ot | StčS | MSS | ŠimekSlov |

ot, od prep. s genitivem

A. určení prostorové

1. [u sloves děje majícího směr] z něčeho, z někoho; vyjadřuje místní objekt (místo, věc, osobu) jako východisko děje: slunce sě vzdvih od mořě pustilo papirslky jasné LegJakK 12; vyndi [nečistý duchu] od něho [posedlého] a viece nevcházej do něho EvOl 304a (Mc 9,24: ~Beneš, BiblLit, ~Pad, ~Praž, z něho EvRajhr, BiblDrážď, ~Ol) exi ab eo; ano děťátko o (m. ot) své matky prsí pokrm přijímá PasMuzA 340; ti [„lvíčenci“] biechu ještě slepí, jakž sě biechu od mateře vykotili OtcA 311b (jakž sě biechu zrodili ~B) ex alvo matris; aby věčně vypověděni byli [kacíři] od královstvie svrchujmenovaného MajCarA 5 (z královstvie ~B) a regno; ot jehožto [nešlechetníkových] bolesrdných prsí jalového pole všeliké vděčnosti vykořeněn jest kořen Budyš 5a a…pectore (v obraze); ot pravé zprávy stezky nemohú poblúditi [rozumní] PrávHorS 111b veri regiminis tramite nequeunt deviare (v obraze); krále…od toho místa, kde se kladl, odehnali sou [Pražané] BřezKron 534 a positionis loco; arteria est vena, per quam intrat et exit aer et spiritus žíla [jdoucí] od plic, po které jde dýchanie ven neb tam VodňLact ii8b (elipsa verb. adj.); přišel posel z Prahy i od Hory ArchČ 8,4 (1470) ♦ ot jinad v. otjinad, ot kad v. otkad, ot tad v. ottad atp.

2. v tautol. konstrukci typu „dóm ot domu“ [u sloves pohybu] dům od domu, dům za domem, dům po domě, po všech domech ap.: když sě budeš túlati kút od kúta BiblOl 2 Par 18,24 (z pokojíka do pokojíka ~Lit, ~Pad, z komory do komory ~Praž) quando ingressus fueris cubiculum de cubiculo; vždy dřvi ote dřví těkají Hugo 99; ješto [některé vdovy] jsú běhudlné dóm od domu, kvas od kvasu ŠtítOpat 170a; lékaři, ješto běžie ves ode vsi LékRhaz 61; běžéc [kněží] faru od fary, z Čech do Moravy KrčínHrad 18a; ║ protož nenie třěba ho [Písma] slova od slova vykládati HusPostH 178a (~B, ~D, ~M, slovo od slova ~K) slovo za slovem, slovo vedle slova, každé slovo slovo ot slova, ojed. ot slova do slova slovo od slova, doslovně, přesně: toto čtenie píše svatý Jan…slovo od slova takto EvZimn 21a; viděl [Jeroným] tu řeč ot slova do slova v jedněch knížkách LyraMat 173a de verbo ad verbum; tak dnes slovo od slova papež, biskup i farář má čísti HusPostH 59b; přiepis…bez proměny slovo od slova vypsán jest tak, jakož v již psaných knihách stojí DeskyDvor 4,1233 (1454)

3. [u sloves pohybu] od něčeho, od někoho; vyjadřuje blízké okolí něčeho n. někoho jako východisko děje: jenž výšíš mě ot vrát smirtedlných ŽaltWittb 9,15 (~Pod, ~Kap, BiblOl, ~Lit, ~Pad, z vrát ŽaltKlem, BiblDrážď, ~Praž) de portis; když ot břěhu v šíři korábi potahu AlxV 544; an ot nie [Jidáš od královny] preč uplákajě běžav LegJidD 2a 8; jide [král] od nie [dívky], velmi stóně LegKatMenB 72; od krále preč sě táhl [biskup] PulkB 75 a regis praesentia; ruce vsdalme od lúpežě MatHom 44 (v obraze); korfešti…s hanbú velmi plaše pryč se hnuli ode vší špíže KronŽižka 161b; zdvihnúce se od zemských věcí RokPostB 21 (v obraze); wod muže vstanúc [nevěrná manželka], k Robertovi jest šla HynRozpr 164a; ║ káže [král] od sebe svým rytieřóm, dokudž by se k nim zase nevrátil OpatMuz 33b (elipsa slovesa pohybu) vzdálit se, odejít ot obličějě, ot očú, ot tváři v. obličěj 1, oko 3 ap.

4. [u výrazů pohybu n. něčeho se pohybujícího] od něčeho, směrem od něčeho; vyjadřuje místo jako ukazatele výchozího směru děje: bóh ot poledne příde ŽaltWittb 181a (Hab 3,3: ~GlosMuz a ost.) ab austro; jemu [Alexandrovi] od pólnoci bylo příti v silnéj moci AlxB 251; když vidíte oblak světlý od západu EvOl 289b (L 12,54: oblak vzcházějíce ot západa slunce BiblDrážď a ost.) nubem orientem ab occasu; vietr s búří vyrazil sě ot krajiny pusté BiblOl Job 1,19 (tak i ost.) a regione; subsolanus ode vzchodu slunce vietr SlovOstřS 114; varuj se, aby jie [kůry] nestrúhal k sobě, ale od sebe LékFrantA 117a; ježto [stezka] jde od Vilémovic k Rudicím Půh 5,285 (1481)

5. [často v opozici s prep. „až do“ ap.] od něčeho, od někoho; vyjadřuje místní objekt (místo, věc, osobu) jako výchozí mez děje n. lokalizace vlastnosti: pozval [Hospodin] země Ote vzchoda sluncě až do západa ŽaltWittb 49,1 (~GlosMuz, ~Klem, ~Pod, ~Kap, BiblDrážď, ~Ol, Ot východu sluncě až na západ ~Pad, ~Praž) a solis ortu usque ad occasum; po nich [stanech] oheň taký ot země až po oblaky AlxV 1337; opona chrámová roztrhla sě jest na dvě straně od vrchu až dolóv EvOl 249a (Mt 27,51: BiblOl, ~Lit, ~Pad, ~Praž, od svrchku až do zpodku ~Drážď) a summo usque deorsum; jsúť [ochechule] od pupka až vzhóru vzpósoby panenské TrojA 230b ab umbilico superius; [„lékařstvie“] proti mnohým…nedostatkóm od hlavy až do pát LékFrantA 25a celého těla; ty zahrady od cesty až k tomu rybníku ArchČ 9,374 (1443); zed aby položili [Pražané] od Poříčské brány až do Horské ŽídSpráv 364

