|
|
|
blízko adv. a prep., komp. blíže, blíž k blízký I. adv.1. zvl. se slovesy stavovými (kde) ot koho, čeho, u koho, čeho, vedlé koho ap. blízko, v blízkosti někoho, něčeho, nedaleko, v nevelké vzdálenosti od někoho, něčeho 2. se slovesy přibližování kam blízko, do (větší) blízkosti někoho, něčeho 3. býti blízko blížit se, (o člověku) čeho (žádoucího), k čemu, aby… moci dosáhnout něčeho, mít na dosah něco, (nevyhraněného n. nežádoucího), ot čeho, k čemu nemít daleko k něčemu n. do něčeho, směřovat k něčemu (budoucímu), chystat se na něco 4. (o časově omezené události, o období, např. o létě) blízko jest ap. blíží se, je blízko, brzy nastane 5. (o časové souslednosti) ot čeho ap.brzy, nedlouho po něčem 6. s určitým časovým údajem v instr. za jak dlouho udává, za jak dlouho událost nastane; s komp. dříve, dříve o 7. blízko k(e) s určitým číselným údajem asi, přibližně, téměř, skoro 8. téměř, skoro 9. bezprostřědně, těsně II. prep.1. s gen. blízko, poblíž, u někoho, něčeho, v nevelké vzdálenosti od někoho, něčeho 2. s gen. se slovesy cíleného pohybu blízko něčeho, (směrem) k něčemu, do blízkosti něčeho 3. s gen. s určitým číselným údajem asi, přibližně, okolo; vyjadřuje přibližný počet Nelze vždy odlišit komp. adv. blízko (blíž/e/) od komp. adv. bliz (bliž) Sr. bliz adv., blízcě, nedaleko, blízko n. Autor: Miloslava Vajdlová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 25. 4. 2024). 
blízko, -a n. k blízký 1. blízké, nedaleko položené místo 2. blízkost, nevelká vzdálenost 3. „z blízka“, „zblízka“ bezprostředně, nezprostředkovaně Sr. blížě, nízko n., daleko n. , vysoko n., StčS oblízcě a přísl. spřežky po r. 1500 nablízce, nablízko, nablízku, přiblízce, vblízce, zblízka Autor: Miloslava Vajdlová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 25. 4. 2024).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
blízký, adj., nahe; stsl. blizъkъ; kompt. jmenný bliží, slož. bližší. Blízek je hřiechu člověk ŠtítV. 96. Dušě jest ſlyczna k božím daróm Alb. 24a, jest blyzka AlbB. na místě stejném. Jenž biechu jeho (Dariovi) blyſſye přirozenie AlxV. 1253, nejbližší příbuzní. Sukně košile blyzſſy nebývá, nemúdrý pro daleké blyzzyeho zbývá DalC. 36, t. j. bližši a bližšieho. Jelikž kto přišel jest k té milosti, s tolik jest blyzy boha Štít. uč. 99b t. j. bliží; (vy, mé dítky) ste sobě spolu nayblyzſſe t. 25b t. j. najbližše; každému blizzij jest den, v ňemž má duše z tohoto těla vyjíti, nežli j’ kdy byl Štít. ř. 66b; již jest blyzzſſe spasenie naše, nežli jsme sě kdy nadieli t. 66a t. j. bližše; vždy j’ jim to blizzſſez blyzzſſez t. 109b; hyne nám čas života, tak ež blyzzſſe jsme smrti t. 83b; bude-li (něco) bliżſſe ohně, světlejše bude i horčejše ŠtítMus. 131b t. j. bližše. bliżſy proximus Prešp. 1675. blyzſſy czeſtu per viam compendii MamA. 33a. — Těch, jimž z bliźſſe vonie ta nebeská útěcha ŠtítMus. 131a t. j. z-bližše, z-bližšě, kompt. ku posit. z-blízka. — Neb mi jest blizziegi král propior Ol. 2. Reg. 19, 42, blizegi Lit. tamt., t. j. blížějí, novotv. m. bliží. — Adverb. blízko, kompt. blíže: blízko buď hospodine prope ŽKlem. 118, 151; když by blyzko od Egypta cum prope esset ut ingrederetur Aeg. Mus. Gen. 12, 11; z-nez-blizka intuebor illum, sed non prope Lit. Num. 24, 17; — že tu tak oblízce jste ŽerKat. 286; že vyptati se dáte, poněvadž tam oblízce jste, na toho Michala barvíře t. 309; t. j. o-blízce = na blízku, v blízkosti, srov. bliz, o-blizu; — že sě j’mu (měsíci) světlost umní, když přistúpí k slunci blyzye AlxV. 1248, když (měsíc) příde k slu(ncu) blise AlxH. 12, 10; přistúpě mu blyzye k hlavě AlxV. 1589; sěmo blyze přistúpite Mast. 270, přistup sem blize Pass. 342 (2); jimiž (věcmi) by měli pomoc přistúpati k bohu svú duší blyzez blyzez Štít. uč. 99a t. j. blíže-ž, blíže-ž, blíž a blíž; tiem blijzze Štít. ř. 6a; všickni okolo ňeho (Alexandra) ſtachu, ale všako ti nayblyzye, jiže vši zemskú věc upráviechu AlxV. 328; ti nayblyze u boha sadú Alb. 10a; — přišedši k synu a bljžegj se posadiv Barl. 2, 8, novotv. m. blíže. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
|