[B1r]číslo strany rukopisupovětří z té parnosti pošlého, těžce trvati nebo dobře státi mohly[f]mohly] mohlo bez pohoršení zdraví svého. Leč by to bylo snad, jsa hospodář nebohatý jonák anebo nemaje při svém panství (jakž předpovědíno) žádného prostranství zbytečného, že by mohl volení za dělení míti, a nemaje vomanu zbytkuov v ůpasku svém nebo v měchýři, to změniti, polepšiti a jináč zvolnějí učiniti. Ten a takový (podlé onoho přísloví starého) musil by učiniti, jak by mohl a trefiti se chtělo, a ne, jak by chtěl, však kdož by s to mohl býti a měl prostranství k tomu, hleď vždycky radějí při vrchu anebo zemi rovné, tu, kdež slunce jadrně sem i tam prochází i hojnějí se dostává a povětří čerstvější i zdravější jest, ovčín svůj založiti i jej stavěti.

Druhé, aby vždy toho šetřil (pokudž možné), vrata a vokna ovčínu stavením svejm i také dvéře v krově, vikýřuov[g]vikýřuov] wykyřnow svejch pro zachování sena před porušením dáti udělati, k povětří čerstvému, lepšímu a zdravému obrátiti a postaviti. Ale pro hospodáře sprostnější, nové, mladé a nezvyklejší potřebí jest tuto řeč mou povyjádřiti, aby i oni mohli odevřenějí vyrozuměti, kde by se to zdravější povětří rozuměti mohlo nebo mělo anebo také v kderé položení ze čtyř strán světa.

Totiž nejprvé k vejchodu slunci, odkavádž nejspanilejší a nejdravější povětří (jakž Plinius Naturaliumcizojazyčný text a velikej Albrecht v knihách Metheororumcizojazyčný text vypisují) pochá[B1v]číslo strany rukopisuzí