Nejprvé hleď jim před ovčínem a, pakli muožeš, před dvorem, tu, kdež vlhkosti žádné není, žlábky obdýlné, as šesti prustuov vnitř obšírné vzdělati a je v sloupečkách asi puol lokte od země zvejší aneb jakžť se zdá, zdělati. Však tak, aby se mohly snadně doluov snímati po oddání soli, zdělaje pod ně do sloupkuov díry a do nich roubíčky, aby brzy neshnily anebo se nenakazily, obrátíc je po každém dání soli dlabem dolův a v čas potřeby k soli zase dlabem nahoru.

Suol pak se dává ovcím přinejmenším a také nejmírnějším jednou ve čtyřech nedělích. Někdo pak ve třech a nejedni hospodáři i ve dvú nedělích, jakž kdo příčiny toho podlé položení bytu a povah, i také potřeby nastávati poznává, suol jim podávají. A to ze čtveré náležité přední příčiny.

Jedno z té obyčejnosti a zvyklosti starobylé, že jest ten obyčej po všech všudy zemích i starým zákonem obsažený, že časem obyčejným ovcím suol přidávají. A kdyby jim ve čtyřech nedělích soli nedal jísti, tehdy ony budou díl z té zvyklosti a díl z té přirozenosti hlínu na zdech smrdutou, ustcanou, zkaženou a na ovčínu nebo jiných zdech vápno hlodati. Od čeho se ony v životech svejch porušují.

Druhé se dává suol pro vlnu, aby, ostřihané souce, tím dříve a spíše i hojnějí na ovcích rouna zase rostly. A obzvláštně pak pro oblezení vlny, že by se na nich stálejí i touže držela, aby nevylínaly