lovba, -y f.
k loviti
Sr. lov, lov́enie
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 5. 2024).
lovba, -y, fem., lovení (ryb): lowba piscatio Prešp. 2514; — kterýžto dřéve popadenú lowbu přinesl captam venationem EvOl. 117a (Gen. 27, 33), lovba = co uloveno, Br. tamt.: uloviv zvěřinu.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
lovba f. lov, lovení; úlovek
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.