množstvie, -ie n.
k mnohý
1. koho, čeho (počitatelného) velké množství, vysoký počet
2. čeho (nepočitatelného) množství
3. množství (kniž.), mnoho lidí; zástup, dav
Sr. stsl. mъnožьstvje, mnoho n., mnohost, množstvo, nemnožstvie
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 7. 5. 2024).
množstvie, -ie, neutr., a také množstvo, -a, neutr., množství, Menge; stsl. množьstvo multitudo, z mъnog-, mnog-. Z množstv- bývá mnostv-. — (Lid), jenž mnozſtwem z čísla vynide AlxV. 1280; mnozſtwo ľudí život skona AlxM. 4, 14; mnoſtwo lida EvSeitst. Luk. 7, 11; obecného lidu mnozſtuie Ol. Num. 21, 17; mnozſtwie hvězd multitudo ŽWittb. 146, 4; podlé mnoſtwie hněva svého secundum multitudinem ŽKlem. 10, 4; v-mnozſtwyu pokojě t. j. u množstviú in multitudine ŽWittb. 36, 11, we mnoſtwiu t. j. ve mnostviú ŽKlem. tamt.; we mnozſtwu milosirdie tvého ŽWittb. 68, 14; mnożſtuie Ol. Ex. 9, 18; mnozſtwie Baw. 108a, mnozſtwo t. 46a; — množstvie-krát v. krát.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
množstvie, -ie n. množství; lid
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
množstvie n. = lid
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.