6. [u jmen osob] z oblasti něčeho; [jde-li o kraj] z něčeho; [jde-li o město, horu ap.] z okolí něčeho; [jde-li o sídlo, působiště] od něčeho; vyjadřuje místo jako určení lokálního původu někoho: jenž [rytíř] byl ot Ejipta hrabie a sen [jiný rytíř] pak z Syrska markrabie AlxB 118; pykáše [Arnošt] panen i paní od Rýna BawArn 1182 bey dem Ryne; král od poledne,…král od puolnoci BiblLit Dn 11,40 (~Pad, od poledne…puolnoční ~Praž, s poledne…na puolnoci ~Ol, na poledne…na puolnoci ~Drážď, Pror) rex Austri…rex Aquilonis; jeden mudřec od východa slunce GuallCtnostM 2b orientalis philosophus; lékařstvie…mistra od hory Cassina LékFrantA 25a; Duchoň rybák od Ústie, člověk měšťan ústských ArchČ 37,1494 (1456) — v pojmenováni bydliště (podle místa n. domovního znamení): Velflovici a ot Kamene s Míšňany sě slichu DalV 103,15 (ve funkci rodového jména); Jan od Mostka List AMP 2075, A30 (1402); Albrecht od Tří korun ArchČ 15,520 (1442); u France, kupce vod Múřenínóv ArchČ 26,322 (1495) — v určení působiště církevní osoby (podle kostela): jeptišky od svatého Jiřie PulkB 111; kanovníci od sv. Petra Půh 3,50 (1419); převor a bratří konventa od sv. Michala Půh 3,75 (1420); kněz Jakub farář od sv. Michala z Znojma Půh 4,159 (1464)

7. [u výrazů vzdálenosti] od něčeho, od někoho; vyjadřuje místní objekt (n. místně pojatý děj) jako ukazatele relativní polohy jiného místa: daleko ot viděnie svého tvořitele jsú zavirženi [vyvolení na zemi] Túl 92b (fig.); srdce jich [chválících] daleko jest ode mne [Boha] EvVíd 9b (Mt 15,8: tak i ost.) a me (fig.); stáše také bliz ot toho [utkání] zástup vévody jednoho AlxV 1666; viděl jest [Abrahám] stojiece tři muže bliz od sebe BiblCard Gn 18,2 (~Ol, od něho ~Praž, u něho ~Pad) prope eum; Ot Kúřimě za dvě míli HradProk 5b; bieše blízko od ostrova Kolchis malý ostrov malým mořem obklíčený TrojA 12a iuxta insulam; lidé neb mysli ode všeho porušenie smilného dalecí VýklŠal 84b; miesto blízké od mozku LékSalM 244 in loco, qui est affinis cerebro; ať stádo od stáda jde podál BiblPraž Gn 32,16 (buď próchodiště mezi stádem a stádem ~Pad, rozděléce stádo ot stáda oblášť ~Card, ~Ol) sit spatium inter gregem et gregem

8. [u výrazů nezacíleného děje n. jeho nositele] mimo někoho n. něco, stranou někoho n. něčeho, vně něčeho; vyjadřuje objekt (osobu n. místo), od něhož je subjekt děje vzdálen, oddělen ap.: dokovadž jsmy v tomto těle, putujemy od Pána EvOl 163a (2 C 5,6: BiblOl, ~Lit, ~Pad, vzdáleni sme od Pána ~Praž) peregrinamur a Domino (v obraze); když také sváry činiechu [staří Čechové] od pravdy blúdiece PulkB 4; já jsem od sebe, sem juž uhašen, nebo nejsem živ v dřěvních hřiešiech MatHom 274; pan Bohuslav zastihl jeho [Žižku] od města LetKřižA 58 ed.; že by byl [papež]…od ctnosti poutník BřezKron 337 a virtutibus peregrinus; distare ot sebe státi SlovKlem 12b; Jurista dokavadž jest od tebe byl, jinak nám psal i mluvil, než nynie píše a mluví ArchČ 4,66 (po 1472)

9. [u výrazů umístění n. míst] u něčeho, v blízkosti něčeho, proti něčemu; vyjadřuje místo, v jehož blízkosti se něco nachází: by ot břěha pláně taká, jakž by mohl dovrci s praka AlxV 577; kladeš pod hlavy od stěny klíče NaučBrn 122 (1483) na stranu u stěny; quod non erant gades vulgariter hráze…versus stratam vulgariter toliko od silnice List AMP 2004, L9a (1486); [dům] v ohradě téhož kláštera nad vraty od řeky ArchČ 18,222 (1500); ║ všěckna chvála jejie, královy dceře, ot vňutřka ŽaltKlem 44,14 (BiblOl, odvnitř ~Pad, zňutř ŽaltWittb, zevnitř ~Pod, ~Kap, BiblDrážď, vnitř ~Praž) ab intus uvnitř

