o | StčS | MSS | ŠimekSlov |

o indecl. n.

o, staročeská samohláska (středně vysoká zadní labializovaná) a písmeno ji označující: sonat [ch] cum omnibus vocalibus in bohemico…: exemplum… de o in hac dictione chod HusOrth 36a; est utile, ut super qualibet vocali longa ponatur gracilis virgula…: á, é, í, ó, ú, ý HusOrth 41a alfa i (a) o, a i o bibl. alfa i omega, prvním a posledním písmenem řecké alfabety vyjádřený obraz Boha jako stvořitele a dokonavatele všeho (v. Novotný, Bibl. slov. 1,19): já jsem počátek i skonánie, alpha a o BiblOl Ap 22,13 (alfa i o ~Pad, ~Praž) α et ω; já jsem alfa i o, počátek i skonánie, die pán bóh BiblPad Ap 1,8 (~Praž, alpha et o ~Drážď, ~Ol) α et ω; alpha et o, a i o MamKapR 162a

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


o prep.

I. s akuzativem
A. určení prostoro

1. [u sloves pohybu n. děje spojeného s pohybem] okolo, kolem něčeho; vyjadřuje obvod n. blízké okolí něčeho jako dráhu děje: húžvi mu [muži žena] o hrdlo zadrže BawEzop 2447; neb sě vzhuoru vzvésti musí to, jenž sě rozšířiti o sebe nemóž OrlojK 409; že sědají [sluhové] se pánem o mísu a s ním chléb jedie a na něho sě pasú HusPostH 87a posaditi, sázěti o mísu koho s kým posadit, posazovat k jedné míse, tj. k jednomu stolu: ižádného stolu nemám [druhá manželka], by té umrlé ženy neposadil [manžel] o mísu se mnú ŠtítMuz 13b; siroba, ta mě již s studem, a s hanebným, o mísu sázie TkadlA 25b

2. [u sloves nezacíleného děje] z obou stran, u něčeho; vyjadřuje obě strany něčeho (zvl. podélného) jako místo děje: Čechy a Uhři proti sobě jidu, o řěku Moravu sě snidu DalC 91,8; ondeť šturmem k městu tekú [bojovníci], ondeť o bránu se sekú, ondeť přesnažně cetkují, k tomu piští i bubnují BawArn 1063 o prostřěd v. prostřěd

3. [u sloves nezacíleného děje] podél vnější strany něčeho, při něčem, za něčím; vyjadřuje jednu stranu něčeho podélného (zvl. hranice) jako místo děje: ta země galilejská jest o mezi s samaritánskú zemí CestMandA 184b sousedí; ║ a Maleloch urodil Samaa a bydlili sú o druhú stranu bratří svých v Jeruzalémě BiblCard 1 Par 8,32 (~Ol,~Lit, bydlili sú proti bratřím svým ~Pad, ~Praž) ex adverso fratrum suorum naproti svým bratřím, z druhé strany sídliště svých bratří; item právo zapovídá všem, aby žádný v městě ani za městem vo trh ryb nepřekupoval na prodej pod túž pokutú, ale rybáři sami ať k městu nesú ArchKutn 237 (1442) mimo trh

4. [u sloves děje spojeného s nárazem] o něco, o někoho; vyjadřuje překážku děje, jejímž zasažením dochází k destruktivnímu postižení jeho subjektu n. objektu: na rukú nositi tě budú [andělé], aby snad neobrazil o kámen nohy tvé ŽaltWittb 90,12 (~GlosMuz a ost.) ne forte offendas ad lapidem pedem tuum; pět Řěkóv do smrti rani [Mazeus], o jednoho kopie přěkla AlxV 1598; o dřvi se trúceje [David] BiblCard 1 Rg 21,13 (~Ol, ~Lit, ~Praž, ustrkováše sě na vratech brány ~Pad) impingebat in ostia portae; koráb sě o skálu rozraziv PasMuzA 287 (koráb sě o stěnu o skálu rozraziv ~KlemA); hlemýžd… O skálu zbi tvrdé kosti BawEzop 788; a udeři [chlapec] sebú o zemi BiblLit Mc 9,19 (~Praž, udeřiv sebú na zemi ~Pad, pad na zeḿu EvOl, prostřev sě na zemi ~Rajhr, letěv na zemi BiblDrážď, ~Ol, udeřen na zemi EvBeneš) elisus in terram; o podlahu i sien i on búchá hlavú PodkU 469; tuto huol o tě [německého opata] ztepu [sv. Prokop] Prokop 140a; ona… kopie on ztroskota TrojK 151b fregit… lanceam in eundem; mnozí z nich uražovachu se v tvář o dřievie a o ratolesti stromoAlexPovB 256b; ad lapidem ne forte pedem collidere possis o kámen GlosSed 62b (var.: per lapidem); než by toliko metel o svój život zbil HusKusO 57b; od třenie kýty o kýtu LékRhaz 169; vzav [pikart] s monstrancí tělo boží pána Krista, o zemi udeřil a potlačil BřezKron 479 in terram proiecit (volný překlad); ║ o ten práh aby voda zástavu jměla ArchČ 18,365 (1492) tím prahem aby byla zahrazena

