zjevił míle

tu, kdež byli shromážděni,

strachem naplněni.

5 Zastkvěł se jim nenadále

a tak je vida zlekałé,

stoje u prostřed, řekł jim:

„Pokoj vám miłým mým,

6 nechtějte se strachovati

ani také domnívati,

že byšte Ducha viděli,

mne pak tu neměli.

7 Já jsem, já sám, váš Mistr a Pán,

hle, bok teď ten, kterýž prokłán!“

A když ještě nevěřili,

ale se divili,

8 chtě jim k víře posłoužiti,

řekl: „Máte-li co pojísti?“

A hned, sobě měv podanou,

jedł rybu pečenou.

9 A když było po snědení,

připomínał svá młuvení:

„Tatať jsou jistě słova má,

jenž jsou k vám młuvená.“

10 A tu jim mysł odvírał,

by každý z nich srozumívał,

že musił Kristus trpěti,

a tak v słávu vjíti.

11 Byť v jménu jeho pokání

a z hříchů rozvazování

mezi národy kázali,

jej osłavovali.

12 Kdož uvěří a křtu důjde,

ten každý že spasen bude,

setrvaje zde v miłosti,

přijde i k radosti.

13 [#]obrázek nebo jiný grafický prvek Ó, Kriste, jenž si z mrtvých vstał

a nám k témuž naději dał,

když pojmeš nás z toho světa,

uveď v svá nebesa.

Zvučným hłasem sezpívejme etc.cizojazyčný text

G XVI

[1]text doplněný editorem[920]V prameni není obsaženo.[#]obrázek nebo jiný grafický prvek Jezukriste, Vykupiteli,

tys vstał z mrtvých ráno v neděli,

obradovałs své věrné

z dobroty nesmírné.

Ukázałs se ženám poctivým,

apoštołům i věrným jiným,

utěšiłs zarmoucené,

młuviłs potěšeně,

řka: „Se nelekejte,

Pána svého znejte,

hledtež na mé rány,

vizte bok prokłaný,