B. určení časové

1. [u výrazů trvacího děje, jeho nastoupení, vlastnosti] od něčeho; [ o nastoupení trvacího děje] počínaje něčím; vyjadřuje dobu n. událost jako počátek trvání děje, stavu, vlastnosti: jimže ot počátka světa královstvo jest upraveno Túl 91a a constitutione mundi; slunce, měséc i planéty ot počátka všěmi lety vždy sě držie svého běha AlxV 2391; od tej hodiny vzal ji [Marii] učenník v svú EvOl 265a (J 19,27: BiblDrážď, ~Ol, z té hodiny EvZimn, BiblLit, ~Pad, ~Praž) ex illa hora; od toho času až do dnešnieho dne BiblCard Gn 47,26 (tak i ost.) ex eo tempore usque in praesentem diem; Ot počátka do skončenie Vít 20a; o jednom slepci od přirození slepém JeronM 33b a nativitate od narození; od tohoto času až na věky Pror Is 9,7 (tak i ost.) amodo et usque in sempiternum; milosrdenstvie, jenžto s připravil všěm kajícím ot počátka věčnosti ModlMil 65a; od té chvíle ti králi arménští vždy sú hynuli CestMandA 190b; od stara dávna tak jest HusSvatokup 168b; proti řádu, obyčeji…Od dávnosti popsaného, bez pohnutie držaného Budyš 32b; kto kdy od počátka světa i viery křesťanské slýchal nebo vídal o takových nebožníciech KorMan 37a; vsi k témuž klášteru našemu od jeho prvního založení spravedlivě příslušné Půh 6,172 (1481); ║ ot jutra až do večera dokonáš mě ŽaltWittb 89a (Is 38,12: ~GlosMuz a ost.) de mane usque ad vesperam mezi jitrem a večerem; Pán…tě viece zvelebiti móž než od počátka, pád tento škodný tobě obrátě ku povstání velikému ListářRožmb 1,30 (1420) zprvu; ránoť jiesti bude lúpež, a od večera děliti bude kořisti BiblPraž Gn 49,27 (u večer ~Card, ~Lit, večer ~Pad) vespere večer; kterýž [příkop] jsou Jiřetínští udělali od starodávna ArchČ 29,12 (1459) mají udělán od starodávna

2. v tautol. konstrukci typu „den ote dne“ [později zvl. o dovršování nějaké kvantity n. kvality] něco od něčeho, z něčeho na něco (typ den ode dne, den po dni, den ze dne, ze dne na den, každým dnem): abych vrátil sľuby mé den ote dne ŽaltWittb 60,9 (BiblDrážď, ~Pad, ze dne v den ŽaltKlem, ~Kap, BiblOl, ode dne až do dne ŽaltPod, BiblPraž) de die in diem; z<a tiem p>ak viec den ote dne v<endú> [apoštolové] vlasti do nejedné LegDuchM 65; lepšieho sem sě nadála a den Ote dne čakala HradMar 54b; co den ode dne otkládáš? FlašRadaA 1974; den ode dne, hodina po hodině k smrti sě vždy blíží ArchČ 15,181 (1433); Hradčené, Roháč i jiní den ote dne vždy viecež a viecež protivie sě ArchČ 3,452 (1437); den ode dne městečka, vsi, tvrze pálili [křižáci] BřezKron 512 de die in diem; jmá tvých dětí zboží opatřiti rok od roka Žilin 145b von iare czu iar

3. [u výrazů dokonavého děje n. započetí děje s určením časového úseku] od něčeho, po něčem; [s určením lhůty] počínaje něčím; vyjadřuje událost n. dobu jako počátek daného časového úseku, po jehož uplynutí se uskutečňuje děj: ote dne upomenutie…mámy…jemu deset kop grošóv zaplatiti ArchČ 9,245 (1402); máme i slibujem základ svrchupsaný ot napomanutie u měséci splniti ŽižkaList 9; když ženě oduřejí [prsy] nad obyčej, jakož se stává s sedánie mléka blízko od početie LékRhaz 130; jestliže by ot dánie listu tohoto již po roce pan Oldřich a pan Jan Smil nadepsaní chtěli spolu váleti ListářRožmb 1,111 (1429); ot tohoto svatého Havla nenie příštieho v rok…počna platiti ArchČ 18,350 (1471); Hanuš Bucký má státi před králem JMtí a Zylvarem vod pátku příštího ve třech nedělích ArchČ 10,474 (1497) — v letopočtu: to se sta ot narozenie syna božieho léta po tisíci po pětidcát sedmého DalL 48,20 (příd. 1); stalo sě jest to svěcenie Ot syna božieho porozenie let po tiśúci devátého HradProk 9a; času tohoto,…léta točíš od narozenie božího tisícího dvústého a padesátého, dva urozená…bratřie…do Konstantinopoli se brali CestMil 5a anno…ab incarnatione Domini; jenž [list] jest dán léta ot narozenie božieho tisícého čtyřstého a dvúdcátého ŽižkaList 10; jenž [list] jest dán…léta od narození Syna božieho tisiecího čtřstého osmdesátého ArchČ 16, 214 (1480); ║ a to v noci sě dějieše, Ot puolnoci dobřě bieše Vít 38a po půlnoci, přes půlnoc

4. [s určením délky vyjadřovaného časového úseku a u préterit s významem perfekta] před něčím; vyjadřuje časový úsek jako dobu, která uplynula od uskutečnění děje (do promluvy): Viklef jest mistr nedávný a nový, jako od padesáti let vzešlý Příbr Třeboň, SA A 16,58b; spisy a traktáty opovrhli sme více než od osmi let a vystřieháme od nich AktaBratr 1,2a zavrhujeme již více než 8 let (tj. od doby více než před osmi lety); puol lána háje a čtvrt dědiny, kteréž jest kúpil od Bernarda jeho děd od padesáti let ArchČ 37,49 (1454); kteříž [listové] jsú jim ode sta a dvadcieti let…dáni ArchČ 29,19 (1500)

5. [s určením délky vyjadřovaného časového úseku] po něco, během něčeho, něco (akuz. čas.); vyjadřuje dobu trvání děje n. stavu: muž, jenž jmějieše v sobě běsa ot mnohých časuov BiblDrážď L 8,27 (~Ol, ~Lit, ~Pad, již mnohé časy ~Praž) iam temporibus multis; kteréž [poklady] jest ot mnohých časuov shromazdil TrojA 199a multo tempore za dlouhou dobu; jenž [mladí lidé] spolu od několiko let jsú dobře a počestně byli TkadlA 4a; mnozí kardinálové…od čtyřidcát, třidcát, dvúdcát, desieti i níže let s křivým papežem sú neústupně drželi Budyš 11b per triginta et amplius curricula annorum; nedadie [Táborští] jemu [Záběhlíkovi] doma od roku býti ListářRožmb 2,315 (1444); nejednomuť milý buoh čeká od několika let, a on se nedbá k němu obrátiti RokPostK 183a; z toho mne nevyvadil až podnes od 12 let Půh 6,63 (1480)

C. určení způsobu

1. něčím; vyjadřuje prostředek děje (prostřednictvím čeho se děj uskutečňuje); [o zdroji obživy] z něčeho: Ot plodu žitného, vinného a olejového rozmnoženi sú [nepřátelé] ŽaltWittb 4,8 (~Klem a ost., z plodu BiblPraž) a fructu; on [padlý bojovník] leží zabit ot mlata AlxV 1755; pomstil [Bůh] krve slúh svých ot rukú jejie [velké nevěstky] BiblDrážď Ap 19,2 (z rukú ~Pad, ~Praž) de manibus jejíma rukama prolité; toto je…puška [s mastmi] druhá, Od téť zpleskajú vole tuhá MastMuz 142; toho [zadostiučinění Kristovi] já nemohu svésti v záplatě sám od své moci UmučRoud 500 ze své moci; aby ti, ješto Čtenie zvěstují, od Čtenie živi byli BiblOl 1 C 9,14 (ze Čtenie ~Lit, ~Pad, ~Praž) de Evangelio; rány [Kristovy] ot hřebuov probité ModlLeg 116b; pilni buďte, aby srdce vaše nebyla obtiežena od obžerstvie a od opilstvie a od péče tohoto života HusPostH 112a; Jesus Kristus, naše spása, toť každý zlý die ot hlasa PísHusit 24 (v rýmu) hlasitě; od meče lidí tolik neschází, jako jich lakota zabíjí RokPostB 153; ktož se jie [zkažené církve] dotkne, musí jako od smoly nakažen býti KorMan 58b; ║ Tomášek [obviněný z travičství krále] z apatéky od lilium na rathúze umře], snad od prkna TeigeMíst 1,11 (1474) tj. sražením hlavy prknem

2. [u sloves poznání] podle něčeho, z něčeho, po něčem: vyjadřuje příznačný jev jako prostředek umožňující realizaci děje: ot plodu jich poznáte jě [falešné proroky] EvBeneš 77b (Mt 7,16: po jich plodu ~Víd a ost., z jich ovoce BiblDrážď) a fructibus; Ot velikosti všěch stvoření poznán bude stvořitel BiblOl Pror. ad Gn. Jen v Bibl

3. co do něčeho, pokud jde o něco n. o někoho; vyjadřuje zřetel děje n. vlastnosti (tj. nač se omezují, čeho se týkají); [u výrazů hojnosti] na něco: nevinný já jsem od krve spravedlivého tohoto EvOl 248a (Mt 27,24: BiblOl, ~Pad, krví ~Drážď, ~Lit, ~Praž) a sanguine; neb jest tak bohatá paní, Od všelikého zbožie přebohatá i od střiebra i od zlata, movitá nade vše panie, i od drahého kamenie BawJetř 1085–1088; nebuď tak špaten od rúcha, od ztravy, od čeledi ŠtítMuz 45a; ba, od ztravyť sě mámy pyšně PodkU 93; pomáháť [lék] od křeče LékFrantA 122a; [stůl] náramně hojný od jídla a od pití ŽídSpráv 270; ║ tento lid [městský] v tom má múdrost velikú, aby váhy a miery majíce, někde k sobě větčie a od sebe menšie [měli] ChelčSíť 165a na vážení…pro druhé

4. [u výrazů hodnocení] u někoho, v očích někoho, z hlediska někoho: ode všech lidí v dobrém domnění přebýváše [sv. Pafuncius] OtcB 11b; mnějí [kněží], by od světských ne tak vzácni byli HusPostH 27b; proč činíte…věci najhoršie ode všeho lidu BiblPad 1 Rg 2,23 (~Praž, přemrzuté všemu lidu ~Card, ~Ol, ~Lit) ab omni populo; páni lékaři i slavní doktorové pověst dobrou i jméno od lidu obecního tratí Apat VIIIb

5. [v názvech kapitol, skladeb ap.] o někom, o něčem; podle lat. a něm. (GbHistMluvn 4,473n.): Ot Neklana múdrého DalC 17 (~V, o Neklanovi ~Z) von herczog Neclam; vylož nám pověst tuto od pšeničnéj a kúkolnéj rolí EvOl 297a (Mt 13,36: podobenstvie o stoklasě na poli BiblOl a ost., příklad kúkole ~Drážď) parabolam zizaniorum agri; od svaté Felicitas život jejie PasMuzA 284 de sancta Felicitate legenda; nota od pana Vilhema Zajiece PísLit 124b; předmluva kněze Otty z Dimerinku…od statečného rytieře Jana Mandinil řečeného CestMandB 1a; de altilibus od ptákuov Slov Třeboň, SA A 6,196b; ║ tuto sě počíná krásná modlitba od matky božie…: Přěslavná matko božie ModlLeg 11a k Matce boží mšě ot matky božie liturg. mše ke cti Matky boží: in omni missa de Domina canimus dicentes zpieváme na každú mši ot matky božie řkúce: Recordare virgo mater PostGlosMuz 215b; jakož má na ten plat ranná mše ot matky božie zpievána býti ArchPelhř 17b (1443). Podle lat.

D. určení míry

1. nad něco; vyjadřuje míru kvality děje udáním hranice, kterou děj svou kvalitou překračuje: v těch vlasiech…zatáčeli sě pupenci jakožto zlatí prstenci, zdělaní ot pomyšlenie LegKat 739 v gradačni tautol. konstrukci elativní: a zajisté div ot diva, že je mohla [žena] kdy býti živa AlxV 1882; neslýchaný div ot diva: jedna hlava neby živa [v dobytém Tyru]! AlxV 2072 dív divoucí

2. u komparativu adj. a adv. [při srovnávání] než někdo n. něco, ve srovnání s někým n. s něčím; vyjadřuje míru rozdílu ve vlastnosti (popř. v kvantitě) vytčením osoby n. věci, která ji má v míře menší: pomenšil si jeho [člověka Bůh] málem méně ot andělóv ŽaltWittb 8,6 (~Klem, ~Pod, ~Kap, BiblDrážď, ~Lit, ~Pad, málem ot anjelóv ~Ol, pod. ~Praž) paulo minus ab angelis učinils ho o málo menším než anděly; uzřě chuzšieho a snad urozenějšieho od svých předkóv ŠtítMuz 44b; dnešní slavnost neníť menší ode dne, v němžto narození Páně zjevnou poctivostí přijali jsme JakPost 43a; majléť se nováci vlčatí…v takovém výstupku od sebe nesmierně lepších lepší býti KorMan 80a; více od třidcet lánuov Žilin 138b (viece než třitceti PrávSasA 74a) mer denn dreizzich huben

3. [s udáním počtu a rozdílné míry] u subst. od něčeho, v uvedeném počtu něčeho a nad něj n. pod něj: zbi [Herodes] všechny děci…ote dvú letú až doluov EvSeit 140b (Mt 2,16: ~Ol, ote dvú letú a dolóv BiblPad, ~Lit, od dvú letú a níže EvZimn, BiblDrážď, ~Praž, dvú let v stáři a mlajšie dvú letú EvPraž) a bimatu et infra; byl li by [člověk] samec ot dvúdcátého léta až do šestéhodcát léta BiblCard Lv 27,3 (tak i ost.) a vigesimo anno; když to [vlastnictví] pak odumře od třitcáti lánuov aneb méně…Jest li jich pak viece než třitceti PrávSasA 74a (o třitcet lánuov Žilin 138b) von drisigk hufen; ║ té škody [z neoprávněného vybírání mýta] i s náklady jest dobře od <dvě> stě kop od dvaceti kop a pět gr. ListářRožmb 4,310 (1450) nad 225, přes 225; od těch tří čtvrtí odprodána jest [louka] DeskyMorBrn 12 (1480) ze tří čtvrtin ot polu v. otpolu

E. určení příčinnostní

1. [o ději n. stavu] pro něco, kvůli něčemu; vyjadřuje důvod děje; [u výrazů žalu] nad něčím; [u výrazů úmrtí] od něčeho, něčím: řujiech ot stonánie sirdcě mého ŽaltWittb 37,9 (tak i ost.) a gemitu; ot mužské rány bývá veliká múka DalC 4,16; kto…v jeskyniech sú, od moru umrú BiblDrážď Ez 33,27 (~Ol, ~Lit, morem ~Pad, ~Praž) peste na mor; ustav [Tobiáš] od pohrabovánie TobU 137b (Tob 2,10: BiblPad, ~Praž, pochovávaje těla mrtvá i ustal ~Ol, ~Lit) fatigatus a sepultura; kosti mé zeschly sú od horkosti BiblLit Job 30,30 (pro mú biedu ~Ol, ~Pad, ~Praž) prae caumate; aby méně sě zamútili [apoštolové] ot smrti jeho [Kristovy] LyraMat 108a de…morte; pakli kto na stvořeních by přisahal, od hřiechu buď tresktán HusVýklB 47a acerrime (Hus četl a crimine); od té žalosti snide [král] KronRým 223a; od velikého horka lidé mřeli, na poli dělajíc LetKřižA 87 ed.; fatigatus ustalý od chodby SlovKlem 47a chůzí

2. [u výrazů placení] za něco, za někoho; [o užívané nemovitosti, výnosu ap.] z něčeho: vzě [biskup] dva peniezě od domu každého DalC 45,4 (od dýmu ~L) von…rauch; od každé vinnice puol čbera vina ročně…dáti ArchČ 15,511 (orig. 1358); každý člověk platieše od sebe dva peniezky [daně] MatHom 285; velé [kněží] sobě od zpovědi penieze dávati HusPostH 156b; dajte od kříže, od zvoněnie, zaplať žaltář i vijilji PísHusit 130; vectigal mzda od vozby SlovOstřS 119; v Ejiptě sem dal čtyry majdyny [mýta], od sebe dvě a od velblúda dvě CestKabK 36a; od lázně od mytí dvojího krále JMti 1 kp 10 gr. LemingerMinc 163 (1486); ║ Lapkoni de composicione acervorum de avena…alias od stohóv VI gr. ÚčtyKarlštP 63 (1424) za složení slohů spravedlivé učiniti ot koho v. spravedlivý

3. [u slovesa „býti“ n. „jmieti“] na něco; vyjadřuje účel děje; [o činnosti] k něčemu; [o nemoci] na vyléčení něčeho, proti něčemu: ot toho pak střělci biechu, jakž vyzřieti [nepřátelům] nedadiechu AlxV 472; ktož jmá kterú nádchu v nozě, od tohoť jmá [mistr] mléko kozie MastMuz 121; budú liť [při odúmrti] sirotci kací, a od čeho sú v deskách zmatci? FlašRadaA 756 na co máme k dispozici; contra caducum morbum od padúcie nemoci LékMuz 164b (v nadpise); od toho najvyžší písař má úředníka svého zvláštního, kterýž jeho peníze k sobě přijímá VšehB 245a

F. určení dějového východiska

1. [u sloves pohybu n. s pohybem spojených] od něčeho; vyjadřuje událost jako místní i časové východisko děje: má [věřící] věčný život a na súd nepójde, ale de od smrti v život EvRajhr 113b (J 5,24: BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Pad, z smrti EvVíd, BiblPraž) transit a morte in vitam; vstav od večeřě EvRajhr 116a (J 13,4: tak i ost., od stolu ~Praž) a cena; když zasě jel [král sodomský] od pobitie Chodolaomor a králóv BiblCard Gn 14,17 (tak i ost.) a caede; tak ho, diábla, potom od vašeho naběženie buoh ráčí zahnati VítAug 97a; pokáním od smrti k životu sě vrátil [Manases] ŠtítBojVyš 8a de morte

2. [u výrazů počínání předmětového děje] od něčeho, od někoho, něčím, někým, u někoho; vyjadřuje věc n. osobu jako počáteční objekt děje: znamenajmy…počnúc ot Přěmysla krále, kak ho syn, kak vnuk na mále sě jsú sbyli na sem světě LegJidM 13; počen veršík od a breče, až věz do t jej i vece LegDětK 3a ab a; ote psánie Mojžiešova počínaje potuoček histoří…popsal sem až do vstúpenie našeho spasitele ComestS 1a a cosmographia; jména nebieše, jenž by se od A počínalo [tj. číst] ApolBaw 215a; ty od sebe počni [poznávat] HusDcerkaH 213a; aby se vdycky dála památka umučenie Kristova, hned počtúc od Abele, kterýž beránky obětoval RokLukA 365a; takť sú ten provázek [tj. pontifikát] tiehli počnúc od s. Petra AktaBratr 1,165a; ║ od mateřeť mu [pánovi] nalaji PodkU 164 zahrnu ho nadávkami, počínaje hanobením jeho matky (srov. kurvy syn)