B. určení časo

[při datování] na něco, na někoho; vyjadřuje časový úsek, v kterém se něco děje; [o svátku někomu zasvěceném] o někom: dávají ourok z zahrad na vánocě a vo svatý Duch UrbEml 52 (1367); dán [list] na hradě Pražském o Veliký čtvrtek léta buožího tisícého čtyřstého osmdesátého sedmého ArchČ 18,3 (1487). – Srov. II B 1

C. určení způsobo

1. v něčem, jako něčím; vyjadřuje způsob provádění činnosti: ti, kteříž chtie bojovati na moři, dřieve u břěha na tichém sě moři připravie a s svú braní hotově sě mají a tu sebe o klam sami najdřiev pokusie, aby pak u pravém boji strachu neměli OtcB 141b (~D, o špíli ~A, v kunštu ~C, s kumštu ~E) in simulacro pugnae ve hře, naoko o pravdu v. pravda ap.

2. něčím; vyjadřuje prostředek děje (prostřednictvím čeho se děj uskutečňuje); [o finančních prostředcích] za něco: oni [Táborští] mi [Oldřichovi z Rožmberka] žádných peněz nepodali, o kteréž by je [vězně] chtěli vyručiti ListářRožmb 2,292 (1443); pohrůžky činil o vraždu [Matyáš hrozící zabitím Martinovi] NaučBrn 79 (1494)

3. pokud jde o něco, co do něčeho; vyjadřuje zřetel děje n. stavu (tj. nač se omezují, čeho se týkají); o tov té věci: přěbyv s ním [Václav s Radislavem] tu v Žitomíři, o vše dobré s ním sě smíři DalC 28,44; nemyl sě ižádný o to, pekloť jest vždy pod zemí bez omyla ComestC 327a; a on [Antenor], vida o to [co jest s Polyxenou] nesnáz TrojK 158b (vida tu nesnáz ~A a ost.); na tom také právu svobodném o každú věc, buď o dědinu, o dluh, o škodu, nepřiezen, mord, násilé, podávenie, únos neb oč koli každý člověk jmá dosti jmieti DubA 1b; žeť bychom skrze TMt o to najradše konec měli ArchČ 2,525 (1413); o ostatek má list dlužný od ciesaře ArchČ 2,411 (asi 1446); člověk jest moudr o svú duši RokPostA 66b; nemohu [žalobce] toho na něm [žalovaném] vuod několika let míti, by mi o to konec učinil Půh 4,131 (1464); o to, což mi se stalo ArchČ 8,31 (1471); do těch klášteruov, kterýmž jest náramně těžko o víno ArchČ 16,16 (1493); ║ já sem sě o to ohrozil, žádajě od tebe požehnánie OtcB 93a hoc praesumpsi osmělil jsem se k tomu, abych žádal (a) o co navazovací formule (a) pokud jde o něco, (a) co se tyká něčeho: a o ty dřěvnie věci, kterýchžto jsú Petr a Jan Oldřichovi i Přibíkovi ještě nevrátili,… ty mají… vráceny býti ArchČ 9,242 (1388); o věno panie, že to má pán starý řečený z Dubé držeti do svého života beze všie překážky ArchČ 2,48 (1391); a o slyšenie dánie, to na nás neslušie, nežli na papeže ListářRožmb 1,78 (1425); [Bohuslav z Býšova krumlovskému purkrabímu:] a o to, ktyby kázal ty a pan Had, přijel bych sám ku páně Mti ArchČ 8,67 (1471) ♦ jest, jde, běží o co jde o něco: neb jim [Arnoštovi a jeho druhům] již o kuoži jdieše BawArn 3819; čiň podlé starého čísla…, buď o kterú koli vinu RadaOtcP 484; pakli všem kněžím jde o život HusPostH 81a; pro anima res, id est pro vita illis… o hrdla jim běží VýklKruml 212a (1 Mach 12,51: že jest nesnadná věc BiblOl, že jest nesnadná věc a že jim o životy běží ~Lit, že jim jest o duši ta věc ~Pad, že chtie se brániti do těch hrdel ~Praž); nynějšie upokojenie té země jako na niti visí, a toliko o počátek jest ArchČ 3,29 (1445); a pak o duše jest nejviece AktaBratr 1,144a; běh… běží o drahé krve Kristovy přijímanie SebrKron 9b; avšak by mu [Brůnovi] o hrdlo nešlo ArchČ 8,23 (1471)

4. [v nadpisech] o něčem: O krádež dobytka, odhnánie a jinde prodal NaučBrn 8; O dluh vína kúpenie NaučBrn 44; O vraždu a o svědky, jenž jest jich šest NaučBrn 77. Jen v NaučBrn

