pekelník, -a m.; k pekelný, peklo
1. zatracenec, hříšník propadlý „peklu“ (1): mluviti o volených božích a pekelniciech…A pekelnicy jsú jako v Babyloně temnost<i> hřiechuov a bluduov mnohých BojDuchT 1a; nižádné pomoci světí neučinie pekelníkom HusPostH 115a; všickni pekelnicy, nepřietelé velicí bohu ChelčLid 92a; kněží s pekelniky držiece ChelčPost 84b (v. napsati 4); tak by to [veškeré světské utrpení] malá byla mouka proti té mouce, kterou bude jediný pekelnik trpěti RokPostA 23a; běda vám, pekelniċy, kteříž jste opustili zákon najvyššieho KorMan 41a (Sir 41,11 viri impii: mužie hřiešní BiblDrážď, mužie nemilostiví ~Lit)
2. pohan, nekřesťan (chápaný jako propadlý „peklu“ 1): mrtvým aby neobětovali [židé], jako pekelniczy činie ComestK 106a, pod. BiblLit Mt 6,7 (pohané ~Drážď); neobrátí liť sě [bližní]…, buď tobě jako pekelnik a zjevný hřiešník ŠtítMuz 112b (Mt 18,17: v. neustavičný 6); ethnici, id est Ethne ardenti deputati, prestiti pekelnyczy GlosLekcUKD 10b; vyvinul li by…v čem kterým hříchem nebo bludem,…aby takový jmín byl jako pekelnjk a zjevný hříšník AktaBratr 1,296b (sr. Mt 18,17); u Turkuov a u jiných pekelnijkuow VšehK 259a
3. pekelník, obyvatel „pekla“ (1), zvl. ďábel: tam upadne [hříšník] v věčné peklo…a v věčný plamen mezi diábly a mezi všecky pekelniky ŠtítPař 105a; jej [Boha] všichni tři stavové věčně znáti budou, anjelé, lidé i pekelnijcy TovHád 118b; infernans…Pekelnijk, z pekla obyvatel VodňLact L7b
4. zemřelý, obyvatel záhrobí („pekla“ 3, 5); dolož. jen v pl.: ani uměnie, ani múdrost bude u pekelnikow, kamž ty se béřeš BiblLit Eccl 9,10 (u pekle ~Drážď) apud inferos; svědecstvie pekelnikow…umře BiblLit Sir 14,12 (úklad pekelný ~Ol); mše za pekelniky žalostné slúžie [hříšní kněží] ChelčZákK 248a; všechen zpuosob při službě [za mrtvé] činíte žalostný…jako o pekelniciech čtenie smutnie nízkým hlasem ChelčPař 148a
Též jm. pomíst. mlýna (molendinum vocatur Pekelnyk UrbEml 225, 1410)