G. určení původu

1. [u výrazů vzniku n. něčeho vzniklého] od něčeho, od někoho, z něčeho, z někoho; vyjadřuje původ subjektu (ojed. objektu) děje n. určované substance: aby ssál [lid]…máslo ot hovada a mléko ot ovec ŽaltWittb 212b (Dt 32,14: ~GlosMuz, BiblCard, ~Ol, máslo z bravu a mléko z ovec ŽaltKlem, ~Pod, BiblPad, ~Praž) de armento…de ovibus; věda [Ježíš], že…od boha vyšel EvRajhr 116a (J 13,3: tak i ost.) a Deo; od pýchy stal se jest počátek všeho zatracenie TobB 308 (Tob 4,14: BiblOl, ~Lit, v niej počátek vzalo jest ~Pad, ~Praž) in ipsa…initium sumpsit omnis perditio; drahá vóně Od kvietie a od kořenie BawJetř 1295; aby netoliko kniežecská dóstojenstvie od Našie Velebnosti pochodila, ale také i králová PulkB 155 a Nostra Maiestate; tomuto u bozě radování móž ny přichýliti ten veliký užitek, jenž lidé od toho mají AlbRájA 39a utilitas ex ea proveniens; natum genitore Deo syna ot otce boha GlosSed 62a; pocházieť dobře dělánie stranovnie z uměnie ranného lékařstvie…, jakožto pocházie zvláštnie věc od obecné LékSalM 196 ab universali; v tělesném [rodu] zuostali, jakž se jedni od druhých zrodili v hřiešiech AktaBratr 1,177b; ║ jich [lidí] potřeby…opatroval [Žakavec], aby od nich na sě křiku neučinil ListářRožmb 2,6 (1438) aby nevyvolal jejich stížnost

2. [o materiálu u výrazů výroby n. výrobků] z něčeho; vyjadřuje látku jako základ něčeho vyráběného n. vyrobeného: kopie majě ne ruzené barbú od cinobra vzatú AlxH 118; poslal jest [král]…dřievie cedrové a řemeslníky, jižto ot dřeva děláchu BiblCard 1 Par 14,1 (~Ol, stěn a dřievie ~Lit, ~Pad, kteříž uměli stavěti kamením i dřievím ~Praž) artifices parietum lignorumque; což bych [zloděj] ot železa uzřěl HradSat 132b; chrám Šalomounuov stavěn jest od zlata a střiebra a z dřívie cedrového JakZjev 297b; tu se vše stkvělo, netoliko krmě, ale mísy, lžíce, taléři, koflíkové, konve, stoly od střiebra a od zlata a od jiných drahostí ChelčPost 168a; okolo ščepu tak jasně tráva prokvítá, že se svítí jako ode zlata AlchAnt 49b jako zlatá; tvrz od dřeva aneb vod kamene ArchČ 16,527 (1498)

3. [o události u výrazů jejího stavového n. dějového důsledku] z něčeho, na základě něčeho; vyjadřuje událost jako podnět uskutečnění děje n. stavu: tu příhodu nad svými lidmi od neslýchaného nezčestie vzvěděv ciesař PulkB 59 casum ex eventu rei percipiens; ot rozhodenie přirozeného jest, aby muž s ženú nerozlučně bydlil až do své smrti LyraMat 121b de dictamine naturali; ║ ta [abatyše] od starého obyčeje na každý rok na hod svatého Víta nový králi chléb obětovati dlužna jest SilvKron 71b ex veteri more podle starého obyčeje ot přirozenie od přírody, vrozeným založením, vrozenou povahou: jest li jiej [duši] dáno ot přirozenie chtieti vtělovánie ComestC 7b naturaliter; pohané, zákona nemajíce, činie od přirozenie to, ješto k zákonu slušie ŠtítStrah 2b naturaliter; jsi chytrý od přirozenie Čtver 43a natura; jsa [zajíc] ot přirozenie bez obrany Budyš 15b a natura; ať požívá pokrmu mokrého od přirozenie LékSalM 238; ješto zuostávají od svého přirozenie v službě hřiecha AktaBratr 1,191a

4. [u výrazů pojmenování] podle něčeho, podle někoho; vyjadřuje původ n. původce děje – pojmenování: Ot ňehože [Krista] naše krščenie jménem nazváno PísOstr 9; od skutku jmě jest své vzala [krajina] PulkB 17 a re; do dnešnieho dne každý hrob drahý od jeho [Mausólova] jména latině slóve mauseolum GuallCtnostK 233 ex eius nomine; franská země od Franka, krále…, jméno jest přijala TrojK 81a; zákonníci měli jméno od rozdělenie, neb oddělili se byli od jiného lidu oděvem, obyčeji KorMan 80a; samému jazyku německému hautman Teukades byl jest dán, ot něhožto Teukadité, točíšto slovansky Němcové, jsú nazváni SebrKron 1a

5. [u sloves vidění, pozorování] na někom, na něčem, u někoho; vyjadřuje nositele chování n. dění, které je předmětem děje: což vidím od měsiecě, <že> juž nám nepřěje sv<ětla>AlxH 404; jakož vídáme od světských milovníkóv, jenžto sě nestydie svým hubenstvím ŠtítVyš 49a in saecularibus amatoribus; lid vida obecně takú čest a kázen od kniežete svého, byl také tím bohobojnějí ŠtítAlžb 463b; jehož [„duchovenstvie“] sem od nich [členů kostnického sboru] tudiež málo shledal, znamenaje jich obyčeje MladHusC 128b

