1. zplození, zrození: poraž tu hlavu neduživú, z domu nemilostivého ne přirozením, ale následováním pocházející Budyš 8r; aby žádný nemohl řéci o dědici, než že jest pošel z bedr králového, … aby ten plod, řádným přirozením od nich [krále a královny] pošlý, … chválen byl pro matku dobrú a poctivú ŽídSpráv 71

2. stvoření, tvorstvo: vezme na sě oděnie jeho [boží] horlivá pravda a oděje v oděnie všecko přirozenie pro pomstu svých nepřátel BiblOl Sap 5,18 (stvořenie BiblLit) creaturam; jehožto [Boha] nebeské a zemské poslušno jest přirozenie AlexPovB 288r; (lidské) rod, pokolení: skrze jméno slunce a měsíce rozumie se zpuosoba a strojenie k živnosti a k oděvu ku potřebě lidské a přisluhovánie potřebných věcí k zachování přirozenie lidského JakZjev 420r

3. rod, původ: kteréž kniežě po přirození vschodí, když jeho zabijí, mátě jeho druhé neurodí. Ale kteréž kniežě volenie rodí, toho … smrt nemnoho škodí DalV 64,41; kakž se mezi námi [milenci] dálo, že mi byl přirozením roven i byl jest mne dobře hoden TandBaw 390

4. čí pokrevní příbuzenstvo, rod, příbuzní: podlé voza jenž biechu, jež sě vdy krále držéchu, jeho bližšie přirozenie, královského pokolenie dvě stě jinochóv AlxV 1253

5. příbuzenství, příbuzenský svazek, rodová blízkost: neroď přietele tupiti …, ačť on nravy proti sobě proměnil (prowynyl rkp.) jest, slušie tobě na přirozenie pomnieti a pro přiezen přěhověti KatoVít 81r (přírod KatoN); také řádné [je manželství], aby nebyli [muž a žena] sobě v přirození do kolena, do rodu miením čtvrtého, ani sobě přívuzní HusPostH 19r

6. čeho (živočicha, rostliny) druh: dřěvo jablko nesúcie čině ovotce podlé přirozenie svého BiblOl Gn 1,11 (podlé rodu EvOl, vedlé plodu BiblPraž) juxta genus suum; nedopustíš hovadu tvému, aby se spojilo s hovadem jiného pohlavie aneb jiného přirozenie BiblPraž Lv 19,19 (plemene BiblOl, rodu BiblPad) generis

7. jaké (mužské, ženské ap.) pohlaví, souhrn podstatných znaků odlišujících samce a samici: jsú ty [mučednice] v ženském přirození a v mdlém, dobyly jsú mužského panstvie AlbRájK 145 (porození AlbRájA) in sexu; duší poškvrněvánie, přirozenie proměna, svateb neustavičnost BiblPad Sap 14,26 (porozenie BiblOl) nativitatis

8. příroda jako tvořivá n. uzdravující síla: die svatý Bernart: Všecky lidi rovny jest vyvedlo přirozenie ŠtítSvátA 239r; jmějiechu [nemocní] neduhy neuléčené přirozením, ani mohli býti uléčeni kterým lékařstvím WaldhPost 113v

9. příroda, souhrn přírodních (člověkem nestvořených) jevů: svět mundus, terra země, natura přirozenie KlarBohE 135 (De terra et animalibus); přirozenie pramen zlatý v skrýších země kryje Čtver 43v natura

mistr přiroźenie učenec zkoumající přírodní jevy: pravie mistři přirozenie …, pravie kúzedlníci ComestC 145v physici

10. přirozenost, přirozený stav: v nich [prelátech] chudoba jest ohavnost, pýcha velebnost a smilstvie slóve přirozenie HusZrcN 106v; také se na plný žaludek nemyti ani po lázni brzo jiesti, neb žaludek v lázni své přirozenie ztratí LékFrantA 22v

11. zdraví, zdravotní stav: kněz Jan … jest tak mdlého přirozenie, … žeť za to [věznění] musí život dáti ArchČ 21,357 (1469?)

12. čí, čeho, jaké přirozenost, podstata, souhrn charakteristických vlastností daný (z boží vůle) někomu při narození n. něčemu při vzniku: jakž [milosrdně] také činie jiní, jimžto jest … po jich přirozeňú dáno, jakž nemohú býti tvirdi AlxH 204; daři, jěž jest tobě dal buoh k uokrášlení tvé nátury, totiž tvého přirozenie: … tělu dal celé údy … a duši tvéj dal pamět AlbRájB 137v – med.: všecko mu [nemocnému] jest dobro jiesti …, a což jest studeného a vlhkého přirozenie LékFrantA 77r; „ot přiroźenie“, „z přiroźenie“ přirozeně, od přírody, přirozeným způsobem, přirozenou povahou: obecně od přirození vody tekú doluov JakZjev 26r; „proti přiroźení“ nepřirozeně, proti přírodě, nepřirozeným způsobem: slunce proti přirození pro prodlenie dne postálo PasMuzA 49

nad přiroźenie nadpřirozeně, nadpřirozeným způsobem: jakežto muož nad přirozenie boží mocí býti, že oheň hořmo hoře, nebude moci zžéci PasKal 61v

13. relig. podstata, povaha bytí, „nátura“ 3: v Jezu Kristovi bylo dvoje přirozenie: božstvie a člověčstvie KristA 94v; proto jest nevzal na sě syn boží nátury, t. přirozenie anjelského, ale vzal jest člověčtvie HusPostH 122r

14. čí, čeho, jaké přirozenost, povaha, souhrn charakteristických vlastností: přirozenie moře jest, že co v něm sejde, to hned na břěh najbližší vyvrže ComestC 63v natura; bude [člověk] přirozenie hrubého, k dielu a k práci hodnější než jiný HusPostH 160v; v pl. (přirozené) vlastnosti: sedmi dary ducha svatého osviecena jest [církev] jako holubice sedmi přirozením<i> obdarována: hniezdí, … krmí, … VýklŠal 34v naturis

15. med. čí jaké (horké, mokré ap.) konstitučně-povahový typ: jsú li [lidé] studeného přirozenie, zdají sě jim snové … Pakli jsú horkého přirozenie … Pakli jsú těžké, hrubé mysli přirozenie … Dobří lékaři po snech přirozenie člověčie poznati jmají PasMuzA 70; slon jest zvieře nesmilné a přirozenie studeného, a protož od draka, jenž jest přirozenie horkého, mnoho puzen bývá VýklŠal 104r naturae …, naturae

16. spec. čí předurčenost daná postavením hvězd při narození: což vaše přirozenie svrchnieho [tj. z hvězd] osúzenie nese, to sě vám stane PasMuzA 291 quod vestra genesis continet; znal sem mé i mé ženy náhodnie přirozenie a sznamenal sem běhy planetové, po ňemžto sem dobřě pohodl, ež sě jiej mělo tak přihoditi, jakož sě jiej i přihodilo PasMuzA 292 (přihozenie PasKlemA) genesim