D. určení míry

1. [o množství n. počtu] o něco; vyjadřuje rozdíl mezi danou mírou a mírou, o níž byla dříve řeč: nec tantum hoc gaudete, viri, quod spiritus ater subiaceat vobis, quantum (O mnoho viece gl.) quod nomina vestra scribat in eterno celestis littera libro GlosSed 141a (parafráze) mnohem více; o krejcar [při placení] málo jest NaučBrn 18

2. [s udáním počtu] okolo něčeho, na něco, asi něco (akuz.); vyjadřuje přibližný počet osob n. věcí, jichž se děj týká: dáleť tak slyším [Mikuláš z Lobkovic], žeť jsú o tři sta kop gr. tam [v Míšni] holdunku vzali ListářRožmb 4,297 (1450); cožť sem jich [alchymistů] viděl o tři sta a 40 a 6, žádný se nemohl srovnati s tím nebožčíkem Vlachem AlchAnt 57b

E. určení příčinnostní

1. pro něco, pro někoho, kvůli něčemu, kvůli někomu; vyjadřuje důvod děje: podášli ho [„fík“] Vlachu, chceť sě o to zabiti DalC 47,50 darumb; když sě pohnaný proti komorníku o to zdvihne, že ho nepohonil RožmbA 34 (když se… v tom zprotiví, že jeho nepohonil ~D); anoo volenie biskupa kacieři s křěsťany vadie PasMuzA 221 de eligendo episcopo; chcešli jíti do Jeruzaléma, abych tě tam o to súdil ComestC 405a de his; ten pán [Vítkovic] na ty hody lestně a neprávě jeho [Václava] pozval, aby… král uherský a vévoda vratislavský o jeho smrt tu sě schukli PulkB 184 in suum interitum; jest sváda mezi nimi [bohyněmi], o kterúžto na tě samého [Parida] přicházejí TrojK 97a de quo; že o takovú a nepodobnú věc smieš se k našim krajinám přiblížiti TrojK 94b ob talem rem; co jest to, o něž sě hněvá TkadlA 2a; vše, o čež jsú posláni byli CestMil 7b propter quae; najprvé, abychom poslali do Konstancí k tomu zboru o M. Jana Hus a o nevinné a křivé narčenie královstvie Českého ArchČ 3,193 (1415); slyším, že by Panocha… již byl o jestřáby u vás ArchČ 14,9 (1441); a tak by válku počal [sv. Pavel] o vieru Kristovu ChelčSíť 139a; neb o to jeli [naši předkové] do Basilee, což vedli a učili KorMan 16b; pakli by nestál [obžalovaný šlechtic], aby obeslán byl též jako o moc ZřízVlad t2b sicut pro vi violenta; O tyto kusy nemá žádný stratiti svého života a svého zdraví Žilin 124a um dyze dink; kdež člověka popadnú… neb o krádež, neb pro lúpež Žilin 134b; i zahorlil se hajtman nynie o tyto pacholky velmi ArchČ 8,14 (1470); a tu jemu vinu dávám o tři člověky [nevrácené] Půh 6,62 (1480) za nevrácení tří lidí. Srov. II D

2. pod něčím, s něčím; vyjadřuje podmínku děje: to slibuji [Oldřich z Rožmberka] sdržeti věrně… o takovú výmluvu, aby mi výpověď konečnú učinil ve dvú neděléch po dání listu tohoto ListářRožmb 2,148 (1442) pod tou podmínkou, že

Srov. ob

Předložkový pád o s akuz. se ve spojení s výrazy jistých významových okruhů stává předmětem; má tuto funkci zvláště u sloves nezacíleného děje, polohy n. umístění s významem přeneseným (např. klásti, lest uklásti, nevěru učiniti o koho ‚chystat, přichystat nástrahy někomu, zradit někoho‘; státi oč ‚usilovat o něco‘; bíti sě, bojovati, sěkati sě o koho/co; srov. A 1 a A 2), u sloves starosti, péče (např. mysliti o koho/co ‚myslit na někoho/něco‘, pečovati, tbáti o koho/co; srov. C 3), úsilí, snahy (např. píleti, pracovati, zasadití sě o co; srov. C 3), žádosti, prosby (např. prositi, psáti, žádati o co; srov. C 3), porady, jednání (např. poraditi sě, potaz jmieti, potázati sě, raditi sě, radu vzieti, rokovati o co ‚poradit se, radit se o něčem‘; srov. C 3), ošizení (např. podtrhnúti, zavésti, zklamati o co; srov. C 3), promluvy, výpovědi (např. mluviti, pomluviti, rozmluviti, vypověděti o koho/co ‚mluvit, promluvit, vypovědět o někom/něčem‘; srov. C 3) a u příslušných jmenných odvozenin. K vazbám předmětovým plynule přecházejí také slovesa a odvozeniny typu E 1 (např. hněvati sě na koho oč ‚hněvat se na někoho pro něco‘, nařiekati koho oč obviňovat někoho z něčeho‘). Viz též GbHistMluvn 4,464n. a jednotlivá heslová slova příslušných významových okruhů v našem slovníku. – Ad A 1: v dokladu z HusPost je možný i výklad ‚sedají, sedí u jedné mísy‘. Specifikací širšího významu ‚u něčeho‘ (srov. strus. okolo s akuz. místním) jsou významy 2 a 3. – Ad A 3: K interpretaci dokladu z ArchKutn srov. J. Kejř, Právní život v husitské Kutné Hoře, 141. - Ad B: k časovému významu předložky o s akuz. v dnešním nářečí středočeském srov. J. Beneš, NŘ 23,163n.

