Jablka a hovna na vodě spolu plynuly. My se, jablka, koupáme, hovna se chlubily, lidem chlubným příkladu nechaly.

Když dopiješ, hned nalíti kaž. Kdo v svém rodu kurvy nemá, ten to písmo smaž. A kdo pěknou, dobrou a věrnou, Pána Boha bojící, bohatou a hospodyňskou manželku máš, věřím, že nám na pintu dobrého uherského vína dáš.

Chceš-li tajnú věc aneb pravdu vyzvěděti, blázen, dítě, opilý člověk o tom umějí pověděti.

S pánem se nevaď, psa proti srsti nehlaď a frejíře do domu nevnaď. Pán tě upéř, pes tě zžíře a frejíř ženu zlíže.

Kance nastaro řezaného, žida křtěného, vlka doma chovaného, přítele třikrát mířeného, řídko z toho bývá co dobrého.

Trn v noze a mýš v stoze. Moucha v jiše a mol v drahém rouše. Kozel v zahradě a nepřítel v radě. Vlk mezi kozami a mnich mezi ženami. Svárové mezi bratřími a čert mezi babami, kde to přebývá, tu dobře nebývá.

Štědrý hráč, milostivý zloděj, nábožná kurva, raní vozřalec, pozdní hříbě, Urbanův voves, žíto Havlovo, řídko bývá z toho co dobrého.

Náboženství bez spravedlivosti, naděje bez lásky, láska bez daru a čest bez úžitku, to všecko jest jako zelí bez omastku.

Když se hlava klepe, jdi spat, jest najlépe. Uslyšíš ráno noviny, nebudeš-li ty rván, bude někdo jiný.

Co do nového hrnýčka kuchařka vloží, tím zapáchati bude, až se rozrazí.

Mládenec, kterýž se naučí za mladí vožerati, na stará kolena stěžkem bude moci toho zůstati. Nebo zvyknutí nětčeho jest druhé přirození, a to se zřídka kdy promění.

Vožralství není než holé bláznovství, skrz něž člověk pamět potracuje, měšec vyprazdňuje, věku ukracuje, a k posledku mnohého i k žebrotě přivozuje.

Oheň zkušuje železa tvrdého, ta se řeč vztahuje na vožralce nesmírného. Šalomoun vypsal veliké věci, přirovnal vožralství k meči. Že vožralstvím lidu zhynulo mnohém více, než v boji když jich porazí na tisíce.