Počíná se instrukcí pana Hanuše z Švorcperku s předmluvami, artykulemi a rykmy, jakž tu pořád postaveny jsou
Léta Páně MDXXXVIII
Ďábel k poslu pekelnímu mluví.
Běž spěšně do všech zemí
a daj tyto listy na znamení
všem pitelům a našim služebníkům.
A to ku potupě Krista a jeho následovníkům.
Přitom napomeň jich s pilností,
ať tomuto naučení a přikázaní našemu činí dosti.
A to pod uvarováním hněvu našeho a nebeského království.
Opilec k tovaryši
Připijímť, příteli, vilkum tento
a přimlúvám se za tovaryše toho,
aby se ho též nechybil
a tak aby mu se také kvas náš zalíbil.
Přitom aby se s námi seznámil
a ďábel jej též jako nás omámil.
A protožť štrajchovanou dám,
neb tě nevelmi často vídám,
jakž když sme se ono byli spolu opili,
pomníš-li, co sme do sebe mnoho vína vlili.
Ješto když já na to spomenu,
musím se smáti najméně hodinu.
A jistěť já při takovým kvasu rád bývám,
a protož tuto plnou a vrchovatou na to dávám.
Anděl boží mluví.
Bůh ráčil jest člověku rozumu půjčiti,
nechtěje ho hovadu rovnati.
A to proto, aby jeho užívaje,
mohl poznati, co ho s dobrého svozuje.
Ale však jest čeho litovati,
kdo se sám smí o něj připraviti.
A to jiným ožralým bláznům věříc
a jejich zlých šlépějí následujíc,
jako by něco dobrého smejšleli
a skrze pivo neb víno toho dovozovali.
A protož uctivě se jich chci ptáti,
jaký užitek z toho mohou znáti,
když se často opijí
a skrze to hrdlu, statku, poctivosti i duši uškozují.
Předmluva.
Ačkoli nepochybná naděje jest, že jeden každý kdožkoli v bázni boží rozumu užívati chce, to při sobě snadně uvážiti a zřetedlně najíti může, jak přílišné pití a naprosto zhovadilé ožralství člověku ouraz a škodu na duši, těle, statku i poctivosti znamenitě a nenabytě přináší, však proto těm, ješto rozpustile, nevážně a i nelidsky v tom se ve dne i v noci kochají, neškodné býti jest se vidělo k spasitedlnému napomenutí (tak, aby poznati mohli, co jim z toho dobrého a poctivého přichází) předložením obojího, totiž andělského i také ďábelského naučení, něco o tom krátce sepsati, aby
