[250v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcev narození jeho budú se radovati, L1,15 nebť bude veliký před pánem a vína ani zápojné věci píti nebude a duchem svatým naplněn bude ještě[9]ještě] gieſtie rkp. z života matky své L1,16 a mnohé z synóv izrahelských obrátí ku pánu bohu jich. L1,17 A on pójde před ním v duchu a v moci Eliáše, aby obrátil srdce otcóv k synóm a nevěřície k opatrnosti[10]opatrnosti] oparnoſti rkp. spravedlivých, připraviti pánu obět[11]obět] plebem lat., místo obec dokonalú.“ L1,18 I vece Zachariáš anjelovi: „Odkud to zviem? Neb sem já starý a žena má starala se jest ve dnech svých.“ L1,19 A odpověděv anjel, vece jemu: „Já sem Gabriel, jenž stojím před bohem, a poslán sem mluviti k tobě a ty věci tobě zvěstovati. L1,20 A aj, budeš mlčeti a nebudeš moci mluviti až do dne, v němž se to stane, protožes neuvěřil slovóm mým, kteráž sě naplnie časem svým.“ L1,21 A bieše lid čakaje Zachariáše a diviechu se, že meškáše on v chrámě. L1,22 A vyšed nemože[12]nemože] nemozie rkp. k němu[13]němu] illos lat. mluviti. I poznachu, že jest viděl viděnie v chrámě. A on bieše některaké znamenie dávaje[14]některaké znamenie dávaje] innuens illis lat. a osta němým. L1,23 I stalo se jest, když se naplnichu dnové úřadu[15]úřadu] porodu rkp. jeho, odjide do domu svého. L1,24 A po těch dnech počala jest Alžběta, žena jeho, a tajieše se za pět měsiecóv řkúci, L1,25 že tak učinil mi pán ve dnech, v nichžto vzezřel jest, aby otjal potupu mú mezi lidmi.
L1,26 Pak v šestém měsieci poslán jest anjel Gabriel od boha do města galilejského, jemuž jméno Nazareth, L1,27 ku panně oddané muži, jemuž jméno bieše Jozef, z domu Davidova, a jméno panně Maria. L1,28 A všed anjel k nie, vece: „Zdráva, milosti plná, pán s tebú, požehnaná ty mezi ženami.“ L1,29 A ona když uslyše, zamú[b]označení sloupceti se v řeči jeho a mysléše[16]mysléše] myſleſie rkp., kteraké by to bylo pozdravenie. L1,30 I vece jí anjel: „Neboj se, Maria, nalezla si milost u pána[17]pána] Deum lat.. L1,31 Aj, počneš u břiše a porodíš syna a nazóveš jméno jeho Ježíšem. L1,32 Tenť bude veliký a syn Najvyššieho nazván bude. A dá jemu pán bóh stolici Davida, otce jeho, i bude kralovati v domu Jakubově na věky L1,33 a králevství jeho nebude konec.“ L1,34 I vece Maria k anjelovi: „Kterak se to stane? Neb já muže nepoznávám.“ L1,35 A odpověděv anjel, vece jí: „Duch svatý shóry vstúpí v tě a moc Najvyššieho zastiení tobě. A protož což se narodí z tebe svaté, slúti bude syn boží. L1,36 A aj, Alžběta, přietelkyně tvá, i onať jest počala syna v starosti[18]starosti] ſtoroſti rkp. své. A tento měsiec jest šestý té, jenž slove bezdětkyně, L1,37 neb nebude [nemožné]text doplněný editorem[19]nemožné] impossibile lat. u boha všeliké slovo.“ L1,38 I řekla jest Maria: „Aj, dievka božie[20]božie] twa rkp., staň mi se vedlé slova tvého.“ I odjide od nie anjel.
L1,39 Tehdy povstavši Maria ve dnech těch, odjide k horám s chvátaním, do města Judova, L1,40 i vjide do domu Zachařova a pozdravi Alžběty. L1,41 I stalo sě, když uslyše pozdravenie Marie Alžběta, vzradova se dietě u břiše jejiem a naplněna jest Alžběta duchem svatým L1,42 a zvola hlasem velikým a vece: „Požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod břicha tvého. L1,43 A odkud mi to, aby přišla matka pána mého ke mně? L1,44 Neb aj, jakž se jest stal hlas pozdravenie tvého v uší[21]v uší] wſi rkp. mých, radovalo se jest v radosti dietě v břiše mém. L1,45 A blahoslavená, jenž si uvěřila, neb se skonají ty věci, kteréž pověděny sú tobě od pána.“ L1,46 I řekla jest Maria[22]I řekla jest Maria] y ṙekla geſt maria| I wece maria rkp.:
