|
|
|
mnoho, -a, též indecl. n. k mnohý 1. koho, čeho (počitatelného) množství, vysoký počet 2. čeho (nepočitatelného) velké množství 3. (zvl. o něčím doprovodu) velké množství lidí, velká skupina lidí 4. mnoho majetku, mnoho (zvl. hmotných) věcí 5. čeho (nepočitatelného) dostatek, dostatečné množství 6. po mnohu po velkých částech 7. na mnozě, po mnohu mnohokrát, v mnoha opakovaných případech Sr. málo n., mnozě, množně, množstvie, množstvo, nemálo n., nemnoho n. Autor: Štěpán Šimek Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 7. 5. 2024). 
mnoho adv. k mnohý, mnoho n. 1. mnoho, hodně, velmi, zvl. velkou měrou 2. s komp. adj. n. adv. mnohem, o mnoho 3. dost, dostatečně, v dostatečné míře U komparativu předpokládáme lexikalizaci a osamostatnění především časového významu už v stč. období, sr. viece Sr. málo adv., mnohem, mnozě, množně, nemálo n., nemnoho adv., přěmnoho adv. Autor: Štěpán Šimek Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 7. 5. 2024).
mnoho, -a, neutr., viel, multum; zpodstatnělé neutrum tvaru jmenného adj. mnohý, v. t. — Gdež mnoho zvěřě věděn(o) PilB. 8; mnoho poprskóv Kunh. 148b; by těch slov viece než mnoho AlxBM. 3, 28; mnoho věž bě ve zdi AlxH. 8, 15; na mnoho stran… honiv AlxM. 5, 11; mnoho sto koní AlxV. 2183; král tu postá, až povedú… syna pohanského krále a k tomu bratra vlastného s mnohem kniežat rodu jeho t. 182. — Ve mnoho tisíciech křťených ChelčPař. 178b, attrakcí m. ve mnozě tisícóv; před mnoho letmi Ol. 1. Esdr. 5, 11; — po mnozie skutciech ApŠ. 142, attrakcí m. po mnozě skutkóv; we mnozye sem zemiech byl Hrad. 7a. — Za to ť tebe prosím mnoho, by atd. Baw. 188b, mnoho, velmi. Milostivý jest hospodin… i mnoho milosrdný multum misericors ŽKlem 144, 8 (stupňuje význam adjektiva); mnoho podružná byla dušě má multum incola t. 119, 6; mnoho velmi vzácná jest prosba multum valet Lit. Jak. 5, 16; i ti, jenž sú mnoho zlí kněžie ChelčPař. 189a; v uličce přetěsné mnoho Baw. 188b. — Milý synu, pověz mi, mnoho-li s’ přiezni nabyl a mnoho-li přátel máš GestaBř. 77a, mnoho-li = zdali mnoho, a pak kolik; (lékař) má znamenati, mnoho-li jie (t. moči) jest, čili málo čili vhod ChirB. 168a; mnoho-li jest třeba pánóv k nálezu ODub. 62; shledujíc, mnoho-li jest lida zbitého Ol. 1. Reg. 31, 8 (ve Vulg. jinak); kak s’ mnoho dlužen svému pánu?… a ty mnoho-ly s’ dlužen? Krist. 67a; ciesař Tiberius chtieše zvěděti, mnoho-ly by lidí mohl svět jmieti ML. 45b; mysl (impt.) snažně o tom, mnoho-li s’ sě polepšil Kruml. 311b. — Uslyšíte divóv mnoho viece Hrad. 13b, mnoho m. mnohem při kompt.; Darius sě velmi leče, kak by mnoho přičinnějí AlxV. 947; jistě menšie zlé a mnoho menšie bylo by nám, dělati atd. HusE. 1, 128; věz, že ť sme mnoho viece světu k dobrému zjednáni nežli k zlému Tkadl. 36b; mnoho viece t. 37b; mnoho více multo magis Lact. 246a. — O tom sě píše, kak jest na tom dvoře s. Arnulfus… nad jiná kniežata výšen tak mnozie, jež atd. Pass. 329, mnozí, lok. k nom. mnoho, vzato za adverbium,= velice, velmi; svatý otec Lev papež svatú cierkev dobrými ustaveními mnozie osvietil t. 370; ten sluha… bude mnozie bit Krist. 41a; o tom svatí mistři mnozie píší t. 107b; tak sě mnozie budeš radovati Kruml. 301b. — Ta dva prorádcě… radiesta sě, nevědúce ješče, kako bylo jima svého krále jieti, v-mnozi či u mále AlxBM. 1, 6, (u-mnozi m. ve mnoze), u mnozě, ve mnozí, = ve mnohu t. lidí; (jakž ve-mn)ozie tak u mále AlxH. 11, 24; — divy, jěž tito činie we mnozie svD. 27, ve mnozě, četně, hojně, namnoze; počěchu we mnozie jemu vinu dávati Hrad. 85b. — Na mnoze Vel. Jg., na mnozě. — Po mnohu se stává toho, kdež neštěstie raní koho, téhož štěstie ulečuje Baw. 92, po mnohu, často; neb se to po mnoho (sic) stává, často strach síly přidává t. 41 (taktéž v otisku Lorišovu 21a) m. po mnohu. — mnvoho Kremsm.92a t. j. mnuoho, ze mnóho. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
mnoho n., čísl. a adv. mnoho, velmi; tak mnozě velice, tolik; mnoho-li kolik; u mnozě, ve mnozě četně, hojně; po mnohu často Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
mnoho adv. = velmi, mnohem; — po mnoho, po mnohu = často; ve mnozě = četně, hojně Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|