potřebě všem bydlitelóm a přebyvačóm toho města trojánského.
Pak do toho města král Priamus všeho svého královstvie lid uvede k osazení města tak velikého, jimžto rozda domy hodné vedlé duostojnosti, povahy a stavu každého. I by město lidmi urozenými velmi ozdobeno i také vtipnými. A protož v tom městě vymyšleny jsú rozličné hry k kratochvilnosti lidské. Tuť jest vymyšlena ta hra šachová divné vtipnosti, tu hra vrchcábnie a také dvú neb tří kostek náhodným metáním vedená. Tu také i jiné hry kostečné, tu chvalná i hanlivá skládanie zamyšlena jsú vtipných řečí, jakžkoli druzí pravie, že chvalná skládanie zamyšlena jsú dřieve v uostrově sicilském. Tuť jest také mnoho her osobných zamyšleno, jimižto těla lidská rozličným hýbaním, běháním, skákaním rychlosti navykají ke všem skutkuom i pracem rytieřským s velikú libostí těch, ješto je páchají, i kratochvílí, i také všem přihlédajícím.
Potom pak král Priamus ustavi sobě duom na vysoké skále, se všech stran přieliš příkré, v městě vyskočilém, překrásný a všie ozdoby plný, pěti set loket zvýši, kromě okolních věží hustě ustavených, jichžto vysokost k oblakuom saháše, s nichžto všechny okolnie krajiny mohly opatřeny býti. A toho všeho hradu biechu zdi mramorové rozličných barev divně dělány a rytinami obrazovými ozdobeny, že každému divadlo z sebe přeutěšené vydáváchu. A toho domu okna křištálem vydělána v zlatě osazeném. Sien pak na tom hradě dlúhá a prostraná, čistým mramorem vyzděná, ale sklenutie jejie bieše z dřievie a prken uhlazených, cedrových a javorových, zlatými skobami opažených, a všichni bokové vnitř stkviechu se drahým malováním divných obrazuov. A v hlavách té sieni bieše stolice královská, předivným mistrovským řemeslem z slonových kostí, zlata a z cedrového dřievie ustavená, k nížto bieše sedm stupňóv z alabastru a z drahého kamenie uděláno, po nichž bieše vchod na tu stolici k sedění. Před ní stáše stuol drahý, týmž dielem stvořený, a pak na každém boce velmi drazí stolové a lavice alabastrové k sedání čeledi královské. A proti čelu bieše ustaven oltář zafírový, k němužto bieše stupňóv na dvadceti z alabastru a z ametystu a z jiného kamenie drahého, na kterémžto oltáři stáše obraz, vešken z čistého zlata slitý, patnádct loket zvýši, mnohým a rozličným kamením drahým okrášlený, boha řečeného Jupiter, v kterémžto král Priamus jmějieše veliké doufánie, že by měl jim býti dlúho zachován v dlúhém zdraví a štěstí i se všemi svými, i to město před každým násilím nepřátelským.
A když král Priamus vedlé vuole a úmysla svého uložení Troji město i také hrad jménem Ilion dokona, a toho ustavenie tvrdost i lidu množstvie