6. [u výrazů slyšení, přijímání, držby ap.] od někoho; vyjadřuje osobní zdroj děje n. něčeho získaného (informátora, dárce n. dřívějšího držitele); [o zemřelém] po někom: cožkoli jest ode mne, tobě probude EvVíd 9b (Mt 15,5: ~Zimn, ~Ol, ~Beneš, BiblDrážď, ~Ol, ~Praž, ze mne ~Lit, ~Pad) ex me; jmám [Eva] od boha plod člověčí BiblCard Gn 4,1 (~Ol, skrze boha ~Pad, ~Praž) per Deum; kteréžto [řeči] od Petra slyšal bieše [císař Nero] VeronK 121 a Petro; druh druhci tak přeje, když se naděje od koho přiezni FlašRadaA 213; [půhoh] o dědičstvie od přědkóv přišlé DubA 2b; že jsmy mocní poručníci toho všeho statku a sbožie…od našeho přietele od nebožce Jiříka dobré paměti z Labúně ArchČ 37,39 (1445); mám jisté poselstvie od Janka z Hrádku ArchČ 4,15 (1448); ktož jdú z obyčeje k němu [Bohu], nenabudúť milosti od něho RokJanB 51a; takť sú apoštolé tomu rozuměli, jakož od pána Krista vzali AktaBratr 1,195a jak od Krista slyšeli; ║ volen jest [Karel] ciesařem ode všech jednostajně, ale těžce mu šlo ciesařstvie od papeže ŽídSpráv 359 těžko dosahoval u papeže potvrzení své císařské hodnosti admin. (v záhlavích listů): Ode mne Bohuňka z Hořovic a ote mne Petra z Trkova vám, páni pražčí ArchČ 4,343 (1402); Ode mne Zdeňka z Sternberka …tobě, Viktorine z Cvajlinku ArchČ 20,553 (1468)

7. [u výrazů pasívního děje, utrpění škod ap.] od někoho, působením někoho; vyjadřuje původce děje; [u sloves v pas.] někým: od svatého ducha jsmy posvaceni GlosOpat 152a; viz pokoru mú ot nepřátel mých ŽaltWittb 9,14 (~Klem, ~Pod, ~Kap, BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, nad nepřátely mými ~Pad, z nepřátel mých ~Praž) de inimicis meis; od nich [dívek] vem [mužům] jest pobitu býti DalC 10,20 von yn; křtiechu sě ot něho [Jana Křtitele] v Jordáně EvZimn 1a (Mt 3,6: tak i ost.) ab eo; zahlazeni [reptající] ot zahladitele a ot hadóv sú zhynuli BiblOl Jdt 8,25 (tak i ost.) ab exterminatore; kto mezi znamenitými od koho sšel jest a které léto TrojK 78b cuius ictu; já [Srlín]… péči na vás [Táborské] nemaje a nic do sebe nečije, od vás zdravie i statek stratil ListářRožmb 2,279 (1443) skrze vás, vaším přičiněním; aby spolu hradili, aby jse jim škody nedály od dobytka ArchČ 15,529 (1446); od voslice promluvenie ku proroku Balaamovi KorMan 1a; dvanátcte nás je bratruov od jednoho otce zplozených BiblPraž Gn 42,32 (vše jednoho otce ~Card, ~Ol, ~Lit, jedniem otcem zplozeni jsme ~Pad) uno patre; kteráž [tvrz] se osazuje od křižovníkuov ArchČ 7,342 (1468) —eliptické užití: leží Enoš od Filoty,…, zabiv tudiež Ežifila AlxB 152 zabit Filotou; o smrti Abele ot bratra Kaina ComestC 12b způsobené bratrem; Ot čbána z hlíny slepeného zbyla liška života svého HradLiš 132a kvůli džbánu (srov. E 1) ♦ (sám) ot sebe sám od sebe, sám, bez cizího přičinění, popudu ap.: od sebe sám ničse nečiním, ale jakož mě otec naučil, tak mluvím EvVíd 6a (J 8,28: tak i ost., ote mne samého EvBeneš) a me ipso; věci, ježto samy od sebe rostú BiblCard 4 Rg 19,29 (~Ol, ~Lit, ~Pad, dobrovolně a samy od sebe ~Praž) sponte; sám od sebe nikým nenaučen všecko rozuměl [sv. Augustin] PasMuzA 461 per se; zvonové sami ot sebe zvoniechu GuallCtnostK 190 per se; že by nemohla [kůže] druhé se přídržeti ot sebe sama LékSalM 444 per se; kázal [manžel], abych tobě [bratře] to psala, ale jako od sebe List VýbAkad 2/2,230 (1459–60) jakoby z vlastní iniciativy

8. [u výrazů mluvení n. jednání] za někoho, jménem někoho; [o úředním výkonu] v zastoupení někoho; [o pokynu vyšší instance] z pověření někoho: dajte se vinni pánu hospodinu ve všech hřiešiech, řkúc po mně nábožně a pokorně, a řka každý sám odsebe LyrDuch 65; ta dva rytieřě [tj. poslové] počěsta k němu [sv. Eustachiovi] poselstvie dieti, prosiec od ciesařě, aby… PasMuzA 572 praeceptum imperatoris…exponunt (volný překlad); Bořivoj…Heřmanovi biskupovi hrad vyšehradský jest poručil, aby jím od něho vládl PulkB 89 suo nomine; sám od sebe mluvieše [Ježíš] a od svého otce MatHom 97; zlí…úředníci od krále vládnúc učinie, že i král bude slúti zlý ŠtítŠach 305a; od nich [Němců] mluvil Čech Holubář k Čechóm HusPostH 54b; že by Peše na mučení pravil na Srlína, že jej na to [zradu] navedl ode pána ListářRožmb 2,153 (1442); oniť jsú kralovali, ale ne ode mne [Boha] KorMan 112a (Os 8,4 non ex me: ne mým poručenstvím BiblOl, ne ze mne ~Lit, ~Pad, ~Praž); žádný nemá od žádného odporuov klásti ZřízVlad s4a vice alterius

H. určení partitivnosti a příslušnosti

1. [o množství u označení omezené části] (ve funkci gen.) něčeho: což li…gde u propastných tvirziech bydlí od všeliké zběři LegMar 58; což bylo třeba na vše strany, Od pitie, krmí, rýb, jakž chtiechu sami, to na stoly položichu BawArn 3120; což od hlasóv móže býti, jakž kto móže vymysliti BawArn 5419; když by v něm [městě] toliko zásobu od jiedla a pitie měli TrojK 152a; naleze [Alexander]…orudie zlatého přemnoho…, ale málo tu nalezeno jest od střiebra AlexPovB 264a (málo střiebra ~A, ~T); pakliž ta vdova zůstane… s svými dětmi v jejich zboží, že jí nic od toho [zboží] nebude dáno Žilin 127b

