[406v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceaž do let čtyř a osmdesáti, kteráž neotchodieše od chrámu, posty a modlitbami slúžieci ve dne i v noci bohu[61]bohu] navíc oproti lat., + Deo var.. L2,38 A ta v tu hodinu přišedši, chváléše hospodina a mluvieše o něm všem, kteříž čakáchu vykúpenie izrahelského. L2,39 A když dokonachu všecky věci vedlé zákona božieho, vrátili sú se do Galilee v své město Nazaret.

L2,40 A dietě rostieše a silnieše se a[62]a] navíc oproti lat. plno múdrosti a milost božie bieše s ním[63]s ním] in illo lat., na okraji připsáno v něm. L2,41 I chodiechu rodiči jeho po všecka léta do Jeruzaléma na den slavný velikonoční. L2,42 A když jest byl Ježíš[64]Ježíš] navíc oproti lat., + Iesus var. ve dvanádcti letech, když sú šli oni do Jeruzaléma podlé obyčeje dne svátečného L2,43 a když skonáni sú byli dnové, když sú se vrátili, ostalo jest dietě Ježíš v Jeruzalémě, a nepoznali sú otec a mátě[65]otec a mátě] parentes lat. jeho L2,44 mnějíce, by on v tovařiství byl. Šedše cestú dne jednoho i hledáchu jeho mezi přáteli a známými. L2,45 A nenalezše vrátili se do Jeruzaléma hledajíce ho. L2,46 A stalo se jest po třech dnech, nalezli sú ho v chrámě, sedícieho mezi učiteli, poslúchajícieho jich a otázajícieho[66]otázajícieho] + eos lat., nemá var.. L2,47 A strachováchu se všickni, kteříž sú ho slyšeli, na múdrosti a v odpoviedkách jeho[67]jeho] gieho rkp.. L2,48 A vidúce divili sú se. I vece mátě jeho k němu: „Synu, cos učinil nám tak? Aj, otec a mátě tvá[68]otec a mátě tvá] pater tuus et ego lat. truchléce hledali sme tebe.“ L2,49 I vece k nim: „Což jest, že ste mne hledali? Nevěděli ste, že v těch věcech, kteréž otce mého sú, musím býti?“ L2,50 A oni nerozuměli sú slovóm[69]slovóm] verbum lat., kteréž jest mluvil k nim. L2,51 I šel jest s nimi dolóv a přišel jest do Nazareta a byl jest poddán jim. A mátě jeho zachováváše všecka slova ta, skládajíci[70]skládajíci] navíc oproti lat., + conferens var. v srdci svém. L2,52 A Ježíš prospieváše věkem a múdrostí a milostí před bohem i před lidmi.

[III.]text doplněný editorem

L3,1 Pak léta patnádctého panovánie Tiberiáše ciesaře, když zpravováše Ponský Pilát Židovstvo a čtvrták Galilee bieše Erodes a Filip, bratr jeho, čtvrták Ituree a Trakonitidis vlasti, a Lisania Abiline čtvrták, L3,2 za kniežat kněžských Annáše a Kaifáše, stalo se jest slovo božie nad Janem, synem Zachariášovým, na púšti. L3,3 I přijide do své[71]své] omnem lat., místo všie kraji[b]označení sloupceny jordánské, káže křest[72]křest] kṙieſt rkp. a[73]a] navíc oproti lat. pokánie na odpuštěnie hřiechóv, L3,4 jakož psáno jest v kněhách řečí Izaiáše proroka: Hlas volajícieho na púšti: Připravte cestu pánu, pravé čiňte stezky jeho! L3,5 Všeliké údolé bude naplněno a všeliká hora a pahrbek bude ponížen i budú uviré[74]uviré] v vieṙe rkp. upřiemné a netrté[75]netrté] newte rkp. v cesty[76]cesty] ceſtie rkp. rovné L3,6 a uzří všeliký [člověk]text doplněný editorem[77]člověk] caro lat. spasenie božie.

L3,7 Protož mluvieše k zástupóm, jenž vycháziechu k němu[78]k němu] navíc oproti lat., aby se pokřtili ot něho: „Pokolenie násilorodníkóv, kto je vám ukázal utéci od budúcieho hněvu? L3,8 Protož čiňte dóstojné užitky pokánie a nepočínajte řéci: Otce máme Abrahama. Neboť pravi vám[79]vám] uam prauite że otce mate abrahama rkp., že mocen jest buoh z kamení těchto zbuditi syny Abrahamovy. L3,9 Již jest zajisté sekyra k kmenu dřeva přiložena. Protož každé dřevo, jenž nečiní ovoce dobrého, bude vyťato a v oheň uvrženo.“ L3,10 I tázáchu jeho zástupové řkúce: „Co tehdy učinímy?“ L3,11 A otpověděv Jan[80]Jan] navíc oproti lat., vece jim: „Kto má dvě sukni, daj jednu[81]jednu] navíc oproti lat., + unam var. nemajíciemu, [a]text doplněný editorem[82]a] et lat. kto má pokrm, též učiň.“ L3,12 I přijidechu také zjevní hřiešníci, aby se pokřtili, i vecechu k němu: „Mistře, co učinímy?“ L3,13 A on otpovědě[83]otpovědě] dixit lat. k nim: „Nic viece, jediné co jest ustaveno [vám]text doplněný editorem[84]vám] vobis lat., to čiňte.“ L3,14 Tázáchu[85]Tázáchu] + autem lat. jeho [i]text doplněný editorem[86]i] et lat. rytieři řkúce: „Co učinímy i my?“ I vece [jim]text doplněný editorem[87]jim] illis lat.: „Nižádného nepotlačujte ani hanějte a dosti mějte na svých žoldiech.“ L3,15 A když se domnieváše lid a myslícím [všem]text doplněný editorem[88]všem] omnibus lat. v svých srdcích o Janovi, zdali by on snad byl Kristus, L3,16 otpovědě Jan řka všem: „Já vás zajisté křtím vodú, ale příde silnější mne po mně[89]po mně] navíc oproti lat., jehož nejsem hoden rozvázati řeménka obuvi jeho. Tenť vy bude křtíti v duchu svatém a v ohni, L3,17 jehožto vějka v ruce jeho, a umete své humno a shromaždíť pšenici do stodoly své, ale plevy páliti bude ohněm neuhasitedlným.“ L3,18 Mnohé zajisté věci i jiné napomínanie[90]jiné napomínanie] alia exhortans lat., místo jiné napomínaje zvěstováše lidu.

L3,19 Pak Erodes čtvrták strany galilejské[91]čtvrták strany galilejské] tetrarcha lat., když ot něho bieše tresktán pro Erodiadu, ženu bratra svého, i ze všech zlých věcí, kteréž činil Erodes, L3,20 přičini a to nade všecky věci, [i]text doplněný editorem[92]i] et lat. zavře[93]zavře] zavrże rkp. Jana v žaláři.

L3,21 I stalo se jest,