1. (čí, čeho, čemu ap. [názoru, učení, jeho představiteli ap.]) protivník, odpůrce (koho/čeho), zastánce opačného (odmítavého) stanoviska proti někomu n. něčemu: stydiechu sě všichni protywnyczy jeho [tj. zákoníci ap.] EvRajhr 123a (L 13,17) adversarii; já vem dám usta a múdrost, jemuž nebudú moci svítěziti vaši všickni protywnyczy EvVíd 39a (L 21,15: v. nepřietel 2); nestávaj proti obličěji potupeného, ať nebude protywnyk tvým ustuom BiblDrážď Sir 8,14 (protiwnik proti ustóm tvým ~Praž, protiwnik vel lapák,…tajný lúpežník VýklKruml, lakač BiblPad; meton.) insidiator ori; pohan a křěsťanské viery veliký protywnyk PasMuzA 19; ktož protywnyk jeho [Bálův] jest, umři BiblOl Jdc 6,31 (nepřietel ~Praž); Madiane otpoviedajíce…nebo protiwniczy VýklHebrL 211b contradicentes; syn [tj. Kristus]…ukrutnú smrtí svého protiwnika od věčného zatracenie vykúpil HusDcerkaM 222a; ex adverso est protiwnyk vel proti tomu [tj. božímu slovu] jest VýklKruml 317a (Tt 2,8: v. protivný 2); protiwnici kalicha Kristova RokJanK 29b; pravda Kristova, ta jest měla vdycky málo pomocníkóv, ale mnoho protiwnikow RokLukA 252a; zákon a naše svědomie…jest odporen naší vuoli…i jest pravý protiwnik našemu tělu t. 273a; o jetí mistra Jana Chuodka…pro přijímání pod obojí způsobou skrze Horníky, protivníky proti pravdě BřezKron 353; protivníci kacieřstva a viklefstva ArchČ 7,281 (1467). – Sr. otpórcě 1, potupník 2

2. relig. koho/čeho [autority] protivník, nepřítel koho/čeho, kdo odbojně vystupuje proti komu/čemu; s elipsou „boží“ ap. bezbožník: ot protywnikow pravicě tvé [tj. boží] ostřězi mě ŽaltWittb 16,8 (v. protiv́úcí) a resistentibus; hospodina báti sě budú protywnyczi jeho t. 115b (1 Rg 2,10) adversarii; Otta kostelní bieše protywnyk PulkB 154 persecutor; synové protywnykow lida tvého [tj. Izraele] povýšeni budú Pror Dn 11,14 (přestupníkóv ~Lit) praevaricatorum; když byl [sv. Pavel] protywnyk Jezukristóv a kostelní MatHom 92; matka božie hrozným vezřěním…vzhlédla jest na svého protywnyka [tj. ďábla] Astar 141b; jest [člověk] diáblóv syn, protywnyk boží, stoje s diáblem proti svému stvořiteli HusHříchB 133a; on bude ve všem protivný Kristovi, a proto slóve Antikristus, to jest protiwnik Kristóv HusSvatokup 113a; od těla…protiwnika duše i pána boha PříbrZamP 153b; že se bohu a jemu rúhali, nazval je [Ježíš] nepravými a protiwniky RokLukA 165a — s elipsou „boží“: na znamenie protywnykom přikázal pán bóh prut Aaronóv schovati v chrámě ComestC 100a (sr. Nu 17,10); protywnyczy jako trnie vysápeni budú BiblOl 2 Rg 23,6 (přestupníci ~Pad, hřiešníci ~Praž) praevaricatores; zasě lid mój na protiwnyka povstal t. Mi 2,8 in adversarium stal se odbojným; brání [páni] cierkve svaté od kacieřuov a jiných protiwnikuow ChelčPost 174b; na mě biedné lidé kvačí, křičí: protiwnicze, rúhači boží ŽídSpráv 217 odpadlíku; pilikáte, protiwnicze Kor Muz XIV E 7,66a. – Sr. neposlušník, nevěrný 8, potvorník 2

3. jur. (čí) odpůrce (v soudní při), protistrana; [žalující] žalobce: řkúci [vdova soudci]: Pomsti mne nad mým protywnykem BiblDrážď L 18,3 de adversario; řečník prolocutor, žalovník conquerulator…, protyvnik contrariator KlarGlosA 2246 (De urbis hominibus); aby…dosti učinil [žalobce] svému protywnyku za jeho škodu ŠtítKlem 82b; jakú výmluvností…protiwnijekuom odpoviedal [Jeroným] PoggioF 133a (v. omlúvati 1); máme se smluviti s protiwnikem [na soudu] RokLukA 273a; vedlé práva protiwnika svého, kteřýž pokoj zbořil, opytovati Žilin 131b dem sachwalder; chtěl li by pak ten protiwnik tu žalobu obnoviti t. 146a. – Sr. navinovník, otpierač