II. s lokálem
A. určení prostoro

1. [u sloves nezacíleného děje] okolo někoho, okolo něčeho, kolem něčeho; vyjadřuje blízké okolí někoho n. něčeho jako místo děje; [o osadě, řece ap.] v okolí něčeho: O vozě pak bez oděnie jeho [královo] bližné přirozenie, dvě stě junoš výbornějších… biechu mu přisluhujúce AlxH 94 (podlé voza jenž biechu ~V); ľud sě o jho [Janově] rově svinu LegApŠ 37; an…jěde [Kristus] na sprostném oslíku, ani s radosťú velikú druh přěd druhem volajúce na všě strany, o ňem dúce LegUmučKl 56; kněz Oldřich o Postoloprtech lovieše DalC 41,1 (u Postoloprt ~L, okolo Postoloprt ~Z) bi Postolopirtensi dem clostir; mnoho dobrých v řěku upade, o jiných zažhu město Bavoři DalC 89,47; zdáť mi sě, ežť ondeno stojie [paní], ežť sě o nich ľudé brojie MastMuz 226; O němž [Kristovi] stviechu zářmi stěny, šed sta jako prostřed sieni LegKat 1051; a v ty časy svatý Jan Křtitel boží v těch vlastech o Jordáně lidi krstieše KristA 32b; nesnáze jej [„dřěvce“] vytrhneš, kdyžť sě o něm země sleže ŠtítMuz 62a; jižť sem sám jako kuol od plotu ostal, o němž sě všechno přípletičie osulo TkadlA 5a; neb sehnavše je [Prachatické] do tří jisteb i do kaply, i zapálili o nich LetKřižA 66 ed.; což na tobě [králi] a o tobě škodného, vždy nemlčí a směle povědí TovHád 131b; ║ tu skřešíce [Arnošt a jeho druhové] oheň potom, pečechu ty ryby o tom BawArn 3999 na něm; hřiechóv kořenie o všem srdci vyřězati AlbRájA 47a (z srdce ~B) po celém srdci, z celého srdce; všecko město Tyrské vstřéci jeho [Apollonia], dievky o sobě, panny o soApolT 326b (dievky oblášť a mužie oblášť var.) odděleně, zvlášť; nalezneš dva muže u hrobu Ráchel v končinách Benjaminových o poledni BiblPraž 1 Rg 10,2 (v poledne ~Card, u poledne ~Ol, u polednie ~Lit, na poledni ~Pad) in meridie na jihu sám o sosám, samotný, (jsoucí) nikoli pospolu s jinými: nebo každá věc sama o sobě byla jest dobra, ale v obecnosti všěcky věci biechu velmi dobré ComestC 6a singula per se; a to páté [neklid mysli]… také někdy samo o sobě bývá ŠtítVyš 56b sine aliis (volný překlad); ktož ji [bukvici] hryze samu o sobě…, hned krev stane LékFrantA 117a; singularis samotný vel zvláště vel sám o soVýklKruml 240a (Mc 4,10); leží [tvrz] sama o soCestJar 16; ║ [Alexander k vojákům:] hi jeden z vás nevěř tomu, bych tuto věc [ustanovení dohlížitelů] sám o sobě zamyslil AlxB 319 sám od sebe, z vlastního popudu; znamenaj toho, že člověk ten od přirozenie jest sě hlúp narodil i jest sám o sobě hlúp a bez smysla sě jest narodil TkadlA 20b sám sebou o blízcě, o blizu v. blízko, bliz; o prostřědcě v. prostřědek; o svém, o svéj v. svój; pod. i jiné

