádste učedlníkóv svých a vece jim: „Aj, vstupujemy do Jeruzaléma a dokonají sě všěcky věci, které psány sú v prorociech o synu člověka, L18,32 neb bude dán pohanóm a bude posmieván a bičován a uplván. L18,33 A když ubičují, zabijí jej, a třetí den z mrtvých vstane.“ L18,34 A oni tomu [nic]text doplněný editorem[473]nic] nihil lat. nerozumiechu a bieše to slovo skryto od nich a nerozumiechu, které sě věci praviechu.
L18,35 I stalo sě jest, když sě přibližováše Ježíš k Jericho, slepý jeden sedieše vedlé cesty žebřě. L18,36 A když uslyše zástup, an minuje, táže se, co by to bylo. L18,37 I pověděli sú jemu, že by Ježíš Nazaretský šel. L18,38 I zvolal jest řka: „Ježíši, synu Davidóv, smiluj sě nade mnú!“ L18,39 A ti, ješto napřěd jdiechu, láchu jemu, aby mlčal. Ale on mnoho viece voláše: „Synu Davidóv, smiluj sě nade mnú!“ L18,40 Tehdy stoje Ježíš, káza ho přivésti k sobě. A když sě přiblíži, otáza ho L18,41 řka: „Co chceš, abych tobě učinil?“ A on vecě: „Pane, abych viděl.“ L18,42 I vece jemu Ježíš: „Prozři, viera tvá spasena tě učinila.“ L18,43 A ihned viděl jest a následoval jeho velebě boha. A vešken lid, jakž to uzřel, vzdal chválu bohu.
XIX.
L19,1 A vyšed Ježíš, přechodieše Jericho. L19,2 A aj, muž jménem Zacheus, a ten bieše knieže zjevných hřiešníkóv a on bohatý L19,3 a hledáše viděti Ježíše, kto by byl, a nemohl jest pro zástup, nebo zróstu malého bieše. L19,4 A přiběh vstúpi na dřevo bláznivého fíka, aby viděl jej, neb tudy mějieše jíti. L19,5 A když přijide k tomu miestu, vzhléd Ježíš vidě jeho i vece k němu: „Zachee, chvátaje stup dolóv, nebo dnes v tvém domu musiem ostati.“ L19,6 A chvátaje sstúpil jest a přijal ho raduje se. L19,7 A když to uzřechu všichni, reptáchu řkúce, že sě jest k člověku hřiešnému obrátil. L19,8 Stoje pak Zacheus, povědě ku pánu: „Aj, polovici mého dobrého, pane, dávám chudým. A pakli sem koho oklamal, navracuji čtyřkrát viece.“ L19,9 Vece Ježíš k němu, že dnes spasenie domu tomuto stalo se jest, protože i on syn jest Abrahamóv. L19,10 Neb přišel jest syn člověka hledati a spasiti, což bieše zahynulo.
L19,11 A když oni ty věci slyšiechu, přičiniv řekl jest podobenstvie, protože bieše bliz od Jeruzaléma a že mnějiechu, by se ihned královstvie božie zjevilo. L19,12 Protož řekl jest: „Člověk jeden šlechtic odšel do vlasti daleké přijieti sobě králevstvie a navrátiti se. L19,13 A zavolav k sobě desět slúh svých, dal jest jim desět hřiven a řekl jim: Těžte,