|
|
|
lov, -u m. 1. čeho (zajíců), jaký (ptačí, „rybný“) lov, lovení, chytání, honění zvěře; rybolov 2. loviště, místo, kde se loví 3. síťka na lapání ptáků, „otržn“ 4. kořist, to, co je loveno 5. jur. honební právo K etymologii lexémů lov a loviti sr. Machek, Etym. slov.² s. v. lov. V lok. sg. a pl. dolož. též tvary podle a-kmenů. K 4: dolož. ojediněle. Dolož. též jako vl. jm. místní. Sr. čužba, hon, honba, hoňenie, honicě, lovba, lov́enie, nájězd, otržn, pletka, pochvácenina, pomčě, polaṕenie Autor: Martina Jamborová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 7. 5. 2024). 
lov, -a, -u, masc., Fang, Jagd; stsl. lovъ venatio. — By na low v hojnéj čcti jěn(o) PilB. 7. Když sě komu low pochyčí t. 21. Jmějéṡe to knieže k lowu mimo všecko mysl hotovu AlxV. 725. Dobré by bylo rytieřstvu…, tak kratochvíliti, ješto by nebyla kratochvil škodna, a také mysli k ní ovšem nepřikládajíc, jako ku přielišné w lowyech myslivosti mnozí přikládají Štít. uč. 91b. Nebude jim (kněžím) třeba hráti v kostky neb u vrchcáby pro kratochvil, ani do krčem jíti, ani lowow túlati t. 125b. — Z lowu, jež v ciziem loví, jeden póhon Rožmb. 175. — Že jsú (rybáři) sítmi, vazbami, udicemi, provazci lowy s člunóv dělali KolAO. 18a (1492, ops. na poč. XVI st.), lov dělati, srov. stsl. lovъ dêjati. — (Rybáři vyznali), že v Labi v těch lowiech, kteříž k Konároviciem příleží…, rybáři kolínští lovili KolAO. 1b (1492), lov = místo, kde se loví. — lovv venatus MVerb.; low venatio Prešp. 2533; na lowu rybném in captura piscium EvSeitst. Luk. 5, 9. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
|