2. [u výrazů uzavření přístupu] za někým; vyjadřuje, kolem koho se nějaký prostor uzavírá: vzvěděv [Břetislav], že již jest [císař] v lesě,… káza Chodóm o Němcích i o sobě les zarúbiti DalC 44,44 umb die Devtschen (var.: hinder im); tehda ta žena šedši, i zavřela dveře o soBiblCard 4 Rg 4,5 (~Ol, ~Lit, ~Pad, okolo sebe EvOl, po soBiblPraž) super se; a ty děvicě… vešly na svatbu a inhed vrata o nich zavřěna KristA 85a; lože své jako hrad okopal [Dionysios] přékopem, a když šel spat, tehdy vnitř most o sobě zdvihl GuallCtnostK 219; zlomím [Hospodin] dveřě, ješto sú zavřeli [kněží] o mé vóli ŠtítBrigP 56a super voluntatem meam (v obraze); když… byli o něm [Samsonovi] město zavřeli, chtiec jeho jieti CestMandA 165a; potom po malé chvíli pan Boček, chtě město Nymburk ztéci, i byl tu zabit s svým písařem mezi branami, neb o něm šraňky zavřeli LetKřižA 89 ed.; ║ tak snem [Kristus] prsten z svéj pravici, i vloži jiej [Kateřině] prostřed ruky, O němž ona z ctnéj ponuky zaklopi svú ruku hladse LegKat 1078 který ona… sevřela v ruce

B. určení časo

1. [se specifikací daného časového úseku] o něčem, během něčeho; vyjadřuje časoúsek, v němž se něco děje; [o času] v něčem; [o dni] na něco: O tom času velmi trudném, točúšto o tom dni súdném LegPil 1a 1,2; v ty časy tázáchu se naň židé o tom hodu EvPraž 11b (J 7,11; na tom svátku ~Víd, v den hodní ~Zimn, ~Ol, ~Beneš, ve dni slavném BiblDrážď, ~Ol, v den sváteční ~Lit, ~Pad, na den sváteční ~Praž) in die festo; jenž by nepřijal nynie stokrát tolikéž v tomto času,… a o budúciem věku život věčný BiblDrážď Mc 10,30 (v budúciem věku ~Ol a ost.) in saeculo futuro; o velicě noci na den slavný BiblDrážď J 2,23 (~Ol, ~Lit, ~Pad, na veliku noc EvVíd, ~Zimn, ~Ol, ~Beneš, BiblPraž) in pascha; Fridrik o svatém Václavě vrátil sě PulkB 132 circa festum beati Venceslai na sv. Václava; O naplnění nevoda nebo slova božieho a čísla dřieveřečených přiblíží sě den súdný, jakž dává znamenati evanjelista MatHom 232; o novém měsieci LyraMat 113a in novilunio; o suchých dnech ArchČ 21,276 (1409 ?); v městě Montpesolaně o vánociech byl sem LékRhaz 13; nynie a vo časiech budúcích ArchČ 28,43 (1429); i co hledáte o těchto nocních časích? HynRozpr 169a zů diser stunde in der nachtt; o suchých dnech najprv příštích ArchČ 3,312 (1454); stalo se jest o některém času Půh 4,178 (1466); aby měšťané… brali clo a bráti mohli při každém jarmarku, totižto týden před jarmarkem, týden vo jarmarce a týden po jarmarku ArchČ 18,201 (1500). – Srov. I B

2. [o čase chápaném bodově] o něčem, v době něčeho; [u sloves trvacích] kolem, okolo něčeho: O pól noci vstanu ku zpoviedaní toŽaltPod 118,62 (BiblLit, ~Pad, ~Praž, u pól noci ŽaltWittb, ~Klem, v pólnoci ~Kap) media nocte; Eufemian… potom sám o poledni u bázni božiej s chudými duchovními pokrm přijímal PasMuzA 323 (u poledni ~Klem) hora nona; toho měsiece června krúpy veliké spadly jsú o poledni PulkB 167 post meridiem; a když již bylo o puolnoci, lekl sě člověk BiblOl Ru 3,8 (~Pad, ~Praž, s puol noci ~Card, u puol noci ~Lit) nocte iam media; zajde slunce o poledni BiblLit Am 8,9 (~Pad, ~Praž, u poledne ~Ol) in meridie; jeden den o poledni, když král… rozmlúváše TrojK 83b circa eius diei medium; o nešporní hodině TrojK 119a (k nešporné chvíli ~A a ost.); daj [lék] o jitrní hodině LékSalM 278 in matutinis; neb král spal o poledni CestJar 15; a dnes se o nešpořiech zase vrátila [paní Dorota] ArchČ 8,14 (1470)

C. určení způsobo

1. [u sloves sdílení] něčím, ve formě něčeho; vyjadřuje způsob jazykového vyjádření: hospodine, nejsem dóstojen, aby šel pod mú střechu; ale o jednem slově pověz, budeť zdrávo dietě mé EvRajhr 108a (Mt 8,8: ~Seit, rci slovem ~Zimn a ost.) dic verbo; to jsem o (m. u ?) přísloviech mluvil [Kristus] sem vám. Příde hodina, kdyžto již ne u přísloviech budu mluviti vám EvBeneš 111b (J 16,25: u příkladiech ~Seit, ~Víd, BiblDrážď, ~Ol, u přísloEvKlem, u přísloviech ~Zimn, v příslo~Rajhr, ~Ol, BiblPraž, v příslovích ~Lit, ~Pad, v pohádkách EvPraž) in proverbiis obrazně; ║ pomíjíme divné činy a skutky Mojžíše, kteréž jest vedl o figuře a u figuře ArchČ 20,560 (1469) jako podobenství o svém umě v. um

