[106r]číslo strany rukopisuna dříví. Tehdy sedlák, vida zajíce[ku]zajíce] Zagice před sebou přes cestu běžeti, řekl: „Pacholče, vobrať se zase, nebudeť dnes žádného štěstí, nebo zajíc[kv]zajíc] Zagic přes cestu běží, budeme dnes něco jiného dělati.“ I jel zase domů, druhého dne vyjeli opět ven, když pak skůro k lesu přijeli, řekl Eilenšpigel: „Mistře, vlk teď přes cestu běžel.“ Odpověděl sedlák: „Jeď předse, nebo pouhé štěstí jest, když vlk přes cestu běží.“ I vypřáhli koně na pastvu, a nechavše káry tu státi, do lesa šli a sekali drva, potom poslal sedlák pro koně a káru, aby dříví nakladli a domů vezli. Když ten dobrý pacholek z lesa vyšel, uhlédal, že kůň ležel a vlk hlavou v něm vězel a žral ho. Eilenšpigel byl pod pod tají vesel a běžel, přivolal svého pána, řka: „Poďte sem, pane, štěstí vězí v koni.“ Řekl mu sedlák: „Co pravíš?“ Odpověděl Eilenšpigel: „Jděte rychle, neb zmeškáte štěstí.“ I šel tam a viděl vlka, an v koni vězí a jej žíře. Tedy řekl pacholek: „Kdybyšte byli dali mi za zajícem[kw]zajícem] Zagicem jeti, byl by vám koně nesnědl.“ I dí dále: „Mistře, vy jste pověrný člověk, protož beru od vás odpuštění.“
Historia XCIII[kx]XCIII] LCIII.
Kterak Eilenšpigel do Paříže na učení táhl
[106v]číslo strany rukopisuŠel Eilenšpigel jednoho času do Paříže, kdežto byla disputací[ky]disputací] Dyſputacy od některých doktoruov, podlé obyčeje examinování na doktorství, tedy šel Eilenšpigel také s nimi tam a stál před tim, kterýž na stolici seděl a tuze na něho hleděl. Ten doktor řekl k němu: „Milý tovaryši, co tak pilně hledíš? Chceš se snad něco ptáti?“ Odpověděl Eilenšpigel krátce: „A já, pane, chci otázku učiniti. Co jest lepší, to-li aby člověk to učinil, což umí, čili to, aby se učil tomu, čehož prvé neumí? Aneb dělají-li doktoří kníhy, čili kníhy dělají doktory?“ Doktoři jeden na druhého hleděli a myslili jeden takto, druhý jináč, ale větší jich částka byla na tom, aby člověk činil to, což umí, že [107r]číslo strany rukopisujest lépe, nežli by se učiti měl tomu, čehož neumí. Tedy řekl Eilenšpigel: „Všickni vy jste velicí blázni, že ustavičně učiti chcete tomu, čehož neumíte, a což umíte, toho žádný vás nečiní.“ I řekl disputa o kníhy, jakž nahoře stojí, a obrátiv se, šel preč.
Historia XCIIII.
Kterak Eilenšpigel v Berlíně biřicem byl a velikou[kz]byl a velikou] byl a a welikau chtivost měl od sedláka[la]sedláka] Sedlák peníze bráti
Eilenšpigel jednoho času poslán byl do vsi, aby sedláka z peněz upomínal, kterýž nerád peněz vydával a byl také chudý. Eilenšpigel šel tam k němu nenadále. Tedy přišel k němu čert v spůsobu
