e. Šestá hláska obecné abecedy české, = cyr. є. Bývá krátké a dlouhé. Krátké e píše se literou e. Dlouhé é psáno v textech staropísmých dílem bez označení délky touž literou e, na př. czeſkeho m. -ého Hrad. 25b, — dílem s délkou označenou, a to spřežkami ee, ee, na př. zlee slovo AlxBM. 4, 4, zelee warzenee Pass. 625, — nebo literou ĕ, na př. o giněm PilD., — nebo é, na př. ſmylné milosti Štít. uč. 70b; — psaní é, doložené po prvé ve Štít. uč.přijato pak do pravopisu Husova a bratrského a drží se všeobecně.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