2. [u výrazů žití, živení ap.] něčím; vyjadřuje prostředek děje (prostřednictvím čeho se děj uskutečňuje); [o životních potřebách] z něčeho: ne o jednom chlebě živ jest člověk, ale ve všem slově, jenž vychodí z úst božích EvOl 222a (Mt 4,4: o samém chlebě ~Praž, jedniem chlebem ~Rajhr, ~Klem, samým chlebem ~Zimn, BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Praž, v jednom chlebě EvSeit, v samém chlebě ~Beneš, BiblPad) in solo pane; již musíš o tom živ býti, nebudeť viec lze dobyti FlašRadaA 1437; a tu [dobrou vůli] nám od drahně časóv v naši velikú núzi a potřebu pilnú… okazoval jest, chovaje nás u sebe o své ztravě ArchČ 28,44 (1439); aby opatřen byl [král], o čemž by jeho dvuor řádně a dostatečně mohl zpravován a držán býti ArchČ 5,267 (1445); leč by smlúvy mezi sebú zvláštnie jměli [bratři] a o svém každý chlebil a sídlo jměl zvláščnie a na svój statek ukázaný sám se dlužil TovačB 41b; ║ a tak Písmem Kristus udusil jest pokušenie o lakoHusPostH 43b pokušení lakotou; dalť mu [mnich ševci] o čem býti PísBydž 45 dal mu co proto; přišliť jsú před nás a řkúce, že nemají o čem býti, nebude li od TMti pomoci brzké ListářRožmb 1,47 (1422; elipsa) z čeho být živi

3. [o ději n. stavu] při něčem, v něčem; vyjadřuje okolnost děje: mnohý bydliti neumie (nemnye rkp) Vo pokoji FlašRadaA 810 (Wo pokoji ~B); a též učiň o vyvinutí ruky i lokte i všech prstóv LékRhaz 127 v případě vymknutí; aby… v něm [králi] samém plnú naději měla [dcera sionská] o všech svých potřebnostech a v každých svých příhodách ChelčPost 104a; taková dalekost, o milování nesvyklá, okem nevídaná a srdcem neuptalá ChelčPost 219a jest o čem [o shromáždění] je něco, koná se: tehdy, když bylo o tom sněmu, mnohé byly řeči od pana Ptáčka opakované LetKřižA 170 ed.; když bohdá o tomto sněmu o Božím těle bude ListářRožmb 2,59 (1440); když o jarmarce bylo ArchKutn 242 (1468)

4. pokud jde o někoho n. o něco, co do něčeho; vyjadřuje zřetel děje n. stavu (tj. nač se omezují, čeho se týkají); [u sloves dění] s někým, s něčím: však o tobě [Dariovi] zle sě klidí AlxV 1089; hi by Judáš mocen dvoru, vlada všú jeho komorú, majě střiepňu o všem statcě LegJidM 57; ale on Ježíš nevěřieše jim [Jeruzalémským] o sobě, neb jest jě všecky znal EvPraž 9b (J 2,24: nevěřieše sě samoho jim ~Zimn, ~Beneš, nevěřieše jim sám sebe BiblDrážď, ~Ol, nedověříše sebe samého jim EvOl, BiblLit, ~Pad, nesvěřil se samého jim ~Praž) non credebat semetipsum eis; věci, kteréž sú se dály o něm mezi židy VeronK 117 (při něm ~M) de ipso; zajisté vy ste spravedlivi o tomto skutku AsenF 264a; ješto sě biechu rozdvojili kardináloo volení papeže PulkB 131 super electione; dřěvní div o chlebě byl sě stal MatHom 262; a jakož jest tehdy přišel duch svatý v ně [apoštoly], takež cérkev svatá má věřiti, že týž den příščí jest o všech těch, ješto sú sě připravili a přihotovali ku přijetí jeho WaldhPost 86a; protiv duchovním hřiechóm, jako jsú hněv, pýcha, chlúba světská a závist a tak o jiných ŠtítVyš 25b etc.; že týž Jeronym jest podezřený o artykuléch Viglefových 45 AktaKost 61b de articulis; o božie krvi přijímaní v obecném lidu křěsťanském… mezi mnohými kusy tento jest prvý JakKost 161a; rač na mě pomnieti o jestřábiech List VýbAkad 2/2,221 (1442); a tak o mnohých kusiech viery mají se [doktorové] odporně ChelčBoj 422b v mnohých otázkách; a protož nenikdaž o sobě nejedni mají utrhánie KorMan 26a; to již o vieře i o křtu. Téžť jest o těle božiem a krvi v svátosti oltářní KorMan 144b; doufaje o všěch o vás BiblPraž 2 C 2,3 (ufaje do všech do vás ~Ol a ost.) confidens in omnibus vobis; jakožkolivěk se jest stalo o té Čermné, kterúž Mikeš drží do Hostinného ArchČ 15,355 (1482) ♦ jest o kom/ o čem nějak (adv.) je s někým/něčím nějak: jakž jest o ňem [Kristovi], ač co vědie, viem to jistě, žeť povědie HradMagd 37a; čbáne, brzo viz o sobě, jižť jest velmi zle o toHradLiš 131b; jest liť tak o tom Palladium TrojK 155b de Palladio; Tebajští…žádáchu odpovědi od boha slunečného, aby jim pověděl, kterak o nich potom bude AlexPovB 248b; zbéře li se vojsko český, o nás hned dobře nebude PísHusit 160; daj mi věděti…, kterakť jest o panu otci mém ArchČ 4,16 (1448); a tak bude o všech smyslech tělesných, že budú naplněni rozkoší ChelčPost 184b; jako král uherský jest náměstek sv. Štěpána…: tak jest o papeži KorMan 63a; jiné jest o sirotku, kterýž by, let nemaje, neotpieral VšehK 231b mšě o kom relig. mše sloužená ke cti někoho: k tornu ti povolují, kteřížto mši o andělech u pondělí obykli sú slúžiti ComestC 2a de angelis; v kterémžto sebrání podlé obyčeje byla jest zpievána mše o Panie našie AktaKost 19b de nostra Domina ♦ o všem v. ovšem ap.

