ledu hříti, tehdáž žid křesťanu bude příti, a to ten, který tři oči v hlavě bude míti.

Mladého raka trestal starý rak z toho, že jest lezl mrzce opak. I neuměl mu pěknějí ukázat starý rak, lezou podnes oba tak. Kdo chce jiného z vejstupkův trestati, má se toho prvé sám varovati. Neb to náleží zprávci každému, aby dával dobrý příklad na sobě jinému.

Kdo jde sem nebo ven, daj jemu Pán Bůh dobrý den. Kdo má pak peněz dosti, vitaj, milý hosti. A ty, pane hosti, takto se zachováš, u lidí jez, coť dají, a doma, co máš. Nemáš lepší silnice jako z kuchyně do pivnice a z pivnice potom do hostinice.

Zpívaj, co umíš, dělaj, co musíš a jez, co máš. Nesahaj vejše sebe, ať posměchu nemají z tebe.

Minulé věci nepyč, nepodobné nevěř a čeho míti nemůžeš, toho nežádaj.

Dluh má nohy, pole oči a les uši, na ty tři věci pozor míti sluší.

Lékař neučený jest poctivý kat, dokud jich desíti neumoří, dotud má plat.

Umění lékaře povejší hlavy i jeho jména, kuchařce za dobrý hrách má býti sklenice vína.

Řečník, hudec, kurva, ti tří, kdo najvíc dá, toho šetří. Ten obyčej zachovávají slouhy v lázni, ba i ten biřic darmo neposlouží v kázni.

Blahoslavený člověk ten, který mívá ryby v masitý den, dvoje dobré víno k tomu a pěknou hospodyňskou ženu v domu. Štiky, parmy, losos, vokouny, to jsou velmi dobré pokrmy. Koury, husy, maso, hovězina, to náleží na měštěnína. Kapouny, ptáky a jinou zvěřinu, nech toho pánu a zemaninu. Hrách, slaniny a kroupy, to sluší na sedláky troupy.

Po těch dnech ryby hned zveřeřadějí a hosté, když odjeti nepospíchají, leč by ryby dobře nasolil aneb přítel že by velmi milý byl.

Každý moudrý má nač pomysliti, kdyby ho pobídlo hovno v zápas jíti. Porazíš-li je, co na tom budeš míti, pakli ono tebe porazí, musíš hned do lázně jíti.