4. zvl. pl. (čí) protivník, kdo se fyzicky (silou) protiví někomu, zvl. vojenský nepřítel; [při souboji] soupeř: pravice tvá [tj. boží] udeřila nepřietele [tj. faraonovo vojsko] a…zsadil si protywnyky mé ŽaltPod 126b (Ex 15,7: v. nepřietel 5) adversarios; aby…bránil [lid] toho města proti těm protywnykom římským PasMuzA 281; vrazi [při bojové hře] meč v bok protywnyka ComestC 153b (sr. 2 Rg 2,16) contrarii, pod. pl. BiblOl Jdt 2,16; když Bořivoj…na nepřátely chtěl sě obořiti, nižádného jest nenalezl svého protywnyka PulkB 89 resistentem; Perští dosavad protiwniczi byvše, i podstúpili sú jho práce našie AlexPovB 262a; jenž [Adlička] jest byla…ščít proti mým všem světským protiwnikom TkadlA 5a sokům; horší jazyk falešníka nežli kopie protiwnika KorMan 182a; on [napadený] jest blíže svú odporú proti svému protiwnikowi Žilin 111a er ist neher einem champh auf einen czu prengen, pod. t. 111a biderman ║ byť byla sě oslicě neuchýlila s cěsty, stúpivši s miesta mně, protywnyku [tj. božímu poslu] BiblOl Nu 22,33 (protivíciemu ~Pad) resistenti tj. stojícímu jí v cestě. – Sr. vzpiečitel

5. (čí [jednotlivce n. společenství]) nepřítel (čí), kdo chová zášť vůči někomu; [v určité záležitosti] protivník; [úmyslně škodící] škůdce: proč si mě ustavil protywnyka tobě [Bohu] ŽaltKlem 153a (Job 7,20: protivného BiblOl, odporného ~Lit; kalk) contrarium; kto vstane se mnú proti protywnykom? ŽaltPod 93,16 (zlobivníkóm ~Wittb, zlostivým ~Klem, zlomysleným ~Kap, zlobivým BiblLit, výbojníkóm ~Drážď, ješto zlost činie ~Pad) adversus malignantes; poslachu naň [na Ježíše] jeho ~Praž) insidiatores; protiwniczy nebudú moci škoditi AdamM 202b; kdyžto učiníš [Bože] z protiwnikow mých súd? BiblLit Ps 118,84 (v. nenávidúcí) de persequentibus; buď povolen protywnyku svému, točížto bratru urozenému, jenž má nětco proti tobě LyraMat 38b (sr. Mt 5,25), pod. EvOl 289b (L 12,58); nejměj v něm [srdci] protywnykow jeho [tj. Boha], točíš hřiechóv ŠtítVyš 35a inimicos, pod. GestaB 137b; královstvie Českého protiwnik a zrádce MajCarA 14 aemulator, pod. TkadlB 1a; člověk v domu svém, to věz v duši, v své čeledi, má protiwniky HusDcerkaM 208a; proti nepřátelům, protivníkům a vrahům českého jazyka ArchČ 20,561 (1469); v. též násilník 3. – Sr. nenávistník

6. relig. (čí [boží i lidský]) duchovní protivník, nepřátelský duch; bez poses. určení ďábel: jichžto [tj. nesvědomitých] jsem dal diáblovi neb protywnykowi BiblDrážď 1 T 1,20 (satanovi ~Ol, diáblu ~Praž) Satanae; některé [vdovy] obrátily jsú sě opak po protywniku t. 1 T 5,15 (po satanovi ~Ol, po diáblu ~Praž); protywnik váš, diábel, okolo chodě hledá, koho by zežral t. 1 P 5,8 (nepřietel EvOl), pod. TobB 314 (Tob 8,18: v. nepřietel 4); moc našich protiwnikvow, točíš diábluov OtcB 48b; „jdi,“ praví [Ježíš], „pryč, protywnycie“ Mat 46 (Mt 4,10: diáble EvSeit, satanas ~Zimn, satana ~Ol); adversarius vester protywnyk diabolus HusBetl 4,235; Zabulon, id est contrarius vel transgressor, ipse enim est diabolus Protiwnijk, diábel VodňLact Y7a. – Sr. Antikrist, pekelník 3