[91r]číslo strany rukopisurozpomanuv se Dobeš na onoho[al]onoho] ono anděla Rafaele dřevní řeč, vyňal z svého měštce[26]měštce: myeſſtcze částku jatr oné ryby i vrhl na živé uhlé a ihned Rafael anděl ujem ďábla, přivázal jeho na púšti svrchnieho Ejipta. I poče ponúceti Dobeš panny své: „Sáro, vstaň, modlmy se hospodinu dnes a zajtra a pozajtřie, neb v těchto třech nocech zsnímáva[27]zsnímáva: zſnymawa se s hospodinem. Ale po třetí noc máme se v svém stánie[28]stánie: ſtanye spolu snímati, nebo sme svatých lidí děti a nemámy se tak spolu snímati jako jiní lidé, jenžto boha neznají.“ To řekl Dobeš i poče se bohu modliti a takto řka: „Hospodine, bože otcóv našich, chválu vzdávajte nebe i země i moře, studnice, ješto v nich jest. Ty si stvořil Adama z blatné země. Ty vieš dobře, že ne pro mé zlé žádosti libost pojímám tuto mú příbuznú sestru, ale pro[am]pro] pro pro budúcieho[an]budúcieho] buduczyech plodu milost, skrze niežto by bylo chváleno tvé svaté jméno věky věkoma, a tobě svého zdravie obět vzdáti, aby poznala[ao]poznala] poznal všech lidí obec, že si ty jediný sám buoh všeho světa,“[29]zjevně zkomolený zápis věty to řekl Dobeš. […]text doplněný editorem[30]chybí textový úsek odpovídající Tob 8.10–19 Raguel[ap]Raguel] Ragnel káza sluhám rov zařítiti před svítaním a své hospodyni Anně přikáza, aby ctně připravila hostem oběd a přičinila vše, což by bylo pocestným třeba, a kázal zabiti dvě krávě tučné a čtyři skopce a připraviti hody velebné všěm súsědóm a všelikým svým přátelóm. A potom zapřisáhl Raguel[aq]Raguel] Ragnel Dobeše, aby za dvě neděli u něho přebyli, a všeho svého sbožie, což Raguel[ar]Raguel] Ragnel měl, pravé polovicě ihned Dobešovi postúpil. A tak osvědčil i zapsal, aby po jeho smrti druhá polovice na Dobeše spadla.