dokonále
s horlivou vždycky vroucností,
k słužbě Boží ochotností.
25 Nebudeť tam nic hříšného
ani co zarmouceného
než všecko svaté a čisté,
jakž míti chceš Pane Kriste.
26 Ušlechtilí příbytkové,
v tom Božím městě stánkové
dáni budou k přebývání,
słávy věčné užívání.
27 Utěšené tovaryšství
bude s anjeły v jich množství
i s Božími zvolenými,
v ta místa uvedenými.
28 Ó, Kriste, jenžs vůdce, cesta,
do toho słavného města
veď, doved k věku słavnému,
životu słávy věčnému.
P XIV K témuž. (Notou Žałmu 36)
{Jako: Ej, Bože, račiž [povstati]text doplněný editorem}marginální přípisek soudobou rukou; * Nejisté čtení, text je poničen, pravděpodobně vodou.
[1]text doplněný editorem[1956]V prameni není obsaženo. Slávu života věčného,
v nebesích připraveného
skrze Pána Ježíše
máš sobě připomínati,
tím se i potěšovati,
všech vyvolených říše;
že toho účastna budeš,
když sobě słožené důjdeš
koruny spravedlnosti,
kterouž Pán svým słužebníkům,
příští svého miłovníkům
dáti chce na výsosti.
2 Tuť života vezdejšího
duše i těła našeho
bídná łopotování
cele budou vyprázdněna,
hojná věrným přisvědčena
od Boha požehnání.
Mdłé těło, bídné, smrtedlné,
strasti a žałostí plné
s převelikou radostí
příjme proměnu přesłavnou,
Páně těłu nápodobnou
podle jeho mocnosti.
3 Radost větší ovšem bude,
když i duše též pozbude
své nedokonałosti;
slepotu, pochybování,
pýchu, hněv, złého žádání,
to vše słoží v brzkosti;
tu rozumu osvícenost,
tu i úmysła upřímost,
tu v srdci ctné žádosti,
tu též i dokazování
Boha, bližních miłování,
prázdné ošemetnosti.
4 I nebesať svou okrasu
zvłáštní přijmou toho času
k rozhojnění radosti;
byť samým věrným słoužiła,
nikdy poddána nebyła
víc porušitedlnosti;
i země též proměněna,
z ní złost, fałeš vypléněna
s každou nespravedlnosti,
tuť bude sama spravedl544542O