[Dalimilova kronika, rukopis vídeňský]

Österreichische Nationalbibliothek (Vídeň, Rakousko), sign. NK Ser. nova 33, 1r–30v. Editoři Daňhelka, Jiří a kol., Černá, Alena M. Ediční poznámka
<<<<<6r6v7r7v8r8v9r9v10r>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

plodieše,kupu[8r]číslo strany rukopisujě pohanské děti krstieše.

Ke mšiem oplatky sám pečieše,

vdoviciem drva z lesa nosieše.

Po svatých v noci bos chodieše,

až mu po cěstě z nóh krev tečieše.

Ženy nikdy nejměl,

ale sirotky za dietky jměl.

[I-343]číslo strany edice

Žaltář pod paží vešdy nosieše

a své komorníky žaltáři zučil bieše.

Panoše jeden přěd ním léháše,

ale tomu škorně szujě utieráše.

Tomu komorníku Podiven jmě bieše,

ten v náboženství knězě tepieše.

[I-351]číslo strany edice

O boji svatého Václava s kúřimským[r]kúřimským] kurzymſ

Uzřěv kněz zlicovský Radislav,

že jest tak pokoren kněz Václav,

nemně, by sě směl brániti,

i jě sě v zemi škoditi.

K tomu jej jeho nemúdrost připudi,

že vše Zličsko proti jemu na vojnu vzbudi.

I jě sě žitomírského dvora dobývati

a knězi Václavovi pletichy dávati.

Mýléše sě v tom zličský kněz!

Neb to ote mne každý dobřě věz,

že dobrodružské jest znamenie

tiší[s]tiší] tichich skutci [a]text doplněný editorem pokorné[t]pokorné] opornych mluvenie.

Neudatný neumie, jedno láti,

dobrý dá sě u příhodě znáti.

To sobú kněz Václav dobřě pokáza,

kakož bieše tích, všěm na vojnu jíti káza.

Když kněz Václav z Prahy vytěže,

kněz zličský proti jemu potěže.

Kněz Václav vida, že sě bojí sníti,

po poslu jě sě knězi Radislavovi mluviti:

„Kterýž cti a užitka žádá,

tomu sě slušie bíti, to má rada.

Pro to mně a tobě slušie sě bíti

a nedajmy lidu u boj jíti.

A kterýž mezi náma ostane,

ten v obojím kněžství knězem bude.

Obojemu vojsku kažmy s mírem státi,

a ni mně, ni tobě pomáhati.“

Radislav nevěda, co tomu učiniti,

pro hanbu musi[9]původně zapsáno „chci“, později nadepsáno touž rukou „musi“ tu řěč podléci.

V tu dobu radějí by na Zličsku byl,

aby toho, jemuž pletichy dáváše, zbyl.

Vynidesta dva knězě z svých lidí,

slyš, kakoť jě bóh sklidi!

Když Radislav bliz knězě Václava bieše,

uzřě, že kněz Václav kříž zlatý na čele jmieše

a dva anjely s obú stranú jeho.

Uzřěv to Radislav, užěse sě knězě českého.

[I-352]číslo strany edice

Radislav skoči s koně svého

i jide na milost jeho.

Kněz Václav přijě jeho k milosti

řka: „Báťo, nechaj mého, měj v svém dosti!“

Přěbyv s ním v Žitomíři,

o vše dobré s ním sě smíři.

[I-361]číslo strany edice

Ot ciesařě a o svatém Václavovi

Sta sě, že ciesař pozva kniežat k dvoru,

kněz Václav jide k tomu sboru.

Když kniežata spolu biechu,

kněz Václav zapozdi pohřiechu.

Ciesař, rozhněvav sě na jeho dlúhé modlenie,

učini to ustavenie:

ktož by proti knězi českému vstal

nebo jemu miesto dal,

beze všie řěči hlavu jemu stieti

a dětem jeho všě dědiny otjieti.

A když ciesař s kniežaty v radě sedieše

a rozličné příhody súdieše,

kněz český vstúpiv, k kniežatóm zdravie vzda.

Ciesař proti jemu s velikú ctí vsta,

na svéj stolici jej posadi,

kniežata okolo něho zsadi.

Pak sě jě ciesař kniežatóm omlúvati

a řka, že sě jinak nemohlo státi.

„Viděl sem u něho kříž zlatý,

X
rkúřimským] kurzymſ
stiší] tichich
tpokorné] opornych
9původně zapsáno „chci“, později nadepsáno touž rukou „musi“
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 11 měsíci a 28 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).