[Historie o Tyll Eulenspieglovi]

Strahovská knihovna (Praha, Česko), sign. AA XV 37, 166 f. Editor Zápotocká, Pavlína. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

učiniti; vy, zemané a rytíři, kdybyšte mi k tomu pomoci chtěli, doktor v krátkém času má vošizen býti.“ I srovnali se v tom zajedno. S tím Eilenšpigel na čtyry neděle přes pole odšel a myslil na to, kterak by s doktorem bydliti mohl, i hned to vymyslil a přišel zase do Greifenštejnu, přiodíl se a vynášel se za lékaře, nebo ten doktor u biskupa častokrát nedůživ býval. Tehdy dvořané doktorovi oznámili, kterak by vysoce vznešený doktor v lékařství přišel. Doktor pak Eilenšpigle neznal, i šel k němu do hospody jeho a po málo slovích pojal ho s sebou na zámek, tu spolu rozmlouvali. I řekl doktor k lékaři, mohl-li by mu od nemoci spomoci, že by mu chtěl dobře zaplatiti. Eilenšpigel odpověděl slovy těmi, jakž lékaři obyčej mají, a řekl, že by jednu noc při něm ležeti musil, aby tím lépe poznati mohl, k čemu by nachýlen byl, nebo chtěl by mu rád nějakého prášku dáti, prvé než se položí, aby se po něm potil, v kterémžto potu (prý) znamenám, jaký nedostatek při vás jest. Doktor dal sobě to praviti a za to měl, že by všeckno pravda byla, a tak s Eilenšpiglem spat šel. Eilenšpigel pak doktorovi prudké počištění dal, domnívaje se, že po něm potiti se bude, a nevěděl, že by prudké bylo, tedy dosáhl Eilenšpigel důlkového kamene a do něho hromadu lejn svých nakladl, i položil ten kámen s lejny mezi stěnou a doktorem na ložní deštku a sám Eilenšpigel ležel v lůži napřed, když pak doktor se k stěně obrátil, smrdělo mu to hovno, kteréž na kameně bylo, až se musil zase obrátiti, a jakž se k Eilenšpiglovi obrátil, Eilenšpigel mlčečky se uprdl, až náramně velmi smrdělo, i obrátil se doktor od něho zase a to hovno v kameně ještě mnohém hůře, a tak činil doktorovi téměř do půl noci. Potom přišla purgaci, kteráž vostře, rychle a silně hnala, až se doktor všecken unečistil a velmi škaredě smrděl. I řekl Eilenšpigel doktorovi: „Kterak jest to, důstojný pane doktoře, že ten pot váš tak dávno šeredně smrděl, jak jest to, že takovým potem se potíte, kterýž pojednou smrdí?“ Doktor leže myslil řka: „To já velmi dobře čiji.“ A byl toho smradu tak plný, že sotva mluviti mohl. Řekl mu Eilenšpigel: „Ležte jediné pokojně, já půjdu, světlo přinesu, abych viděti mohl, jaký spůsob při vás jest.“ V tom, když Eilenšpigel vstával, ještě silnější prd tajně vypustil, a řekl: „O běda mně, já budu také nemocen, a to od vaší nemoci

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 19 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).