1. koho/čeho [jednotlivin] přemnoho, mimořádně velký počet: ač jich [lidí] s tobú jest przyemnoho AlxV 1090; bez počta inhed przyemnoho viděli sú jich [lidí] JeronM 56a; co hospodin zjevil skrze sny…budúcích věcí, ačtě toho prziemnoho, některé tuto však popíši BřezSnářM 14b ║ v tom jezeřě jědovatých žížel prziemnoho a najviece kokodriluov OtcB 41a multae spousta; množstvie vozuov kosných przemnoho mordováchu AlexPovB 257a (elipsa gen.) přemnoho lidí

2. čeho [kolekt., abstr.] přemnoho, mimořádně velké množství: kak učiti chceš ty koho, ó, lenosti tvé (?; twa rkp) przemnoho LegDětK 3a; jehož [šlechtice] otec měl střiebra przyemnoho DalC 41,20 (mnoho ~V) vil; již jmieš bolesti prziemnoho HradMagd 31a; rumu jest przemnoho, proňž nemóžem dělati zdi BiblOl Neh 4,10 (přieliš mnoho ~Praž) nimia; kterýžto [Herkules]…przemnoho rekovstvie divného okazoval TrojK 80a; že sme…přemnoho peněz dobýti musili ArchČ 14,7 (1435); co jest toho [zbytečného mluvení] przemnoho a za žádný hřích sobě toho neváží RokPostB 432 ║ jimižto [bojem a vítězstvím] užitkuov przemnoho dosiehnem TrojK 89a innumerabilium divitiarum utilitates mimořádný prospěch

1. přemnoho, nadmíru hodně: musímť mysliti prziemnoho, abych tě vypravil z toho HradSat 129b; tu sě przyemnoho mútiechu, potom dále odstúpichu Vít 25a; rytieř by vesel pṙemnoho BawEzop 3138

2. [o čase] nadmíru často, častokrát: dnes jest juž čas přišal toho, jehož sem žádal przyemnoho AlxV 1499; to bývá przyemnoho, že člověk bude hlédati, na něž dřieve nechtěl tbáti KatoVít 81b