1. po kom narozením přibylý k někomu, narozený později po někom: devatenácté [rouhání], že jest matka Kristova viece měla synuov přirozených po Kristu Ježíši JakZjev 183v

2. relig. (o potomku) v opozici k duchovnímu přivedený na svět tělesným porodem: sedm svých přirozených synóv v milování královstvie nebeského jich srdcě svým kázaním potvrdila, tiem činem duchovně je porodila MatHom 210

3. rodem příbuzný, pokrevní: ode všeho svého sbožie i od přátel přirozených i dobytých sě vzdálil [sv. Prokop] PasMuzA 311; znamenajte také přirozenieho pokolenie číslo PrávŠvábE 10r (přirozeného PrávŠvábC); (o určitém příbuzném) rodný, vlastní: neb s mi toho [pomoci] povinen jakožto přietel a bratr přirozený ArchČ 8,154 (1474) – zpodst.: pozdravte Erodiana, přirozeného mého BiblLit R 16,11 (rodičě BiblDrážď, příbuzného BiblPraž) cognatum

4. (o potomku) nemanželský, zplozený mimo manželství: hna [válečník] na Kasibila, syna přirozeného krále Priamova TrojK 123v unum ex filiis naturalibus; také se urázejí děti přirození, to sú ti, jenž od prázného muže a prázné ženy neb dievky v hromadu se smiesie tak beze všeho slibu, dobudú děti spolu PrávSasE 8v

5. čím (stavem) spřízněný, blízký na základě něčeho: mněl by, bych tě s tvými vadil, jižť sú službú přirozeni a tvú čsťú dávno vzplozeni AlxBM 85; jeho [královo] bližné přirozenie, dvě stě junoš výbornějších, svú šlechtú přirozenějších, biechu mu přisluhujúce AlxH 97

6. k čemu (zemi, majetku ap.) rodem příslušející: milí páni, k Čechóm přirození, nedajte zahubiti VýbMat 2,248 (Žaloby na husity II); myšlete konečně vzdáti královstvie … a račte věděti, že ciesař jest k tomuto království najpřirozenější …, že jest strýc … Ladislavóv ŽídSpráv 88; „přirozen býti“ příslušet: je [dívka] tak z své země vyvedena a z královéj cti, k níž jest byla přirozena ŠtítBarlB 194 ingenua

7. (o panovníkovi) pocházející z domácího rodu: když by [Češi] přirozeného kniežěte nejměli, kohož by zvolili, toho by za knězě měli DalC 51,19; jiného nemieníš, než abychme krále přirozeného měli etc. Mieníš li to dietě [tj. Ladislava Pohrobka] a máš jeho za přirozeného krále …, kam sme jeho … byli děli, když sme byli volili … Albrechta Bavorského? ListářRožmb 4,15 (1449)

8. (o obyvatelích nějaké země) rodilý, rozený, rodem jsoucí někým: voláno bylo …, aby všichni, ktož jsú přirození zemené české země, byli všichni v zemi ListářPlz 1,229 (1405); lítost a srdečnú žalost jakožto přirození Čechové toho majíce, že … stalo se roztrženie v zemi naší české ArchČ 1,246 (1440)

9. (o nositeli určité vlastnosti) rozený, jsoucí přirozeně někým: nikděž sem neviděl tak přirozeného blázna jako tohoto krále GestaB 81r tam naturalem stultum; provodí [žalující], že ta Anna přirozená bláznice nebyla Půh 7,138 (1497)

10. k čemu (činnosti) přirozeně, od přírody nadaný: vtipu pravého, výmluvy příjemnéj, učení milovník, ke všemu přirozený, což by koli činil SilvKron 74v ad omnia genitus

11. (o učenci) zabývající se přirozenými jevy: mylné básně přirozených mudrcuov v marnost obrátím AlexPovB 287v; včela, jako pravie mistři přirození, nenávidí olejě HusSvátA 472v

12. (přirozeně) zdravý, mající (přirozené) zdraví: jest li pak kto nemocen, an jemu ryby neb s těmito voleji, jenž nakažují přirozeného člověka, jiesti bývá k větčí nemoci KorMan 89r

1. (o znaku, majetku ap.) rodový, příslušející někomu podle rodové posloupnosti, vlastněný n. získaný někým na základě příslušnosti k rodu: království …, kteréž nápadem přirozeným na ny spadlo MajCarA 6 successione legitima; na kterémžto [štítu na pečeti] bude erb přirozený pána jejich [obyvatel městečka] ArchČ 18,129 (1499) – relig.: to dědictvie přirozené máte od svých otcuov: bieda a hoře, smrt a po ní peklo ChelčSíť 77v

2. (o tvrzení) týkající se rodu, „přiroźenie“ 3, vyjadřující se k rodu: genelogias přirozených pohádek MamKapR 140r (Tt 3,9: o přirození pohádek křivých … se varuj BiblLit, o přirozeních pohádek BiblPad, rozprávek o rodech BiblPraž)

3. (o místě) rodný, takový, kam někdo přísluší podle svého narození, kde se někdo narodil: ješto sě bojie, aby své přirozené vlasti a svatého chráma ztratili BiblDrážď 2 Mach 13,11 (vlasti BiblPad, země BiblPraž) patria; umřěl jest Aram … v své přirozené zemi BiblOl Gn 11,28 (v zemi narozenie svého BiblPad) in terra nativitatis suae – fig.: bude zaviržen [hřích] u pekle, v svém přirozeném miestě AlbRájA 81v

