vzdycháše, v starostné žalosti mrúc, všickni před peklo neb v peklo jdúc, žádné naděje k Bohu nemajíc, než vždy v temniciech seděli a rozličné starosti trpěli. A již se ta narodila, ješto do nebes řebřík připravila. Ten řebřík Jákob patriarcha u vidění viděl, jenž na zemi stoje, nebes dosaháše. Takež této dievky pokora od země až do nebes došla, k nám na zemi Boha přitáhla. Znamenaj řebřík tak předrahý, hřiešný člověče, ješto s byl někdy rozpačený, již k Bohu muožeš jistú naději mieti. Vzendeš bezpečně po tom řebříku tu, kdežto Boha věčně viděti budeš. Přistup, hřiešný, k té kolébce, opatříš mladú panenku ležiece, dětinnéť má obezřenie, ale všech nebeských pokladuov má v sobě schráněnie.
To anjel bieše o ní otci a mateři pověděl, když se jima zjeviv, její svaté narozenie zvěstoval a řka: Joachyme, kmeti starý, nezamucuj se, nebo což jest v tobě tvá svatost zadržala, to jest tobě nebeská moc darem seslala. Tvá milá hospodyně Anna počne i porodí tobě dceru, jížto jméno Maria bude. Tať, prvé než se narodí, svatá bude, zvláštním činem služebnice božie v čistotě bude.“ Nebť se má z nie naroditi všemu světu slíbený spasitel. A toť tobě znamenie, přijdeš tudy do Jeruzaléma, ješto slove Zlatá brána, a tu tě tvá hospodyně utká, též noviny tobě praviec. A takež, jako Joachym slyšal od anjela, tak se jim vše konalo podlé jeho pověděnie.
Toť jest ta královnička dnešní den porozená, o niežto anjelé v nebesiech jsú zpievali, patriarchy rozličná vidění mievali, světí proroci prorokovali, o nížto také světí evanjelisty v Novém zákoně ve Čteních psali, apoštolé kázali. Toť jest ta božie zvolenice, u počátce světa Otcem Bohem předpověděná, jakož jest psáno v Prvních knihách Mojžiešových. Tu jest tak řečeno pekelnému hadu: Nepřiezeň
