Bible litoměřická, Lukášovo evangelium

Státní oblastní archiv v Litoměřicích, fond litoměřické kapituly (Litoměřice, Česko), sign. BIF 2, ff. 405r–419r. Editoři Džunková, Katarína (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Kreisingerová, Hana (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Voleková, Kateřina (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.). Ediční poznámka

Vznik edice byl podpořen výzkumným programem Strategie AV21 (Paměť v digitálním věku).

Edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

Při vzniku edice byly použity nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (<https://vokabular.ujc.cas.cz>) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (<https://lindat.cz>) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023062).

[Generovaný obsah]

až do let čtyř a osmdesáti, kteráž neotchodieše od chrámu, posty a modlitbami slúžieci ve dne i v noci bohu. L2,38 A ta v tu hodinu přišedši, chváléše hospodina a mluvieše o něm všem, kteříž čakáchu vykúpenie izrahelského. L2,39 A když dokonachu všecky věci vedlé zákona božieho, vrátili sú se do Galilee v své město Nazaret.

L2,40 A dietě rostieše a silnieše se a plno múdrosti a milost božie bieše s ním. L2,41 I chodiechu rodiči jeho po všecka léta do Jeruzaléma na den slavný velikonoční. L2,42 A když jest byl Ježíš ve dvanádcti letech, když sú šli oni do Jeruzaléma podlé obyčeje dne svátečného L2,43 a když skonáni sú byli dnové, když sú se vrátili, ostalo jest dietě Ježíš v Jeruzalémě, a nepoznali sú otec a mátě jeho L2,44 mnějíce, by on v tovařiství byl. Šedše cestú dne jednoho i hledáchu jeho mezi přáteli a známými. L2,45 A nenalezše vrátili se do Jeruzaléma hledajíce ho. L2,46 A stalo se jest po třech dnech, nalezli sú ho v chrámě, sedícieho mezi učiteli, poslúchajícieho jich a otázajícieho. L2,47 A strachováchu se všickni, kteříž sú ho slyšeli, na múdrosti a v odpoviedkách jeho. L2,48 A vidúce divili sú se. I vece mátě jeho k němu: „Synu, cos učinil nám tak? Aj, otec a mátě tvá truchléce hledali sme tebe.“ L2,49 I vece k nim: „Což jest, že ste mne hledali? Nevěděli ste, že v těch věcech, kteréž otce mého sú, musím býti?“ L2,50 A oni nerozuměli sú slovóm, kteréž jest mluvil k nim. L2,51 I šel jest s nimi dolóv a přišel jest do Nazareta a byl jest poddán jim. A mátě jeho zachováváše všecka slova ta, skládajíci v srdci svém. L2,52 A Ježíš prospieváše věkem a múdrostí a milostí před bohem i před lidmi.

[III.]text doplněný editorem

L3,1 Pak léta patnádctého panovánie Tiberiáše ciesaře, když zpravováše Ponský Pilát Židovstvo a čtvrták Galilee bieše Erodes a Filip, bratr jeho, čtvrták Ituree a Trakonitidis vlasti, a Lisania Abiline čtvrták, L3,2 za kniežat kněžských Annáše a Kaifáše, stalo se jest slovo božie nad Janem, synem Zachariášovým, na púšti. L3,3 I přijide do své krajiny jordánské, káže křest a pokánie na odpuštěnie hřiechóv, L3,4 jakož psáno jest v kněhách řečí Izaiáše proroka: Hlas volajícieho na púšti: Připravte cestu pánu, pravé čiňte stezky jeho! L3,5 Všeliké údolé bude naplněno a všeliká hora a pahrbek bude ponížen i budú uviré upřiemné a netrté v cesty rovné L3,6 a uzří všeliký [člověk]text doplněný editorem[77]člověk] caro lat. spasenie božie.

L3,7 Protož mluvieše k zástupóm, jenž vycháziechu k němu, aby se pokřtili ot něho: „Pokolenie násilorodníkóv, kto je vám ukázal utéci od budúcieho hněvu? L3,8 Protož čiňte dóstojné užitky pokánie a nepočínajte řéci: Otce máme Abrahama. Neboť pravi vám, že mocen jest buoh z kamení těchto zbuditi syny Abrahamovy. L3,9 Již jest zajisté sekyra k kmenu dřeva přiložena. Protož každé dřevo, jenž nečiní ovoce dobrého, bude vyťato a v oheň uvrženo.“ L3,10 I tázáchu jeho zástupové řkúce: „Co tehdy učinímy?“ L3,11 A otpověděv Jan, vece jim: „Kto má dvě sukni, daj jednu nemajíciemu, [a]text doplněný editorem[82]a] et lat. kto má pokrm, též učiň.“ L3,12 I přijidechu také zjevní hřiešníci, aby se pokřtili, i vecechu k němu: „Mistře, co učinímy?“ L3,13 A on otpovědě k nim: „Nic viece, jediné co jest ustaveno [vám]text doplněný editorem[84]vám] vobis lat., to čiňte.“ L3,14 Tázáchu jeho [i]text doplněný editorem[86]i] et lat. rytieři řkúce: „Co učinímy i my?“ I vece [jim]text doplněný editorem[87]jim] illis lat.: „Nižádného nepotlačujte ani hanějte a dosti mějte na svých žoldiech.“ L3,15 A když se domnieváše lid a myslícím [všem]text doplněný editorem[88]všem] omnibus lat. v svých srdcích o Janovi, zdali by on snad byl Kristus, L3,16 otpovědě Jan řka všem: „Já vás zajisté křtím vodú, ale příde silnější mne po mně, jehož nejsem hoden rozvázati řeménka obuvi jeho. Tenť vy bude křtíti v duchu svatém a v ohni, L3,17 jehožto vějka v ruce jeho, a umete své humno a shromaždíť pšenici do stodoly své, ale plevy páliti bude ohněm neuhasitedlným.“ L3,18 Mnohé zajisté věci i jiné napomínanie zvěstováše lidu.

L3,19 Pak Erodes čtvrták strany galilejské, když ot něho bieše tresktán pro Erodiadu, ženu bratra svého, i ze všech zlých věcí, kteréž činil Erodes, L3,20 přičini a to nade všecky věci, [i]text doplněný editorem[92]i] et lat. zavře Jana v žaláři.

L3,21 I stalo se jest,

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 7 měsíci a 7 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).