5. [v nadpisech kapitol n. spisů] často u nom. jmenovacího o něčem: o prvém dievčiem pleně DalC 10 (nadpis); O svatém Macharí, ješto nerad vína pil OtcE 107b (Macharius ~B); O psu a O masu kapitola pátá BawEzop 21b; slovo, ježto jest viděl Izaiáš…, o Judě a o Jeruzalému Pror Is 2,1 (BiblLit, nad Judú a nad Jeruzalémem ~Pad, ~Praž) verbum… super Iuda et Ierusalem; o u bozě radování AlbRájA 38a de congratulatione; tyto knihy sloo sedmi vstupních ŠtítBojVyš 1a; o menšie Armení kapitula jedenástá CestMil 3b de…Armenia; O třetiem bludu HusBludK 147; druhé knihy o všech ranách LékSalM 195; tuto se počíná kapitula o božiem těle PasKal C19a; O žaloo dluhy Žilin 105b von der clage

6. [s udáním počtu] u substantiva o něčem, s něčím; jako vlastnost dané substance vyjadřuje počet jejích součástí: v žaltářu o desěti strun pějte jemu ŽaltWittb 32,2 (o desěti strunách BiblOl, ~Lit, ~Pad, ~Praž, desěti strún ŽaltKlem, ~Pod, ~Kap) decem chordarum; o jednom rozě kozlu AlxB 253; na žaltáři o deseti strunách BiblLit Ps 91,4 (~Pad, ~Praž, v desětistruném žaltářu ŽaltKlem, v desěti strún žaltáři ~Pod, v desětstrunném žaltáři ~Kap, v desěti strunách žaltářě BiblOl) in decachordo psalterio; a okolo něho [Olibria] rozličných lidí mnoho vidieše [Bruncvík], jedny o jednom oce a druhé o jedné noze, a mnoo rozích nad očima rohaté, mnoo dvú hlavú, mnohé se psíma hlavama BruncBaw 7a; že si [Tkadlečku] člověk o malém smyslu TkadlA 2a; neštěstie jest o jedné noze…, [štěstí] o dvú nohú běží TkadlA 37a; provázek ten má býti o třech pramenech, aby se neodtrhl HusProv A3b; atrium tribus ordinibus sien třmi řády vel o třech řádiech VýklKruml 58a (3 Rg 6,36: i udělal [Šalamoun] duom vnitřní třmi řády kamenie BiblCard, ~Ol, ~Lit, ~Pad, ze tří řáduov kamenie ~Praž); aby byl široo dvú oknú ArchPelhř 28a (1458); cusini quatuor cum uno superductili, alias všecky o jedné cíše SSL (LibTestGur 177b; 1487); palík sukna… o dvú pečetí NaučBrn 144 (1499); ║ zdali móž o jednom čeledínu hospoda býti? ŠtítSvátA 104b mít jednoho čeledína

