[Dalimilova kronika, rukopis vídeňský]

Österreichische Nationalbibliothek (Vídeň, Rakousko), sign. NK Ser. nova 33, 1r–30v. Editoři Daňhelka, Jiří a kol., Černá, Alena M. Ediční poznámka
<<<<<9r9v10r10v11r11v12r12v13r>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[11r]číslo strany rukopisu

hrozným bitím sě na modlitvách tepiechu.

Řiedko kdy co mezi sebú mluviechu,

jedno když bič v rucě držiechu,

tehdy takto diechu:

„Otpustíš li mi, hřěšíš,

tepa dobřě k bohu mě stěžíš.“

Tehdy Mezka, polský kněz bohatý,

vzvěděv jich život svatý,

poslav k nim posla věrného,

da jim sto hřiven střiebra čistého,

aby jím své chudoby zbyli

a zaň snažně boha prosili.

Uzřěvše střiebro, mluviti sě jěchu,

již u pól létu k sobě mluvili nebiechu,

řkúc: „Toto[am]Toto] toho jest duší zátopa

a do pekla náhlá stopa.“

A pro to o něm nic netbachu.

Šestého z sebe, totíš Barnaba, poslachu

řkúc: „Ktož sě toho přídrží,

boha u přiezni neobdrží.“

I vrátichu knězi střiebro opět

a tu osta bratruov pět,

Benedicht, Matěj, Jan, Křistin, Isaak jim dějiechu,

Barnaba s střiebrem poslali biechu.

Zlodějie na ně přijidechu,

a když koli v chyšky vnidechu,

jechu sě střiebra hledati.

A když jim nejmiechu co dáti,

pěti bratří po dlúhých mukách hrdla zřězachu

[I-456]číslo strany edice

a tak jě k bohu poslachu.

To sě sta ot porozenie syna božieho

léta po tisíc čtvrtého.

[I-464]číslo strany edice

O Oldřichově Přimdě

Tehdy sě sta, že kněz Oldřich lovieše

a sám u pustém lesě blúdieše.

A když v túhách bieše

a okolo sebe zřieše,

uzřě, naliť stojí dospělý hrad.

Kněz chtieše k němu velmi rád,

ale cěsty nejmějieše

a okolo hložie hustě velmi bieše.

Ssěd s koně, mečem cěstu proklesti

i počě po ostrvách v hrad lézti[an]lézti] leſti.

Neb sě nemožieše nikohého dovolati,

a by v něm lidé byli, nemože znamenati.

A most vzpodjat bieše

a hrad zed tvrdú okolo sebe jmieše.

A když kněz s úsilím v hrad vnide

a všecky kleti zjide,

zetlelé rúcho vidieše,

a však i člověka na něm nebieše.

Sbožie veliké a vína mnoho naleze.

Ohledav hrad, kudyž byl vlezl, tudyž sleze.

Pak kněz da hrad pánu, tomu Přiema diechu,

pro to tomu hradu Přimda vzděchu.

Proč ten hrad u púšči byl postaven,

proč li jest byl pust ostaven,

tak že i cěsta k němu nebyla,

proč sě to stalo, kronika německá mě jest naučila.

Tu sem četl, že z Aldemburka hrabie mladý bieše,

ten v ciesařově dvořě za obyčěj stojieše.

I počě ciesařovnu milovati

a ona, by jej milovala, jě sě jemu zjevovati.

Snúbiti jie u otcě nesmějieše,

nebo jiej roveň nebieše.

A tak milostí nzieše[ao]nzieše] vzyeſſe

a ciesařovna také proň túhú schnieše.

K tomu jej připudi silná milost,

že jej nadjide taká vilost,

jěž tako při takých bývá,

neb řiedko kto tajné milosti dobrým uživá.

[I-465]číslo strany edice

Ciesařovi své hrabstvo proda.

A když jemu ciesař peněz doda,

jě sě po pustých lesiech túlati

a sličného hradiščě hledati.

Nalez horu, jě sě hradu stavěti.

Postaviv hrad, je [sě]text doplněný editorem ztravu voziti,

jíž by mohl za sto let živ býti.

Dospěv jím všiem, káza všě dělníky zbíti.

Pak všicku čeled v jeden dóm vlúdi,

zapřěv zežže všěcky lidi.

To učini pro [11v]číslo strany rukopisutu radu,

X
amToto] toho
anlézti] leſti
aonzieše] vzyeſſe
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 11 měsíci a 19 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).