viece, viec, viecež adv. více; od té doby, nadále: ta žena (slepá) vzhledě a viec do svého skončenie jměla zdravie i viděnie; navíc, dále, nadto; viece ne už nikdy: nepřišel sem viece do Korintu; najviece, náviece nejvíc
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
viec(e), viec, viece kompar. adv. = spíše, příště, dále, pak, již; — viecež viece(ž) = víc a více; viece ne = již ne
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
viece n. = shromáždění
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.