D. určení příčinnostní

pro někoho, pro něco, kvůli něčemu; vyjadřuje důvod děje; [u výrazů žalu] nad někým, nad něčím; [o vině] za něco: [Alexander k vojákům:] <že sě> o tomto hněváte, <málo řečí> múdrých znáte AlxH 415; slyševše to deset jiných učedlníkóv, vášnivi biechu o těch dvú bratrú EvPraž 6b (Mt 20,24: smútili jsú sě otet dvú bratrú ~Beneš, nevděčni biechu pro dva bratry ~Zimn, BiblDrážď, rozhněvali jsú sě na dva bratry EvOl 315b, BiblLit, ~Praž, rozhněvali sú sě proti dvěma bratroma ~Pad, jmějiechu nelibost proti dvěma bratroma ~Ol, smútichu sě protiv dvěma bratroma EvOl 227b) indignati sunt de duobus fratribus; co voláš o svém potřění BiblDrážď Jr 30,15 (Pror, BiblOl, ~Lit, ~Praž, nad potřením ~Pad) super contritione; O příkrovu co sobě stýskáš? DesHrad 725 (příkrovem ~K); radujíce se a spolu těšíce se jemu [Tobiášovi] o všech dobrých TobU 147b; nic nevěda [Tristram], že mu sě o tom má státi sváda, napi sě jeho [vína] mnoho TristS 180a; a nechtěla sě utěšiti [Ráchel] o nich [synech] Pror Jr 31,15 (~Ol, ~Lit, nad nimi ~Pad, ~Praž) super eis; synu člověčí, pěj nařiekanie o mnozství o ejiptském BiblOl Ez 32,18 (na množstvě ejiptském ~Drážď, nad mnozstvím ejiptským ~Lit, ~Pad, ~Praž) super multitudinem; kterak by se pomstili [Řekové] nad Trojánskými o únosu Eleny TrojK 103b; pláč i nařiekanie a kvielenie… o smrti PalamidoTrojK 143a de morte… planctus; O prvém synu svém žalost mieti bude [žena] LékFrantA 145b; všakť sú vašim lidem nic nepoškodili, ješto by hodni byli popravy, o kteréžto vás pomlúvají ListářRožmb 2,206 (1442); želeje mne o tom [o škodě] ListářRožmb 2,286 (1443); byť žádného užitku neměli lidé o bytném přebývaní Krista v svátosti oltářní KorMan 149a; již jako všecko město o ztracení svém strachovalo se BřezKron 388 de perditione; aby nám [Matyášovi]… na potomní časy mohl a měl [obdarovaný Jan Kropáč] o čem tím povolněji činiti a slúžiti DeskyMorBrn 24 (1481). Srov. I E 1

Předložkový pád o s lok. se ve spojení s výrazy jistých významových okruhů stává předmětem: zvl. u sloves nezacíleného děje, umístění n. polohy s významem přeneseným (např. klásti, uklásti, sklásti lestl uklásti zálohy o kom ‚chystat, přichystat úklady někomu‘; srov. A 1), u sloves lichocení (např. lahoditi, ísati sě o kom ‚lichotit někomu‘; srov. A 1), zájmu, péče (např. jmieti prácu, pečliv býti, pracovati, šetřiti, tbáti o kom/čem ‚starat se, pečovat o někoho/něco‘; srov. C 4), u sloves úsilí, snahy (např. hledati o čem ‚usilovat o něco‘; srov. C 4), vědění, myšlení, pamatování (např. jmieti jistotu, věděti o kom/čem, rozuměti o čem ‚rozumět něčemu‘; věřiti o kom/čem ‚věřit v někoho, něco‘; pochybovati o kom/čem; pamatovati, rozpomanúti sě o kom/čem ‚pamatovat, rozpomenout se na někoho/něco‘; srov. C 4), u sloves vypovídání a dotazování (např. mluviti, praviti, propověděti, prorokovati, vypravovati, zmieniti sě o kom/čem; srov. C 4) a u příslušných jmenných odvozenin. Viz též GbHistMluvn 4,465n. a jednotlivá hesla z příslušných významových okruhů v našem slovníku.

Ojed. je prep. o doložena též s gen., a to jako výraz východiska (o stanu BiblOl Lv 1,1‚ze stanu‘, o tváři zemské BelA 167b ‚z tváře zemské‘), původu (o přirozenie Čtver 8b od přírody, od přirozenosti‘, o tvé zlosti pošla jest Briz 302‚z tvé špatnosti‘) a původce (o hromu a búřě MamKapR 60a); je to patrně záměna s prep. ot (zvl. před dentálou)

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


o předl. (s akuz.) okolo, kolem něčeho: posaditi, sázěti o mísu koho s kým posadit, posazovat k jedné míse (k jednomu stolu); z obou stran, u něčeho; o prostřěd uprostřed; při něčem, za něčím; o něco, o někoho: koráb sě o skálu rozraziv; (časové určení) o Veliký čtvrtek; pro něco, pro někoho, kvůli; (s lok.) okolo, kolem: o vookolo vozu; (s udáním počtu) o něčem; s něčím: žaltář o desěti strun okolo, asi; za někým: zavřela dveře o sobě; (časové určení) o něčem, během něčeho, okolo něčeho; pro někoho, pro něco, kvůli: že sě o tomto hněváte; chodit o čem usilovat o něco
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


o praep. s ak. = okolo (sědati o mísu = sedati okolo mísy); oč = za kterým účelem (ten v poselství jezdil o tu bulu za účelem té buly, stran té buly); — o Postoloprtech = v okolí Postoloprt
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety, 2 měsíci a 21 dny; verze dat: 1.1.22
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).