První tištěný žaltář

Praha: [Tiskař Žaltáře (tj. Martin z Tišnova?)], 1487. První tištěný žaltář. Dolní Břežany, 2023. Editoři Svobodová, Andrea (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Voleková, Kateřina (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.). Ediční poznámka

Vznik edice byl podpořen projektem Grantové agentury České republiky č. 20-06229S První tištěný staročeský žaltář (filologická analýza a kritická edice).

<<<10<1r–1v2r–2v3r3v4r>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[1r]číslo strany rukopisu

Prol. 4 ad Ps1,1 Ne tak zjevně a otevřeně[1]otevřeně] otewrzenei tisk, otewrzenie BSV řeči Davida proroka jako písma jiných prorokuov mohú v jazyk cizí překládána býti. Neb ačkoli všickni prorokové v nějakém zastření podobenstvích a příslovích mnohých sú mluvievali, jakž duchu svatému té chvíle tomu lidu zdálo se, aby mluveno bylo, a protož jich řeči vždycky nesnadné k rozumění bývaly z té příčiny, aby tajemstvie božská a skutkové velebnosti jeho, o kterýchž sú mluvievali proroci, nebyli v zlehčenie dáni a od nehodných aby nemohli předvěděni býti. A také aby lidé, jich písma čtúce a potřebnosti jich znajíce, utiekali se k bohu, prosili i žádali jeho, aby jim otevřel rozum v písmích prorockých, nepochybujíce, že[2]že] zie tisk jest lidský rozum mdlý a nemóže k tak vysokým řečem přistúpiti, leč milost od pána boha zvláštní jim by k tomu dána byla. I kteříž koli bez té milosti a žádosti k bohu ta písma jich čítali aneb ještě čtú, těm rozuměti nemohú, neb jim jich neotevřel ten, kterýž klíč má u[1v]číslo strany rukopisuměnie, ješto každý potud porozumievá, pokud on otvierá, a nic viece.

Přitom pak že příslovie a podobenstvie ta, jimiž jsú mluvili proroci, nemohú tak obecná a zvyklá býti jinému jazyku jako tomu, v němž sú oni mluvili. Protož když ty řeči v jiný se jazyk překládají, ihned opět nad první již předepsanú nesnáz jinú novú činí a rozum člověka více zastierají, aby ne tak světle rozuměti mohl, co se mluví. A že pak nad jiné všecky proroky David prorok tu obvláštní povahu má, že řeči proroctvie svého v piesniech pokládá, kteréž jest k tomu skládal, aby byly k chvále boha všemohúcieho hudeny a zpievány od kněží a jáhnóv ustavičně. A tak podlé obyčeje piesní řeči ty jeho sú vyměřovány na verše a veršemi k jistým notám. A k tomu i slova všecka puosobena sú, kterážto když se překládají v řeč jinú, nemohú tak lahodně a pochotně znieti, ani tak rozumu otevřeného okazovati, jako sú to činila v řeči své první[3]první] prwnie tisk. A pak ktož by chtěl rozum toliko klásti a od nich samých daleko odstúpiti, již by nebyl překladač slov a řečí, ješto jest to skutek obvláštní toho, ktož má hoj[2r]číslo strany rukopisu

X
1otevřeně] otewrzenei tisk, otewrzenie BSV
2že] zie tisk
3první] prwnie tisk
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety a 25 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).