4. (o jazyku) rodný, mateřský, vlastní nějakému společenství (zpravidla na určitém územním celku) jako jeho charakteristický rys: běda krále šlechetného, že neschova jazyka přirozeného DalC 92,22; počen přirozeným hlaholem … a utečení Gorgiášovu rytieřóm pověděl BiblOl 2 Mach 12,37 (hlasem otcovským BiblPad) voce patria; v opozici k cizímu domácí: bránie kněžie čísti čtenie přirozeným jazykem česky neb německy HusKorD 68r

5. (o hmotném, o jevu, ději) přirozený, přírodní, vyskytující se jako součást přírody: tak by naplněn jeden den přirozený ComestC 1v dies unus naturalis; u podobnostech béřem [poznání] z stvořených věcí přirozených, po těch zřějmých věcech, ješto jsú učiněny, docháziemy oněch nezřějmých božích věcí ŠtítBarlB 91 ex ipsa rerum natura; „přiroźeným během, podlé přiroźeného běhu“ ap. přirozeným způsobem, v souladu s přírodou: když sě slunce přirozeným během pohoršije LyraMat 176v in eclipsi naturali; „mimo přiroźený běh, proti přiroźenému běhu“ ap. nepřirozeným způsobem, nepřirozeně: když komu mimo přirozený běh z chřiepí maso roste LékFrantA 48r

nad přiroźený běh, přěs přiroźený běh nadpřirozeným způsobem, nadpřirozeně: proč nevěříte, ež boží mocí nad přirozený běh dievka čistá porodila? KristA 20r

na potřěbu přiroźenú ap. se slovesem pohybu ap. v. StčS potřěba 7

pro přiroźenú příhodu v. příhoda 9

přiroźená nemoc čí (ženy) menstruace: někerá paní nemoci své přirozené mievá málo, nebo přieliš mnoho LékFrantA 28v

6. (o učení, spisu) týkající se přírody, „přiroźenie“ 9, zabývající se přírodou: pravie kacieři, by Jesus byl hlúpý a že neuměl přirozeného uměnie ComestC 304r physicam; o téj [„milosti“] Tulius, mistr pohanský, úplnějé praví v svých knihách přirozených TkadlA 254v

7. (o chování, zákonu ap.) přirozený, jsoucí v souladu s povahou n. řádem tohoto (člověkem nestvořeného) světa: ženy jich [bezbožníků] proměnily sú přirozený obyčěj v ten obyčěj, jenž jest proti přiro<zení> BiblDrážď R 1,26 naturalem usum; někteří [národové obývali svět] bez zákona, ačkoli ne bez zákona přirozeného, kterýž buoh v srdce lidské od počátku vlévá PasKal 120r

8. relig. (o formě bytí) hmotný, tělesný, skutečný: jeden byt má [Kristus] nejprvní a nejvyšší osobní a podstatní, podle kteréhož … tělo jeho přirozené přebývá BiskSvátA 5v; pravie [modloslužební kněží], že jest pod zpuosobem v té svátosti chleba a vína pravé tělo jeho a jeho krev přirozená ChelčKap 274v

9. (o vlastnosti, schopnosti ap.) komu/čemu přirozený, z podstaty vlastní někomu n. něčemu zvl. od narození n. od vzniku, zvl. vrozený: had sě vzkřivi, ten dóm, v němž ožil, škařědě po přirozeném svém řiedě LegJidD 2b 25; neb sě to [vzdychání] často stává pro hrózu pekelnú neb ot přirozenie žalosti neb ot někaké bolesti AlbRájA 45r ex naturali dolore; člověk pak že jest jeho [Boha] stvořenie, maje od něho všecko, totiž i věci přirozené, jako duši, smysly, zdravie …, i také věci nabyté, jakožto statek, čest KorTrak a2r

přiroźená léta jur. plnoletost: když král Václav jímán, otec mój … let ještě přirozených neměl ArchČ 20,556 (1468)

10. relig. (o hříchu) prvotní, dědičný, získaný při narození jako dědictví po porušení Hospodinova zákazu prvními lidmi: když je u břiše posvěcen a očiščen byl [Ježíš] ot přirozeného hřiecha ComestC 290r ab originali; v přirozeném i v skutečném hřiechu byla jest [duše] VýklŠal 14r in originali et actuali peccato

11. med. (o tělesné tekutině, vlastnosti) (přirozeně) zdravý, vlastní zdravému člověku, příznačný pro zdravého člověka: ktož jej [oman] hryze, bude mieti zase přirozenú žádost LékFrantA 130v; krev přirozenú čistí [zatínání žil], nepřirozenú vyhánie LékRhaz 170

12. zdravý, zdraví prospěšný: kteréž [třešně] rostú v lesiech, jsú velmi přirozené a zdravé jiesti ŠtěpMuz 26; ptáci jsú čistého přirozenie než hovada. I proto lepšieho jsú zažívanie, ale hovadní maso jest přirozenějšie [nám k jídlu], neb s námi údy má podobnějšie a jest nám jícnějšie ŽídSpráv 60