a léhaje velmi tvrdě?
[320] Ale jáť sě mám od toho hrdě.
By ty viděl mú posteli,
když já sobě slámy nasteli!
Tuť já ležím v pokoji.
Častokrát také pospím v hnoji;
[325] toho já nečiním pro jiné,
kromě kdyžť dešcem zmoknu jediné,
aby[k]aby] Amy mé rúcho zsechlo k jitru.
Toť já vstana pěkně vytru,
aby na mně stálo čistě.
[330] Toť já tobě pravi já [tobě]text doplněný editorem pravi jistě,
žeť sě mne chlapi velmi bojie,
kadyž chodie nebo stojie,
pokorněť mi sě klanějí,
vežde:,Vítaj, paniče!,‘ dějí.
[335] Sedláciť přěde mnú sršie,
i také slepice pršie,
s nimiž já mám hroznú útěchu:
kteréž dosáhnu do měchu,
tať sě viec nepozná zasě,
[340] sniemť ji s tovařiši v kvasě.
Toť také pravi neskrytě,
žeť nemám péče na bitie.
Na tomť bych mohl přisieci,
že v tomto cělém měsieci
[25v]číslo strany rukopisu[345] nejsem já bit pro mú vinu,
kromě vyjmúc jedinú,
leč kdy z klamu po hlavici,
neb za vrch, nebo po líci.
V tom já nice pána nevini,
[350] neb on to vše z klamu činí.
Mám pána po všiej svéj vóli,
dáť mi, což poprosím koli;
máť mi nový kabát dáti,
netáhneť jeho jedne zedrati.
[355] Což mi sě pak nedostává,
když mi jedno hlava zdráva?
Však již netrpím psoty viece.
Ale však, pravdu praviece,
já zmladu na svéj hlavici
[360] nosil sem těžkú přielbici,
doniž sem rynéřem byl.
Ale již sem já té psoty zbyl.
V tomť sě pochlubiti mohu
a z toho děkuji bohu,
[365] žeť sem tak velmi povýšen tak [velmi]text doplněný editorem povýšen,
všěm žákóm mohu býti pyšen.
Sám však znamenaj cti této:
sem podkoním sedmé léto
a k tomu mám dobrú naději
[370] a to jistě řieci směji:
netáhneť mój pán dluhóv zbýti,
[26r]číslo strany rukopisuměť chce střělcem učiniti.
Pakť neponesu tlumoka,
ano samostřiel u boka
[375] a k tomu škorně čistá,
na niejž haklíkóv na tři sta.
Kdež budu v neznámém kraji,
měť vežde za pána mají.
Protož, hubený sagitáři,
[380] i kacíť sú tvoji sváři?
Proti mně viec neroď mluviti,
nebť jest věčně ve psí býti.
Vám jest přisúzena psota,
byšte ji měli do života.“
[385] Žáku to bieše protivno.
Vecě: „Jest mi velmi divno,
hrdú řěč slyšě od tebe.
I zda sám již neznáš sebe?
Vy, třěpačky nebožátka,
[390] toť vám nikdy nenie svátka.
Všaks ty hubená satrapa!
Čím chceš lepší býti chlapa,
[na každý den hnój kydaje]text doplněný editorem[8]verš v rukopise chybí
[a k lepšiemu čáky nemaje?]text doplněný editorem[9]verš v rukopise chybí
[395] Ty sě nevrovnáš žáku,
neb my mámy lepší čáku,
ne jako vy, chlapi jako [vy]text doplněný editorem, chlapi hlúpí.
Z žákóvť bývají biskupi,