2. [u sloves přechodných] něco, z něčeho; vyjadřuje omezené množství něčeho jako objekt děje: ot něhožto [chleba na poušti] všickni, ktož jědli, zemřěli jsú smrtí JeronM 29b (~O, ~P, ~U; srov. J 6,49) de quo; že mi [okradené] zhynulo za tři zlaté peněz a za 1 zl. koření, i jali [zloději] od kořenie, a bylo šafránu za zlatý, ostalo ještě lot jeho a zázvoru s hřebíčky trochu NaučBrn 122 (1483)

3. [o cennostech] u subst. pozůstávající z něčeho n. v něčem; vyjadřuje věcnou náplň určovaného pojmu: dávajíce [králové a knížata] dan ot zlata AlxV 1030 ve zlatě; jemužto [sv. Linhartovi] když král chtěl veliké dary od zlata a od střiebra dáti PasMuzA 575 in auro et argento; na kterýchžto hradích nezčítedlné zboží od klenotův, od číší…nalezli sou [Táborští] BřezKron 446 innumera bona de clenodiis, scyphis; ║ ande zlato Od oděnie hi ot ščítóv, hi ot přědrahých kuršítóv všady vňuž hořělo v polích LegJakK 23 a 24 na odění i na štítech…

4. [o celku u pojmenování jeho části] z něčeho, patřící k něčemu (k nějakému celku n. množině): vezmi s sebú žluč od ryby TobB 316 (Tob 11,4: žluči oné ryby BiblOl, ~Lit, z žluči rybie ~Pad, žluč rybí ~Praž) ex felle piscis; jižť sem sám jako kuol od plotu ostal TkadlA 5a; et de septem a od sedmi MamKapR 16a (Ap 17,11: z těch sedmi jest BiblOl a ost.); abych ty vsi, kteréž jsem od Hluboké mocí držal, statečnýmu rytíři…, zase postoupil ArchČ 14,5 (1433) z hlubockého panství; já Kateřina Zárovská prodala sem…lán dědin od dědin svých k Hradiščku příslušejících ArchČ 26,295 (1458); sedm a 70 piščal, osm zlomkuov od piščal Půh 4,534 (1466); ║ Od toho města zlámavše všě diáblové modly PasMuzA 340 všechny modly z toho města, v tom městě kľúč ot čeho klíč od něčeho, k něčemu, otvírající n. zavírající něco: dán jiej [hvězdě spadlé s nebe] jest klíč od pekelné propasti BiblDrážď Ap 9,1 (tak i ost.) clavis putei abyssi; klíče ot mých pokladóv…vezmete GuallCtnostK 194 claves scrinii; klíče od města TovačA 18a; tu jest klíče od pokojí vzal a truhlice i komory odmýkal Půh 6,139 (1481)

5. [o oboru činnosti u pojmenování pracovníka, úředníka] od něčeho, obstarávavající něco: rusticus ot rolé vel oráč VýklKruml 195a (HierPaul 7); prosil sem…Mikuláše Nosa…, úředníka od desk zemských ArchČ 18,347 (1467) při zemských deskách; poslal sem dva súsedy…ku panu pergmistrovi, žádaje, aby dva z pánuov svých od ouřadu svého ke mně vyslal ArchČ 18,363 (1490)

Předložkový pád ot s gen. v uvedených významech se ve spojení s výrazy jistých významových okruhů stává předmětem; má tuto funkci zvláště u sloves vzdalování s významem přeneseným (např. u sloves opouštění a odpuzování, jako otběhnúti, otjíti, otstúpiti, poběhnúti, utéci ot koho/čeho; otpuditi, otraziti, otstrčiti, ottisknúti, zahnati koho ot čeho; srov. A 1 a A 3); u sloves odluky, oddělování a rozlišování (např. děliti, lúčiti, otděliti, ottieti, ottrhnúti, rozlúčiti koho/co ot koho/čeho; lišiti koho/co ot koho/čeho, srov. též jiný ot koho/čeho, v. jiný; srov. A 1 a A 3); u sloves odnímání (např. bráti, otjieti, prodati, vzieti co ot koho; srov. A 3); u sloves odvracení (např. obrátiti, otvésti, otvrátiti koho/co ot koho/čeho, pohnúti kým ot čeho; srov. A 4); u sloves čistění a uzdravování (např. obmyti, obřězati, spasiti, učistiti koho ot čeho; uléčiti, usdraviti koho ot čeho; srov. C 3); u sloves přestávání (např. pustiti, přěstati, zdržěti sě ot čeho; srov. C 3); u sloves ukrývání (např. skrývati, utajiti koho/co ot koho; srov. C 3); u sloves s významem ochrany (např. chovati, chrániti, obrániti koho/co ot koho/čeho, zastúpiti koho ot koho; srov. C 3); též u sloves mluvení (např. mluviti, praviti ot čeho; srov. C 5); u sloves přijímání (např. dostati, obdržěti, přijieti co ot koho; srov. G 6); u sloves žádání (hledati, chtieti, prositi, žádati co ot koho; srov. G 6) a u příslušných jmenných odvozenin. Viz též GbHistMluvn 4,470n. a jednotlivá hesla příslušných významových okruhů v našem slovníku. – Tohoto tradičního řazení jednotlivých významových okruhů (A – H) bylo užito pro usnadnění orientace; vývojovému principu (sémantické návaznosti) by více odpovídalo toto pořadí: místa (A), času (B), východiska (časoprostorového F), původu (východiska logického G), přičinnostni (E), způsobu (G), míry (D), partitivnosti a příslušnosti (H)

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


ot, ote předl. (s gen.) od: tu stranu ot slunce vzchoda; zbiti jsú od Řekuov; klénoty od zlata a od střiebra; ot polu napolo: mnohé od polu živá s sebou nepřátelé odnesli; ot pomyšlenie nad pomyšlení; o: ot tebe o tobě; ot Babylonské věže o babylonské věži
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


ot, ote praep. = od, ode; — div ot diva = div nad divy, div divoucí
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2020, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2020, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2020, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 13 lety, 11 měsíci a 8 dny; verze dat: 1.1.15
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).