[57r]číslo strany rukopisuPonížen sem až ovšem, hospodine, obživ mě podlé slova tvého. Volnosci úst mých dobře libé učiň, hospodine, a súdóv tvých nauč mě. Dušě má v rukú mú veždy, a zákona tvého nezapomněl sem. Položili sú hřiešníci osidlo mně, a od přikázanie nezblúdil sem. Dědinú získal sem svědečstvie tvá na věky, nebo veselé srdcě mého jsú. Přichýlil sem srdce mé k činění spravedlnoscí tvých u věk pro odplatu.

Potom vezme náramky, řka: Jenž učí k šermování ruce moji a prsty mé k bojování; a položil jest jakožto lučišče mosazné ramena má.

Potom vezme dalmatiku, řiekajě: Obleč mě, hospodine, u pancieř spravedlnosci a dielem síly obklič mě.

Potom vezme rukavicě, řiekajě: Nalezl mě hospodin, sluhu svého, olejem svatým svým umazal ruce moji, ruka pak jeho pomáhati bude mně.

Potom vezme prsten, řiekajě: Vezmu králového dóstojenstvie prsten a křescanské viery znamenie.

Potom plášč z záponú vezme, řiekajě: Oblekl mě hospodin v rúcho zlatem tkané a nemiernými záponami okrášlil mě.

Vstaví potom korunu na hlavu, řiekajě toto: Pomenšil si mne málem méně ot andělóv, chvalú a čscí korunoval si mě a ustavil si mě nad diela rukú tvú. Ztučnil si v oleji hlavu mú, a čieše má [57v]číslo strany rukopisuzapojícé kak přěsvětlá jest a milosrdie tvé následuje mě po všě dni života mého.

Potom žezlo vezme, říkajě: Metla tvá a kyj tvój, ta mě utěšila[ch]utěšila] vtyeſſula sú, metla zpravenie, metla králevscvie tvého.

Potom jablko vezme, řiekajě: Lid, jenžtos posadil v rukú, zdráv učiň, hospodine, a požehnaj dědičství tvému a vládni jimi a pozdvihni je až u věky.

Potom, k stolici jda, die: Hospodin chuda činí a vzbohacuje, ponižuje a povyšuje. Vzkřěšuje ot země pracného a z bláta vyvodí chudého, aby jej usadil s kniežaty a stolici chvály držal. A chvály božie držěly sú stežejě země a uložil na nich svět. Nohy svatých svých zachová a nemilosciví ve tmách skrčie sě, neb v síle svéj mocen bude muž. Hospodina budú sě báti protivníci jeho a nad nimi bude zvučeti v nebesiech. Hospodin bude súditi krále země a dá vladenie královi svému a povýší[ci]povýší] powſſy rohu mazaného svého.

Po oblečení die žalm: Hospodine, v moci tvéj uzdravuje sě král a na spasiteli tvém veselí sě náramně.

Než má li býti súd, přěd žalmem Proč sú sě vzrydali[cj]vzrydali] wrzydaly národové má řéci: Blažený muž, jenž nepostúpil po radě nemiloscivých.