do[188v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcebrú zemi, ješto uslyšiec slovo, přijmú je[115]je] gie rkp. a rozplodie ovotce[116]ovotce] ovoce Kyas, i dá[117]i dá] navíc oproti lat. jedno ovoce[118]ovoce] navíc oproti lat. třidcětkrát a jiné šestdesátkrát a jiné stokrát.“

Mc4,21 I vecě jim: „Zdali přijde světedlnicě[119]světedlnicě] svietedlnicě Kyas a bude pod kbelec podstrčena nebo pod lože? Však ji vstavie na sviecen. Mc4,22 Neboť nenie ničehož tak skrytého, by sě nezjěvilo, ani ižádný skutek tak tajný, by na jěvo nevyšel. Mc4,23 Jmá li kto uši k slyšění, slyš.“ Mc4,24 I vecě jim: „Vizte, co ste slyšěli: Kterú měrú měřiti budete, túž[120]túž] navíc oproti lat. vám bude zasě otměřeno i přidáno[121]přidáno] + vobis lat., nemá var.. Mc4,25 Nebo ktož má, bude jemu přidáno, a ktož nemá, ač co má, bude jemu vzato.“

Mc4,26 I povědě: „Takež jest králevstvie nebeské jakožto člověk, když mece siemě v zemi Mc4,27 a potom[122]potom] navíc oproti lat. usne v noci a vstane ve dne, a siemě sě zatiem[123]zatiem] navíc oproti lat. pučí i bude rósti, a on toho nevie. Mc4,28 Neboť tak země plod dává: najprvé bylinu[124]bylinu] bylyna rkp. a potom klas a potom plný užitek v klasu. Mc4,29 A když z sebe[125]z sebe] navíc oproti lat., + ex se var. provede užitek, inhed lidé[126]lidé] navíc oproti lat. přičinie srp, nebo sě blíží žen.“ Mc4,30 I povědě Ježíš[127]Ježíš] navíc oproti lat.: „K čemu přirovnámy králevstvie božie nebo k kterému přísloví přijednámy je[128]je] gie rkp.? Mc4,31 Jako zrno hořčičné, ješto jest vsěno v zemi, menšie jest všěch sěmen, ješto v zemi jsú. Mc4,32 A když sě zarodí, vzejde jako dřěvo[129]jako dřěvo] navíc oproti lat., + in arborem var. a bude větčie všěch zelin a učiní větve veliké, tak že pod jeho stienem mohú ptáci nebeští bydleti.“ Mc4,33 A tak mnohým příslovím mluvieše jim slovo, jakož slyšěti možiechu, Mc4,34 a bez příslovie nemluvieše jim. A obrátiv sě za sě[130]obrátiv sě za sě] seorsum lat., svým učedlníkóm všecko vykládáše.

Mc4,35 A vecě jim toho dne, když bieše pozdě: „Pójdem preč.“ Mc4,36 A ostavivše zástup, přijechu jej k sobě[131]k sobě] ita ut erat lat. v lodí, a jiné lodie biechu s ním. Mc4,37 I sta sě veliký vicher větrový, tak až vlny padáchu v lodí, tak až lodí plna bieše vody. Mc4,38 A on spáše[132]spáše] erat … doemiens lat. na svrchku lodie[133]lodie] navíc oproti lat., + navis var. na podušcě. A ubudivše jej, vecěchu jemu: „Mistře, neslušie to k tobě, bychom zahynuli?“ Mc4,39 An vstav po[b]označení sloupcepřieti[134]popřieti] popřěti Kyas větru a vecě moři: „Skroť sě[135]Skroť sě] Tace, obmutesce lat.!“ I přesta vietr a by veliké ticho. Mc4,40 A on jim vecě: „Co ste sě lekli? Ještě nemáte viery?“ A oni sě báchu velikým strachem a mluviechu jeden k druhému a řkúc[136]a řkúc] navíc oproti lat.: „Kto jest tento, že větrové i moře jeho poslúchají?“

Pátý

Mc5,1 I přepluchu přes zátoku mořskú do kraje genezaretského. Mc5,2 A když vyjide z lodie, inhed jej potka člověk, vstav[137]vstav] navíc oproti lat. z rovóv, s duchem nečistým, Mc5,3 jenž jmějieše své bydlo v roviech, a nemožieše jeho ižádný řetězy uvázati. Mc5,4 Nebo býval jest často řetězy i pútem okován, a všecko[138]všecko] navíc oproti lat. jest ztrhal, řetězy i púta zlámal, a ižádný nemohl jeho okrotiti. Mc5,5 A ústavně ve dne i v noci v roviech a po horách bydléše[139]bydléše] erat lat. volaje a sám sě kamením tepieše. Mc5,6 Pak uzřěv Ježíše zdaleka, přiběh i pokloni sě[140]pokloni sě] + eum lat., Mc5,7 a zavolav velikým hlasem a řka: „Co jest tobě do mne, Ježíši, synu boha vrchnieho? Zaklínám tě bohem, aby mne nenuzil.“ Mc5,8 Tehdy vecě jemu Ježíš[141]Ježíš] navíc oproti lat., + Iesus var.: „Vyjdi, duše nečistý, z člověka!“ Mc5,9 A otáza [jeho]text doplněný editorem[142]jeho] eum lat.: „Které tobě jmě jest?“ Tehdy on[143]on] ei lat. otpovědě: „Mně jest jméno Tma, nebo jest nás mnoho.“ Mc5,10 I prosiechu[144]prosiechu] deprecabatur lat., deprecabantur var. jeho velmi, aby jich nevypúzal ven z kraje. Mc5,11 I bieše tu podlé hory stádo svinské veliké, jenž sě pasieše na poli[145]na poli] navíc oproti lat., + in agris var., Mc5,12 i prosiechu jeho duchové nečistí[146]nečistí] navíc oproti lat. a řkúce: „Pusť nás u vepřě, ať v ně vejdem!“ Mc5,13 A inhed jim pojiči toho Ježíš. A vyšedše nečistí duchové, vjidechu u vepřě a velikým hlukem vpada stádo u moře, a bieše číslem téměř[147]a bieše číslem téměř] navíc oproti lat. do dvú tisící[148]tisící] tisíci Kyas, [i]text doplněný editorem[149]i] et lat. ztonuchu v moři. Mc5,14 A ti, ješto sú jě pásli, zaběžechu do města[150]do města] navíc oproti lat. i pronesechu to u městě i na polích, tak že všichni vyjidechu, chtiece viděti, co sě jest stalo. Mc5,15 I přijidechu k Ježíšovi i uzřěchu toho, jímžto jest diábel obloval, sediece oblečena a dobřě smysléce[151]smysléce] smýšléce Kyas, i lečechu sě. Mc5,16 I vypravichu jim ti, ktož sú viděli, kterak