Křivo[28r]číslo strany rukopisukláta, hradu králového,
i zbavi ten vešken kraj plena švábového.
Ot korutanského vévody
Pak učinichu králem knězě korutanského,
Jindřicha, člověka dobrého, ale k tej věci sprostného.
Neb ten za sobú královnu jmieše
a tomu král Vaněk, jěda na vojnu, zemi poručil bieše.
Ten kněz o jiném péčě nejmieše,
jedno že rád, boží muž, syt býti chtieše.
Tehdy říšský[et]říšský] rzyczſki král na českú zemi sě složi,
přijev do Čech, přěd Horú silně sě položi.
Ale když byl na cěstě, Plchta z Žirotína,
ten jmenovaný hrdina,
mnoho škody učini v lidech i v koních říšskému[eu]říšskému] řrzieczkemu
a čest velikú učini rodu svému.
Tehdy pan Jindřich Lipský
a pan Jan Vartmberský
své přátely a lidi sebrasta,
proti říšskému[ev]říšskému] rzieczſmu sě na Hory brasta.
Ta tu úsilé mnoho podjěsta,
i přěd Horníky bezpečna neběsta.
Ta jemu škody mnoho tu učinista,
Hor a Kolína mocí obránista.
Toliko škody ot ní jmieše,
až již z země jíti chtieše.
Z měst Němci, když to zlé znamenachu,
na svá města jeho pozvachu.
Hradčené, ti vše zlé zemi počěchu,
Mýtěné, Chrudiměné, Bičověné[ew]Bičověné] biczowienye, Poličěné doskončechu.
Ti Šváby na svá města vzpustichu
a mnoho zlého zemi učinichu.
Ti na Čechy navodiechu,
Čechy kupujíce mučiechu.
Čechové na rozličných cěstách Šváby tepiechu
a mnoho jich v Čechách zbichu.
O českém boji s Šváby
Sta sě, že Švábi v Chrudimi sě sebrachu
a, do Mýta jdúce, mnoho vsí vzebrachu.
Někteří Čechové Šváby ostřěhu
řkúc: „Vězte, žeť vás Čechové střěhú!“
Švábi jechu sě chlubiti,
že každý chce desět Čechóv podstúpiti.
Mezi Turovem a Opočnem Čechy sě s Šváby snidu,
Čechové s nimi v tvrdý boj vnidu.
Nebo málo Čechóv proti mnohu Švábóm jdieše
a mezi Šváby devět hrabí bývalých bieše.
Však Čechové ctně Šváby pobichu,
ale mezi sobú všě koně zbichu.
Čstibor z Uherska, ten tu mezi najlepšími bieše
a ten mnoho vězňóv dobrých domóv vedieše.
O Albrechtovi, říšském[ex]říšském] rzymſkem králi, vrahu českém
Na léto vrah český Albrecht do Čech počě jíti,
chtě přěkotem český jazyk zahladiti.
Chlapi s kosami s ním[ey]ním] nymi jdiechu,
ti všě obilé[ez]obilé] obiele sieci chtiechu,
aby Čechy hladem sě rozlezli
a Švábi by u pustú zemi vešli.
Hradóv by nemohli držěti
řka: „My budem u městech ležěti,
nám z jiných zemí ztravu povezú,
a Čechové hladem s hradóv, z země polezú.“
Jda do Čech, když sě přěs Rýn poveze,
Ješek, jeho synovec, na strýci sě sveze.
Ten jinoch šlechetný zabi tu strýcě svého
a tiem i pomsti krále, ujcě bratra svého.
Ten Ješek [byl]text doplněný editorem z sestry krále českého,
a protož i zbavi Čechy vraha nemilostivého.
A také že neslušalo, jedno ot svého sníti,
jenž tak nevěrně směl svého sestřěncě zabiti.
O českých pánóv zlých obyčějích
Pak sě češčí páni zlých obyčějóv přijechu,
za kratochvíl v kostky jhrajiechu.
Z něhož dřé[28v]číslo strany rukopisuve
