Vyhledávání (skrýt)

[Historie o Tyll Eulenspieglovi]

Strahovská knihovna (Praha, Česko), sign. AA XV 37, 166 f. Editor Zápotocká, Pavlína. Ediční poznámka
<<<<<83v–84r84v–85v86r–86v87r–88r88v–89r89v–90r90v–91r91v–92r92v–93r>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

tedy ten bohatý člověk sousedův svých, podlé obyčeje svého, i všeckny hostě přespolní k sobě pozval, kromě samého Eilenšpigle, toho nepozval, neb ho měl za šejdýře, protož ho pozvati nechtěl. Když pak sousedé s dobrými lidmi, hostmi svými k bohatému člověku do domu jeho šli, tehdy hospodář ten, u něhož hospodou byl Eilenšpigel, s hostmi svými šel také, i pravil k Eilenšpiglovi, kterak ten bohatý muž za šejdýře ho býti držel, a že ho proto k sobě nepozval. Eilenšpigel nechal toho na pokoji a myslil sobě: „Sem-liť já šejdýř, chci mu ukázati šejdýřství.“ I bylo mu to proti mysli, že ho také nepozval. A to bylo hned po sv. Martině, když tu hosté pozváni byli. Hospodář pak ten s hostmi svými v krásném pokoji seděl, kterýž byl podlé té stěny, kdež Eilenšpigel hospodou byl. Když pak oni sedíce veseli byli, přišel dobrý Eilenšpigel a provrtal díru skrze tu stěnu, kteráž do toho pokoje byla, v němž ti hosté seděli, i vzav měchy a velikou hromadu hoven nasral a těmi měchy do té díry, kterouž provrtal, ustavičně dýmal, že tak velmi smrdělo, až žádný host v tom pokoji zuostati nemohl, ale vždy jeden na druhého vzhlédaje, domníval se, že on smrdí, a tak jeden na druhého domnění měl. Eilenšpigel pak nepřestal dýmati tak dlouho, až ti hosté již vyvstati musili a pro ten hanebný smrad zůstati tu nemohli, hledali všudy, pode všemi lavicemi a ze všech koutův metli, však to vše nic platno nebylo, a žádný nevěděl, odkud by to bylo. I přišel hospodář Eilenšpiglův domů, jsa od toho smradu tak velmi zemdlen, až všeckno to vydávil, což v životě měl, i rozprávěl, kterak v tom pokoji lidská hovna smrděla. Eilenšpigel tomu se smál a řekl: „Poněvadž ten muž bohatý mne k sobě pozvati a pokrmův svých příti mně nechtěl, ješto já jemu více přeji nežli on mně, jáť bych mu krmí svých přál, kdybych tam byl, bylo by tak šeredně nesmrdělo.“ I hned s hospodářem svým se počítal a jel preč, nebo se bál, že by se na něj to neproneslo, z čehož hospodář srozuměl dobře, že on o tom smradu nětco ví, však toho právě vyzvěděti nemohl, kterak by to přistrojil, a náramně se tomu divil. Když pak Eilenšpigel již z města preč byl ujel, nalezl hospodář ten měch, kterýž velmi hovny zmazán byl, nalezl také i tu díru, kterouž on domu souseda jeho skrze stěnu byl provrtal, i hned tomu srozuměl, a přivedl souseda svého, i věci

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).