Přihodich sě jednú k tomu,
Kdež nalezech v jednom domu
právě také v túž hodinu
dva, jenž přišla pohostinu,
[5] ana sedíta na pivě.
[Tu učiništa poctivě,]text doplněný editorem[1]verš v rukopise chybí
oba právě bez meškánie
dašta mi milé vítanie.
A já, přiblíživ sě k nima,
[10] posadich sě mezi nima,
jakož často v krčmě bývá,
křičéc: „Paní, nalí piva!“
Jechomť sě v odplatu ctíti,
podávajíc sobě píti.
[15] Poslúchajte tuto právě,
poviemť vám o jich postavě.
Z těch jeden člověk bieše mladý,
nejmieše známka brady,
na němž sukně šerá, umlená,
[20] a k tomu kukla zelená;
ta také zedrána bieše.
Mošnu na hrdle jmieše,
v niž by vložil, což mu třěba,
mním, že knihy, také chleba;
[25] dešťky jmieše u pasu.
Jakž jej viděch při tom času
[19v]číslo strany rukopisui jinú k tomu přípravú,
všíť bieše školskú postavú.
Druh, ten sě starší zdáše,
[30] vždy sedě bradku súkáše,
na němž kabátec úzký, krátký,
a dosti zedrané šatky;
okasalý tak dvorně,
k tomuť bieše obut v škorně:
[35] tyť biechu drahně povetšěly,
avšak okolo děr cěly,
skrze něž viděti nohy.
A také bieše vp’al ostrohy,
točenku jměje na hlavě.
[40] Tak, jakž jej sezřěch[a]sezřěch] ſerziech právě,
jistěť mi sě dvořák zdieše;
hřbelce za pasem jmějieše.
Ten mluvieše, hrdě sedě,
na své špice pyšně hledě,
[45] řka: „Nenie v světě toho,
ani kto má zbožie tak mnoho,
bych chtěl jeho zbožie vzieti
a dvora sě odpověděti.
Neb jest tu tolik utěšenie!
[50] V světě ten jeden nenie,
když by dvořenie okusil,
[20r]číslo strany rukopisuvěčně by dvořiti musil.
Ktož mi o lepšiem bydlu praví,
každý sě ve lži ostaví.“
[55] Dotud mluvě usta trudi,
až žáka na sě vzbudi.
Ten mu k tomu odpovědě
a řka: „Já to dobřě vědě
a tomu já také věři,
[60] že páni i také rytieři,
tiť u dvora dobrú mají,
i bohatí, to já znaji.
Ale nebožátka chudí!
Div, že sě jim neostudí
[65] pro zlé bydlo jich dvořenie,
neb[b]neb] net již věcší psoty nenie.
Tiť sě chodiec psotú[c]psotú] pſoty klonie.
A nad to pak vy, podkonie:
vy ze všech nejhorší máte,
[70] kromě že sě v tom neznáte.
Byšte sě chtěli poznati,
svú psotu popsati dáti,
což vy jie máte, podkonie:
v světě většie psoty nenie,
[75] než vy ji trpíte dobrovolně.
Ale naše bydlo školnie,
